Večerky na přání

Vesnice v celé Evropě mají jeden společný problém. Místní prodejny potravin z nich mizí rychlým tempem. Podnikatel Thorsten Bausch z německých Brém se to snaží změnit a přišel s konceptem moderního venkovského obchodu Tante Enso, česky Teta Enso. Název se inspiroval hovorovým pojmenováním pro malou vesnickou prodejnu, které se v němčině říká „obchod tety Emmy“.

Bausch chtěl původně vybudovat jen čistě online supermarket nabízející přesně to, co zákazníci opravdu chtějí. Za tímto účelem investoval půldruhého milionu eur do průzkumu trhu. Získaná data se stala základem pro vybudování internetového tržiště myEnso. Krátce po jeho otevření oslovilo Bausche vedení obce Blender poblíž Brém, vsi s necelými třemi tisícovkami obyvatel. Chtěli mít ve své obci opět supermarket. Proto se starosta zajímal, zda by jim společnost myEnso nemohla nějak pomoct. Bausch to vzal jako výzvu a začal do vsi každý týden zajíždět s prodejním kamio­nem s dopředu objednaným zbožím i základním sortimentem. „Rychle nám bylo jasné, že komunita nechce jen jakýsi výdejní kiosek přijíždějící jednou do týdne, ale skutečný vlastní obchod,“ vzpomíná Bausch. Takový, do kterého se nechodí přes webový prohlížeč, ale pěkně dveřmi.

Prodejna s názvem Tante Enso se v Blenderu otevřela v září 2019 v budově bývalé pobočky místní Volksbank na ploše asi 140 metrů čtverečních a nabízí více než pět stovek položek. „Podívejte se, tavený sýr zde stojí stejně jako v Edece,“ pochvalovala si zákaznice Rosel Bohl­mannová hned při slavnostním otevírání. Koncept se osvědčil a o rok později vznikl další obchod v dolnosaské obci Schnega s polovičním počtem obyvatel, než má Blender, a letos v lednu v ještě o něco menším bavorském Wollbachu.

Místní podpora

Pro obce, které jsou příliš malé, aby tam standardní retailové řetězce umístily svou pobočku, je podobný koncept požehnáním. Navíc pro mnohá menší sídla je problém se zásobováním stále palčivější. Pro srovnání – zatímco v roce 2016 v celém Německu fungovalo téměř 50 tisíc maloobchodních prodejen, dnes je to jen asi 34 tisíc. Ve vesnicích, jež pro velké řetězce nepředstavují zajímavé lokality, často úplně chybějí prodejní místa v docházkové vzdálenosti. Obyvatelé takových komunit musejí za nákupy dojíždět do nejbližšího města autem. To obzvlášť těžce dopadá na starší lidi, kteří často vlastní vůz nemají nebo jej již nedokážou řídit.

To byl problém i zmíněného bavorského Wollbachu. Ve vesnici skončil poslední obchod s potravinami a nikdo jej nechtěl převzít. Navíc v blízkosti obce se žádná jiná prodejna nenachází, situaci řešila dokonce i obecní rada. Ta se nejdříve pokusila neúspěšně přilákat pobočku nějakého velkého obchodníka, ale pak se obrátila právě na myEnso, aby u nich otevřela prodejnu. Ovšem u poboček Tante Enso to probíhá trochu jinak, než je tomu v případě standardního supermarketu.

Zaprvé prodejna nepatří nějaké maloobchodní společnosti, ale vlastně obyvatelům vesnice. Minimálně část z nich si totiž za její vznik zaplatila. Aby v obci obchod vůbec vznikl, musejí se najít alespoň tři stovky osob, které jsou ochotny do jeho rozjezdu investovat částku ve výši sto eur. Jinak se obchod v dané obci ne­otevře. Částka třiceti tisíc eur počátečního kapitálu zabezpečí hladký rozjezd prodejny. Navíc díky uvedenému příspěvku se místní obyvatelé stanou jakýmisi podílníky, a mají proto i větší motivaci nakupovat v tom konkrétním obchodě.

„Je důležité, aby lidé svým podílem v družstvu prokázali, že prodejnu na svém místě potřebují a budou tam chodit,“ vysvětluje podnikatel Bausch. „Zároveň jako podílníci prodejny získávají i další výhody, například dostanou část své útraty za celý rok zpět,“ dodává s tím, že sortiment prodejny je obdobný jako u běžných supermarketů, od dětské výživy přes drogerii až po čerstvé pečivo. „Hodně také dbáme na nabídku místních produktů,“ doplňuje vedoucí prodejny ve Wollbachu Regina Kesselringová. Rohlíky pocházejí od pekařky ze sousední vesnice a maso a klobásy zase od místního řezníka.

„Základní sortiment získáváme od společnosti EDEKA Foodservice (specialista na dodávky maloobchodníků a do gastronomie). Další zboží pochází z centrálního skladu společnosti myEnso v Brémách,“ popisuje Kesselringová. Podle ní jsou ceny srovnatelné s ostatními supermarkety. Zákazníci u nich najdou i tabuli přání, kde může každý napsat, co by si přál doplnit do sortimentu, a pokud je to reálné, firma se položku snaží přidat do nabídky.

Místo setkávání

Výhodou supermarketu Tante Enso je rovněž to, že v něm můžete nakupovat 24 hodin denně. Obsluha je v prodejně v sobotu a ve všední dny kromě úterý od půl osmé do půl dvanácté dopoledne a tři pracovní dny také odpoledne od 15 do 18 hodin. Během této doby zde může nakupovat každý a platit hotově nebo kreditní kartou. Po zbytek času, kdy v prodejně není personál, se sem zákazníci dostanou s takzvanou kartou Tante Enso. Stačí tuto speciální kartu přiložit ke čtečce u vchodu, dveře obchodu se otevřou a v prodejně se rozsvítí světla. Vybrané zboží zákazník naskenuje u samoobslužné pokladny. V tomto případě se nákup hradí výhradně kartou Tante Enso, kterou je třeba s předstihem nabít penězi. Na prodejnu dohlíží několik kamer, což slouží jako prevence krádeží v době, kdy zde není žádný personál. O kartu může žádat kdokoli přímo v obchodě nebo přes internet. Vydává se pro konkrétní osobu, přijde na necelých deset eur měsíčně. Ty však zákazník dostane zpět, pokud hodnoty jeho nákupů překročí dva tisíce eur za rok.

Pro vesnice, jako je Wollbach, ovšem místní obchod plní kromě zásobovací ještě další funkci, a to sociální. „Při nákupu housek se v sobotu ráno před prodejnou sejde polovina vesnice,“ potvrzuje vedoucí prodejny Kesselringová. Nový market také nabízí zajímavé pracovní příležitosti. V prodejně pracují téměř výhradně místní. Jako ve Wollbachu. „Šest ze sedmi zaměstnanců pochází přímo z vesnice. Jsme tu opravdu jako jedna velká rodina,“ dodává Kesselringová.

Velký potenciál

Pro otevření prodejny Tante Enso je třeba splnit určité požadavky. V obci nesmí být jiný supermarket, počet obyvatel by se měl pohybovat mezi jedním až třemi tisíci a do nejbližšího většího obchodu to musí být alespoň několik kilometrů. Díky centrálnímu nákupu pro online platformu myEnso dokáže držet krok s cenou čistě komerčních řetězců. Zatím v celém Německu funguje šest poboček Tante Enso. Podnikatel Thorsten Bausch plánuje do konce roku otevřít asi padesátku nových obchodů stejného formátu a do roku 2030 by měl mít již tisíc poboček po německém venkově.

A toto číslo není vůbec nereálné. Firma myEnso již obdržela přes devět stovek žádostí od vesnických komunit z celého Německa. Koncept dobře funguje i ekonomicky. Jak Bausch potvrdil magazínu Spiegel, zatím každý supermarket Tante Enso generuje tržby minimálně půl milionu eur ročně a ziskový je již od částky zhruba tři sta tisíc eur. Obec s pouhou tisícovkou obyvatel má podle Bausche roční potenciál tržeb až 2,3 milionu eur.

Myšlenku prodejen Tante Enso oceňují i odborníci. „Jde o přesvědčivý plán. Místní zásobování ve venkovských oblastech je velké téma a pojetí Tante Enso dobře zapadá do vývoje trhu. Propojení s online obchodem zaručuje přístup k dvaceti tisícům položek sortimentu,“ říká výkonný ředitel poradenské společnosti BBE Joachim Stumpf. A dodává, že téma participace, spoluvytváření a identifikace je ve venkovských oblastech neuvěřitelně důležité. „Neměli bychom to podceňovat. Místo cesty do prodejny Rewe v nejbližším větším městě místní lidé raději nakupují ve ,svém‘ supermarketu.“ A až „teta Enso“ uspěje na německém venkově, mohla by to zkusit i na tom českém, kde kvalitní nákupní možnosti rovněž často chybějí.