Ukrajinci jsou zvyklí si za péči platit

Jak praktičtí lékaři zvládají nápor uprchlíků z Ukrajiny?
Zásadní problém to není, už jsme se s tím naučili pracovat. Zdravotnický systém se nezhroutil a čekací doby pro české pacienty se neprodloužily.

Spolupracují čeští lékaři s ukrajinskými?
Naše Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP vymyslela program na administrativní i finanční podporu ordinací, které přijaly ukrajinského lékaře do práce. Sice jako administrativní sílu, ale je to super win situace. Program je výhodný pro českého i ukrajinského lékaře, ukrajinského pacienta i pro stát. Ukrajinský lékař nemusí sedět se založenýma rukama a užírat se představami, co se děje v jeho domově.
Pro české pacienty je výhodný v tom, že ordinace běží paralelně, takže je to nezdržuje, jejich čas v čekárně se neprodlužuje. Ukrajinský pacient může komunikovat v mateřštině. Představme si, že bychom my takto utíkali do cizí země a měli tam u lékaře vysvětlovat jemné nuance například psychosomatického původu.
Pro české lékaře je spolupráce také velmi výhodná, protože zjišťovat, jaké léky ukrajinský pacient užívá a vůbec s ním komunikovat, je těžké a časově náročné. A pro stát je to také výhodné. Místo, aby ukrajinský lékař seděl doma a pobíral dávky, my jej platíme a odvádíme za něj daně.

Máte osobní zkušenost s touto spoluprací?
Máme v ordinaci ukrajinskou lékařku, výborně se zapracovala. Nejdřív si ukrajinského pacienta vezme k sobě, vyzpovídá ho, probere s ním jeho potíže a anamnézu. Pak se sejdeme a řekneme si, co by se mělo dělat. Samozřejmě léčit, diagnostikovat a případně posílat na další vyšetření musí český lékař.

Nechávají se ukrajinští uprchlíci registrovat u praktických lékařů? Nebo na jakém principu k nim chodí?
Registrace je stále velmi problematická. Pojišťovna na začátku říkala: raději neregistrujte. Pak najednou: registrujte. Takže my sami jsme z toho zmatení. Ale registrace je trochu nesmyslná. Uprchlíci totiž stále nemají stabilní adresu. Chvíli jsou v Praze, pak třeba v Plzni. A podle českých pravidel se lidé mohou přeregistrovat od jednoho praktického lékaře k jinému nejdříve po třech měsících.

Pojišťovna vám tedy hradí péči o uprchlíky výkonově?
Ano. Pojišťovny na začátku řekly, že nám výkonově proplatí veškerá vyšetření, včetně těch, která jsou určena jen registrovaným pacientům. A funguje to docela dobře.

S jakými obtížemi přicházejí uprchlíci do ordinací praktických lékařů nejčastěji?
Řešili jsme například případy dvou ukrajinských pacientek, které byly v Mariupolu v bunkru s karcinomem prsu, a sháněli jsme pro ně léčbu. Pro další jsme řešili dialýzu, její nemocnice byla rozbombardovaná. Přestože předtím chodila pravidelně třikrát týdně na dialýzu, jen do Česka se dostávala čtyři dny. Dále máme v péči třeba chlapečka s těžkou mozkovou obrnou, který je na vozíčku.
Vidíme mnoho psychosomatických a psychických onemocnění. Myslím, že jich bude přibývat, protože válečná situa­ce je pro tyto lidi velmi těžká. Teď se dostávají z nejranější fáze, kdy jim šlo o život. To sice zvládli, ale vůbec nevědí, co bude dál. Samozřejmě řešíme i banality.

Jaký je podíl pacientů s vážnou chorobou?
Řekl bych, že asi půl na půl. Protože Ukrajinci s nejjednoduššími chorobami nechodí k lékaři. Měli jsme přednášku od doktorky z Ukrajiny, jak tam medicína funguje. Pacienti nemají takový přístup jako u nás k praktickým lékařům, specialisty mají naopak velmi přístupné, ale musejí za jejich péči platit. Léky si také většinou platí, a dokonce si je často kupují bez receptu. Proto jsou zvyklí se o sebe mnohem více starat než u nás.

Diví se, když u českého lékaře nemusejí nic platit?
Ano, ale spíš jsou připravení platit. Ne­mají s tím problém. Často řeknou: já bych si to vyšetření zaplatil, já ho chci. A musím odpovědět: to u nás není možné. Protože například CT či magnetická rezonance jsou většinou zamluvené pro pacienty, kteří je potřebují z medicínského hlediska a jsou na pojišťovnu. Zaplatit si přednost u nás nejde.

Pozorujete nějaké změny v trendech oproti situaci z počátku války?
Řekl bych, že se situace spíše stabilizovala. Lidé se již více zorientovali, vědí, kam jít. Pomáhá jim i webová stránka Lékaři pro Ukrajinu, kterou vytvořila naše kolegyně, praktická lékařka, hned v prvních dnech. Hlásí se na ní lékaři, kteří jsou ochotní ošetřovat uprchlíky. Sešlo se tam obrovské množství praktických lékařů i specialistů.

Jaký význam mají UA pointy?
UA pointy sice stále v nemocnicích existují, ale zdají se mi nesystémové. Člověk tam přijde jednou, oni ho ošetří, předepíšou mu léky a už se tam nikdy neukáže. Následnost to moc nemá, protože se nepředpokládá, že by tam někdo chodil pravidelně. Je to spíš pohotovost. Lepší tedy je, když si uprchlíci najdou lékaře, který je schopný komunikovat v jejich jazyce, a chodí k němu stabilně.

Zpočátku se také objevovaly obavy, že do Česka přijde hodně pacientů s tuberkulózou a dalšími nakažlivými chorobami. Potvrdilo se to?
To se vůbec neprokázalo. Na Ukrajině je proočkovanost proti tuberkulóze poměrně vysoká. Vyskytly se nějaké případy, ale nebylo jich mnoho.