V Německu už lze oficiálně spojovat kriminalitu s migrací

Spojovat růst kriminality s migrací bylo v Německu donedávna tabu. Po zveřejnění statistiky o zločinnosti ve dvou spolkových zemích, v Bavorsku a Severním Porýní-Vestfálsku, se ale situace začíná měnit. Ministři vnitra, bavorský Joachim Herrmann (CSU) a Herbert Reul (CDU) v Severním Porýní-Vestfálsku, dali nárůst zločinnosti jednoznačně do souvislosti s rostoucím počtem migrantů v zemi.

Na podzim budou volby ve třech východo­německých spolkových zemích a strach z úspěchu Alternativy pro Němec­ko (AfD) se projevuje i tím, že politický střed začíná pojmenovávat dosud zamlčo­vanou realitu, s níž se běžný Němec setkává.

Žebráci jsou součástí německých měst a po rozšíření Evropské unie o země východní Evropy jejich počet v nich skokově narostl. V Mnichově bylo podle charitativní organizace Caritas v letech 2007 až 2012 zhruba 20 až 40 osob, které pravidelně žebraly. Šlo o lidi, kteří se z různých důvodů ocitli na okraji společnosti a tímto způsobem se snažili zlepšit svou situaci. Po vstupu východoevropských zemí se do této oblasti zapojil i organizovaný zločin a dnes je v mnichovských ulicích okolo 330 žebráků, kteří nemluví německy a kteří jsou rozmisťovaní na frekventovaných místech bavorského hlavního města. Většinou jde o Romy z Rumunska, kteří jako občané členské země EU mohou v Německu legálně pobývat.

Žebrání je v Mnichově mimo pěší zónu povolené a východoevropští žebráci jsou v malých dodávkách rozváženi po městě ke vchodům do nákupních center nebo do metra. Německy se sice nedomluví, ale jsou informovaní, co je legální a kde jsou hranice střetu se zákonem. Žebrají-li v hromadné dopravě, mají vždy platnou jízdenku a k vyvolání soucitu s sebou vodí štěňata a batolata. Při policejních kontrolách vědí, jak se chovat, psi mají potřebné doklady a děti nepůsobí zanedbaně. Policie odhaduje, že denně vyžebrají zhruba 150 eur, z čehož jim zaměstnavatel ponechá deset. Východoevropští žebráci rotují, přičemž před vánočními svátky z mnichovských ulic zmizí, aby se po novém roce vrátili.

Více zločinů i bití učitelů

Podle obou zmíněných ministrů vnitra jak v Bavorsku, tak v Severním Porýní-Vestfálsku roste kriminalita v souvislosti s nárůstem mladých migrantů, především ze severní Afriky. U migrantů z Ukrajiny, ze které přicházejí především ženy s dětmi, je mnohem nižší. Ministr vnitra Reul sdělil, že v Severním Porýní-Vestfálsku se za minulý rok zvýšil podíl cizinců podezřelých ze spáchání trestného činu z 32,8 na 34,9 procenta. Počet cizinců podezřelých z trestné činnosti vzrostl o 10,4 procenta na celkových 169 215. Kriminalita obyvatel bez německého občanství roste nadprůměrně ve všech trestných činech, od krádeží po vraždy. Podíl migrantů na vloupáních se zvýšil na 47,3 procenta. Více než každé třetí znásilnění spáchá cizinec a Reul shrnul situaci ve své spolkové zemi následovně: každý třetí objasněný trestný čin spáchala osoba bez německého pasu, ale cizinci tvoří jen 15,6 procenta obyvatel Severního Porýní-Vestfálska.

V Bavorsku existuje týž trend. V Mni­chově se zvýšil počet trestných činů o 9,6 procenta, v celém Bavorsku pak zhruba o čtyři procenta a celkově jich bylo registrováno 583 068. Obavy vyvolává především růst násilných trestných činů, a to o 6,6 procenta. V roce 2023 narostl počet trestných činů na sto tisíc obyvatel na 4 361, což ministr vnitra Herrmann spojuje s nekontrolovanou migrací. Loni bylo v Bavorsku registrováno 266 390 podezřelých, z nichž 39,6 procenta nemělo německý pas. V roce 2022 činil podíl cizinců na trestné činnosti 36,5 procenta.

Samostatnou kapitolou je nárůst násilných činů na školách, loni oproti roku 2022 o 24,5 procenta, mnohem více než v Bavorsku celkově. U nejmladších ročníků věková hranice pro použití násilí ne­ustále klesá. Rvačky na školách nebo bití jsou natáčené a sdílené na sociálních sítích. Pornografie a texty písní oslavující násilí, sexismus nebo antisemitismus jsou všudypřítomné. Podle průzkumu Filologického svazu v Severním Porýní-Vestfálsku byl každý druhý vyučující fyzicky napaden žákem.

Vedle násilné kriminality se cizinecké zločinecké skupiny specializovaly na zneužívání sociálního státu – od ruskojazyčných pečovatelských služeb zneužívajících zdravotnický systém až po rumunské a bulharské skupiny pobírající přídavky na děti. Dostávat přídavky na děti, které neexistují, není v Německu na rozdíl od jiných úředních úkonů komplikované. Občané EU, kteří přesunou své trvalé bydliště na německé území, mají kromě jiného nárok na přídavky na děti ve výši 250 eur na jedno. Jen v Duisburgu je hlášeno 19 tisíc rumunských a bulharských občanů, v roce 2012 jich bylo pouze šest tisíc a v roce 2010 nebylo evidované žádné rumunské dítě.

Proces je jednoduchý. Po přihlášení  na trvalé adrese se zažádá o příspěvky na děti, přičemž stačí předložit jejich rodný list a stát začne pravidelně převádět pe­níze. Děti žadatelů přitom nemusejí v Ně­mecku žít ani tam mít trvalou adresu. Zda existují a nejde-li o zfalšované dokumenty, nikdo nezkoumá. V roce 2015 převáděl německý stát přídavky na 158 tisíc dětí žijících v zahraničí. Loni to bylo již více než tři sta tisíc a v bulharském městě Plovdiv údajně fungoval kiosk, kde bylo možné za poplatek koupit vyplněné německé formuláře s žádostí o přídavky na děti.

Dramatické zhoršení bezpečnosti

Není nic nového, že s nárůstem migrantů se v Německu zvýšila i kriminalita a tomuto faktu již čelil každý Němec. Od skutečnosti, že se na policii čeká nejdříve na tlumočníka, aby se mohl udělat záznam, přes nárůst útoků nožem nebo střelnou zbraní až po okradení v metru nebo vloupání. Novum? Zmínění ministři vnitra Herrmann a Reul věci pojmenovávají pravým jménem. Vzhledem k tomu, že se jak v Bavorsku, tak v Severním Porýní-Vestfálsku konaly v minulých dvou letech zemské volby, nelze považovat jejich realistický popis za stranické politické taktizování. Oba na základě údajů popisují levicí léta opomíjený problém postihující celou společnost.

Sociální demokracie a Strana zelených zareagovaly podle očekávání na zveřejnění toho, že růst kriminality je důsledkem migrace. Varují před stigmatizací migrantů, přičemž poukazují na nedostatečnou integraci a selhání státu. V Severním Porýní-Vestfálsku ale vládne koalice CDU a Zelení a ministryně pro integraci je jejich členkou, selhání státu je tudíž důsledkem jejich vládnutí.

V Bavorsku, kde vládne CSU a Svobodní voliči, je situace podobná. Levice se obává kriminalizace cizinců a snaží se z tématu udělat sociální problém, za nějž nese hlavní odpovědnost stát.

Navzdory veškeré transparentnosti se ministr vnitra Reul vyhýbá problému nadprůměrného počtu muslimů mezi podezřelými cizinci a mluví o kulturních vlivech. Tématizovat náboženské vlivy si zatím v Německu nedovolí ani konzervativní strany a přenechávají toto téma Alternativě pro Německo. Berlínské levicové elity chtějí, aby se z Německa stala přistěhovalecká země, a proto se snaží kriminalitu spojenou s migrací ignorovat. Problém spočívá v tom, že tradiční přistěhovalecké země, jako jsou Kanada, USA nebo Austrálie, si nově příchozí vybírají, zatímco Německo jen reaguje na nekontro­lovanou migraci.

Německo se rychle mění a masová migrace ho mění v multietnickou společnost. V Severním Porýní-Vestfálsku se počet cizinců během deseti let zvýšil o 60 procent. Na mnoha školách ve velkých městech tvoří děti migračního původu většinu. Levicový požadavek, aby se zintenzivnila integrace, však naráží na multietnickou realitu, kdy není jasné, koho integrovat do čeho. Jak silná je náboženská indoktrinace u nejmladších přistěhovaleckých generací, ukázal loňský útoku Hamásu v Izraeli – antisemitismus a nenávist jsou ve školách v celém Německu běžné. Během migrační krize v roce 2015 prohlásila Katrin Göring-Eckardtová, přední představitelka Strany zelených, že se Německo výrazně změní a že je to možnost, aby se stalo lepší zemí, a že se na to těší. Pro drtivou většinu Němců se zatím Německo lepší zemí nestalo, ale o to víc je konfrontované s dramatickým zhoršením bezpečnosti.

Autor je publicista, žije v Mnichově