Větší a silnější brácha
Naše rodina po několik generací vlastní chalupu ve Šluknovském výběžku. Je to krásný, ale značně zaostalý kout země. Nejsevernější cíp České republiky trpí svou odlehlou polohou, nedostatkem pracovních příležitostí i složením obyvatelstva, na kterém se podepsal poválečný odsun a v poslední době byznys s chudobou.
Do výběžku je daleko nejen z metropole, ale i z krajského města. Cesta z Ústí do Šluknova zabere hodinu a půl autem, vlakem ještě o hodinu víc. Tomu odpovídá i zájem politiků o zapadlou část kraje, která je navíc fragmentovaná do několika menších obcí. Problémem je i zastaralá a celkově nevyhovující energetická přenosová soustava. Každá větší vichřice znamená výpadek elektřiny, často i na několik hodin. Kvůli absenci kapacitnějších drátů vysokého napětí zase nemohou vznikat nové výrobní závody, v nichž by se vytvořila nová pracovní místa.
Vedle řady negativ má Šluknovský výběžek jednu zajímavost – ze tří stran je obehnán německým územím. Je vcelku logické, že v době plně otevřených hranic se vzájemně prolínají lidé z obou národů, ale obdobně putuje i zboží a poskytované služby. Němci jezdí na českou stranu pro levnější pohonné hmoty, poobědvat v restauraci nebo do zahradnictví pro cenově výhodnější sazenice. Spousta českých řemeslníků naopak míří do Saska poskytovat své služby, většina místních se naučila „za čárou“ pravidelně nakupovat.
Část sortimentu je tam cenově srovnatelná či levnější než u nás, o rozdílech v kvalitě a chuti potravin prodávaných v německých řetězcích se ví i daleko od hranic. A nejde třeba jen o métský salám, ryby, sýry nebo mléčné výrobky, Češi si do Německa jezdí i pro pivo. Dokonce i pro to české. Někteří „vykutálenci“ totiž před časem zjistili, že záloha na basu plnou lahví
činí 3,10 eura, tedy asi 80 korun. A když ji vrátí v českém obchodě, dostanou za ni dvojnásobek. Suma sumárum: procento aut s českou „espézetkou“ na parkovištích u saských obchodů se postupně vyrovnává s objemem Němců nakupujících na české straně. A vliv na to má i stále se zvyšující platová úroveň českých zaměstnanců.
Ale nejde jen o nákupy či práci, v posledních letech se to týká třeba i zdravotní péče. Když se předloni dostala Lužická nemocnice v Rumburku do existenčních problémů, obratem nabídly své služby polikliniky v Sebnitzu a Ebersbachu. Díky memorandu o přeshraniční zdravotní péči nemusejí čeští pacienti nic doplácet ani se starat o papíry.
Každodenní život ve Šluknovském výběžku je se sousedy z Německa svázaný víc, než si my lufťáci dokážeme představit. A ve vztahu Německo–Česko je to jen drobnost. Daleko zásadnější je navázanost naší ekonomiky na většího a silnějšího „bráchu“. Třetina českého exportu míří právě do Německa, ale dovoz nijak nezaostává, jen s mírným procentním odstupem exportní křivku doslova kopíruje. Vývoj v Německu je pro budoucnost této země naprosto klíčový, proto je třeba nadcházející celonárodní volby u našich sousedů sledovat víc než jakékoli jiné zahraniční téma.
Na následujících stranách vám přinášíme komplexní analýzu předvolebního dění, rekapitulaci 16 let vládnutí Angely Merkelové a jedno ekologické téma, protože předvolební průzkumy naznačují, že se němečtí klimatičtí aktivisté mohou podílet na sestavování vlády.
Přeji vám inspirativní čtení a příjemný podzim.
