Ve společnosti bobtná agrese

Kdyby před úřadem zastavovala městská hromadná doprava, zastávka by klidně mohla nést název po ní. Lenka Bradáčová působí ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze přes dvanáct let, vlivné vyšetřovatelské instituci vtiskla svou tvář a řada zločinců ať už z řad finančních, či politických z ní nemá a nebude mít klidné spaní. Teď se jedna z nejvlivnějších českých žen přesouvá na úplný vrchol soustavy státních zástupců. Na začátku dubna se stane šéfkou Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Týdeníku Euro poskytla otevřený rozhovor, v němž hovoří o trendech v rámci zločinnosti nebo o čím dál sofistikovanějším přístupu zločinců v rámci zhodnocování peněz a ožebračování lidí lákáním na „prašivé“ investice.

S Lenkou Bradáčovou jsme se bavili také o rostoucí agresi mezi lidmi, sílící vulgaritě ve veřejném prostoru a složitosti rozhodování o přechodu do nové pracovní pozice. Jak v interview vysvětlí, pominout nešel ani aspekt, co se v zemi politicky může začít dít po letošních volbách do Poslanecké sněmovny.

► Jak se vyvíjel zločin a jeho vyšetřování v roce 2024? Lze vypozorovat konkrétní trendy?

Struktura kriminality je v posledních letech podobná, dá se říct, že bez větších výkyvů. Více než polovinu trestných činů představují čtyři delikty – krádež, maření výkonu úředního rozhodnutí, zanedbání povinné výživy a ohrožení pod vlivem návykové látky. Největší podíl představuje majetková kriminalita – abych byla konkrétní, tak trestný čin krádeže. Jednoznačným trendem nejen roku 2024 je další přesun kriminality do kyberprostoru. Tam převažuje majetková a mravnostní kriminalita.

► Stále je tedy dominantní majetková trestná činnost. Jak moc se přesouvá do kyberprostoru?

Ano, majetková trestná činnost je převažujícím druhem kriminality. Z hlediska prevence je na místě zmínit významný přesun tohoto druhu zločinu do kyberprostoru ve formě podvodných jednání. Bohužel velké procento těchto případů zůstává neobjasněno a troufám si odhadovat, že velké procento poškozených to vůbec neoznámí.

► O jak velké škody na internetu jde?

Rozsáhlé internetové podvody se vyznačují vysokým počtem poškozených. Jde o výrazné škody. Často se do toho zapojují zahraniční organizované skupiny napříč několika státy. I přesto, že se policie snaží upozorňovat na problém řadou osvětových preventivních kampaní, je stále spousta těch, kteří jsou v prostoru internetu neopatrní a přes míru důvěřiví.

► Jsou tito zločinci takzvaně chytřejší?

Neřekla bych, že jsou chytřejší, ale využívají nové nástroje nebo je zdokonalují tak, aby byl podvod velmi složitý na odhalení, jak pro oběť, tak pro policii. Sofistikovaně zastírají totožnost, toky finančních prostředků a kriminalita jde často přes hranice státu.

► Jak sílí kriminalita v oblasti financí? Dochází významněji k podvodům v oblasti zhodnocování peněz prostřednictvím různých pochybných investičních fondů, kampeliček atd.?

Vrchní státní zastupitelství v Praze zaznamenalo v posledním období nárůst počtu rozsáhlých finančních podvodů se škodou stovek milionů korun, kdy poškozené počítáme na tisíce. Jsou to klasická Ponziho schémata. Pachatelé vylákají pod příslibem zhodnocení investice od značné části obyvatel nemalé finanční prostředky. Prezentace investičního záměru bývá často velmi přesvědčivá a nelze říct, že by se poškození dali vesměs označit za finančně negramotné. Zde je třeba vyšší míra obezřetnosti.

► Evidujete četnější případy kriminality v oblasti kryptoměn?

Jako platidlo se kryptoměny používají převážně v obchodech se zakázanými komoditami – s drogami, dětskou pornografií, zbraněmi, v obchodu s lidmi –, ale také jako platba při různých druzích trestného činu vydírání.

► Posílilo praní špinavých peněz prostřednictvím krypta?

Kryptoměny jsou rovněž cílem podvodných jednání a logicky slouží také k praní výnosů z trestné činnosti. I tímto trendem by se měl zabývat připravovaný zákon proti praní špinavých peněz.

► Jaké máte za uplynulý rok poznatky v oblasti násilné trestné činnosti?

V posledních letech je poměrně stabilní, ale zvyšuje se počet případů s těžkými následky. To znovu dokládá jisté společenské napětí, které se u některých projevuje ve formě zvýšené agrese. A k tomu musíme přidat i často neřešené duševní problémy pachatelů.

► Souvisí tato agresivita s děním na sociálních sítích? Dá se říct, že obecně roste agresivita, vulgarita a násilí ve veřejném, respektive v internetovém prostoru?

Množství nenávistných, vulgárních, agresivních příspěvků na sociálních sítích odráží představu části společnosti o způsobu debaty ve veřejném prostoru. Předpokládám, že většině je již známo, že projevy na různých sociálních komunikačních platformách, pokud nejsou využívány k soukromé komunikaci, jsou prostorem veřejným a jako takové mají své limity; minimálně v rovině nutné mezilidské slušnosti.

► Kde se taková zloba v lidech bere?

Trestné činy z nenávisti jsou často podníceny krizovou situací, na niž mají pachatelé potřebu reagovat formou trestně postižitelných výroků. Ať to byla uprchlická krize ve vztahu k Ukrajině, či izraelsko- palestinský konflikt. Stejně tak je nedovolené schvalování zločinů, což jsme zaznamenali s útokem na Filozofické fakultě UK, nebo schvalování a veřejné deklarování přípravy závažných násilných útoků ve školách. Rovněž sílí antisemitské útoky. Všem těmto agresím je třeba věnovat pozornost, ale nejen v rovině trestní. Jsou odrazem společenské atmosféry.

► Jak pokračuje vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině? Jak se daří mezinárodní spolupráci vyšetřovatelů?

Veškeré relevantní poznatky, které policie zajistila v počátečním období uprchlické vlny, se předaly v rámci evropské spolupráce pro využití do společné databáze pod vedením Agentury pro justiční spolupráci ve věcech trestních, kde mají unijní státy své zástupce.

► Mají tyto nasbírané důkazy nějakou společnou charakteristiku?

Poznatky se nejčastěji vztahovaly k použití zakázaného bojového prostředku a nedovolenému vedení boje, nicméně získali jsme i poznatky k podezření na válečnou krutost.

► Jak náročné je takové poznatky vyšetřit?

Ověřování samotného podezření je časově náročné a výrazně ovlivněné tím, že se jedná o podezření, které se stalo v jiném státě a zpravidla na místech, kde válečný konflikt stále probíhá. V rámci trestního řízení byl získán rovněž poznatek na podezření z trestného činu plenění v prostoru válečných operací, kterého se měl dopustit český občan. Trestní řízení vyústilo v zahájení trestního stíhání, přičemž v současnosti je tato osoba Městským soudem v Praze nepravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání sedm let.

► Jak závažné je porušování protiruských sankcí?

U Vrchního státního zastupitelství v Praze jsme v uplynulém roce zahájili devět věcí. Převážně se jednalo o vývoz luxusních vozidel do Ruska a dále o vývozy speciálních chemických látek. Rozkrývání a samotné usvědčení pachatelů stěžuje mezinárodní rozměr. Pro průvoz a zastření způsobu konečného využití se využívají země bývalého Sovětského svazu či Turecko.

► Zastavme se na chvíli u politických korupčních kauz. Jsou sofistikovanější? Nebo je to stále „stará klasika“ prostřednictvím ovlivňování veřejných zakázek?

Výhody a přednosti zjednané při procesu zadávání veřejných zakázek patří již k „tradičním“ činům, s nimiž jsou spojeny úplatky. I způsoby jejich páchání jsou velmi podobné. Cílí jak na veřejné prostředky ze státního rozpočtu, tak na projekty dotované z evropských peněz.

► Daří se objasňovat i role firem v těchto korupčních pavučinách?

Ano, za korupci jsou postihovány rovněž právnické osoby, jejichž statutární orgány či odpovědní zaměstnanci se na činech podílejí. Navazujícím jednáním je poté obvykle ukrytí výnosu v podobě poskytování různých jiných výhod, které mají vzbudit zdání, že s procesem zakázky vůbec nesouvisejí.

► Jak efektivně se využívá institut dohody o vině a trestu?

Čísla za poslední roky ukazují, že tento alternativní způsob řešení případu si našel cestu. Osobně bych uvítala ještě vyšší čísla, a to především na úkor takzvaných prohlášení viny před soudem. V kauzách obviněných právnických osob stejně jako v rozsáhlých hospodářských a majetkových případech považuji uzavírání dohod za maximálně vhodné. S dovětkem, že dohoda nesmí být výhodná pouze pro obviněného, ale musejí se respektovat práva a nároky poškozených. Zločin se nesmí vyplácet.

► A jak jste úspěšní v odhalování a trestání sexuálního a domácího násilí?

Efektivita odhalování tohoto druhu kriminality je významně spojena s ochotou obětí trestné činy oznamovat bezprostředně po jejich spáchání. Většinově se trestné činy znásilnění odehrávají mezi osobami, které se znají, mezi partnery. A to samé platí o různých formách domácího násilí. Často je oběť na agresora natolik vázána ať již citově, ekonomicky, či společensky, že nevidí žádný prostor, jak situaci řešit. Důležitou roli rovněž sehrává následný přístup k obětem, na němž budou muset orgány, jež se podílejí na řešení trestné činnosti, intenzivně pracovat.

► Je to společenský problém?

Vážný. Oba typy kriminálního jednání ukazují nedostatek úcty k blízkému člověku, jasné narušení mezilidských vztahů a demonstrují vítězství síly nad svobodným projevem vůle druhého. O to více, když se jedná o člověka bezbranného či dítě, v jejichž silách není jakákoli obrana. A počty posledně zmíněných případů rostou.

► Daří se tuto věc detabuizovat?

Významnou roli v tomto směru sehrála veřejná debata, která předcházela změně definice u trestného činu znásilnění. Z hlediska budoucí prevence ji vnímám možná za účinnější než samotnou změnu definice. Vnesla do veřejného prostoru mnohdy i provokující názory, nasvítila problém a vyvolala potřebnou debatu. Výsledek uvidíme za několik málo let. Potom budeme moct srovnat efektivitu úpravy starého a nového pojetí, které se váže – zjednodušeně řečeno – na projev nesouhlasu ze strany oběti, a nikoli již na projevy násilí pachatele, jemuž se musí oběť prokazatelně bránit. Za jednoznačně pozitivní považuji nastavení věkové hranice u dětí. Do dvanácti let věku je dítě považováno vůči aktivitám agresora za bezbranné.

► Je pro vás velkou životní změnou přechod na Nejvyšší státní zastupitelství?

Je to pro mě kariérní završení. A už to si přiznat je složité, složitější než změnit kancelář. Mám před sebou sedm let, v nichž bych se chtěla pokusit převést státní zastupitelství do digitálního věku. Dotáhnout reformy, které nastartoval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, a především dát zaznít hlasu řady kolegů, kteří, byť nepracují na Nejvyšším státním zastupitelství, jsou špičkami ve svých specializacích. Tahle ambice je sama o sobě složitá. Ale nakonec jsem nabyla přesvědčení, že má cenu se o to pokusit.

► Jak velkou roli při rozhodování měly politicko-společenské okolnosti a nebezpečí politického trendu, který pozorujeme například na Slovensku nebo v Maďarsku?

Nikoli zásadní, ale je poctivé přiznat, že součástí mých úvah byl i možný další společenský vývoj. Nejvyšší státní zástupce je při vyjednávání rozpočtu, veškerých legislativních změn a na nich navázaných reforem partnerem ministra spravedlnosti a jeho představy jsou pro jejich prosazení podstatné. Za sebe mohu říct, že jsem se v uplynulých dvaceti letech zasazovala o ukotvení státního zastupitelství jako emancipovaného moderního orgánu, v němž zastupují veřejný zájem nestranní a odpovědní státní zástupci. V tom jsem naprosto čitelná a z tohoto cíle nebudu ustupovat.

► Měla jste obavu, aby se v případě negativního vývoje v budoucnu neohrozilo vyšetřování citlivých politických kauz?

Neměla. Vyšetřování kauz s přesahem do veřejného života není a ani nemůže být vázáno na jednoho člověka či figuru v systému. Ovšem není bez významu, jak procesy uvnitř ovlivní vnitřní pravidla, která bezesporu nejvyšší státní zástupce tvoří. Podstatné však je, aby svoje role plnili s potřebnou erudicí, odvahou a s tím spojenou odpovědností všichni státní zástupci. A klíčový je stav policie, ta zajišťuje důkazy.

► Co říkáte na různé spekulace, například že vaše jmenování do čela NSZ je výsledkem dohody mezi Andrejem Babišem a Pavlem Blažkem?

Řekla bych, že přiléhavější je označení spiklenecké teorie. Tuhle slyším poprvé. Obvykle je tvoří lidé, kteří soudí podle sebe a vůbec si neumějí představit, o to méně pochopit, že by běh věcí mohl být logický a docela jednoduchý. Bývají to ti, kteří buď někomu patří, nebo sami ovládají jiné. Pro tyhle lidi je nepředstavitelné, že to tak nedělají všichni. Víc slov si to z mé strany nezaslouží.