Vinohrad je způsob života
Naše české a moravské konzumenty máme rádi. Jsou to patrioti, kteří věří lokální tradiční výrobě, věří řemeslu. Bohužel je jich málo, říká vinař Jan Cibulka.
Obor v krizi, drtivé dopady covidu-19, řada vinařství v úpadku, rušení vinohradů bez obnovy. Jan Cibulka, tajemník Svazu Bio vinařů a jednatel největšího Bio vinařství v Česku, vůbec nezní optimisticky. „V případě, že by byla uvalena spotřební daň na víno, tak by se jednoznačně promítla do ceny pro spotřebitele. V ten moment je moravské víno neprodejné,“ přibližuje situaci, která se nakonec nenaplnila. Scházíme se ve chvíli, kdy léto vrcholí, vinohrady se i přes veškeré problémy prohýbají pod tíhou hroznů, sklizeň je v plném proudu. Takže náš rozhovor může začít obvyklou, ale v kontextu vlastně úlevnou otázkou.
Jaký bude letošní ročník?
Letošní ročník je podle mého názoru příznačným pro současnou situaci, ve které vinaři jsou. Nejistota, sevřené žaludky a lehké spaní. Nemluvím o počasí. Počasí vypadá, že by to mohl být pěkný ročník, někdy byly bohužel kroupy, ale zdravotní stav zatím vypadá velmi dobře. (Musím zaklepat.)
Vinařství, to znamená hodně lidské práce. Podařilo se vám i díky přílivu ukrajinských uprchlíků snadněji doplnit stav brigádníků?
Loni jsme velmi aktivně pomáhali uprchlíkům z Ukrajiny. Ubytovávali jsme je, kde to bylo jen možné, u sebe doma, u přátel, ve firmě. Sháněli jsme jim práci, pomáhali s dokumenty. Některé jsme zaměstnali, i když jsme jejich práci nepotřebovali, jako formu podpory. Určitě těch pár desítek tisíc uprchlíků, kteří přišli, pomohlo trhu práce, ale pořád je deficit znát. Těžko se shánějí traktoristé, pracovníci do sklepů, na vinohrady.
Na tichá vína nakonec zůstala nulová spotřební daň. Jaký by to pro vás mělo dopad, kdyby se to nestalo?
Obor vinařství a vinohradnictví je v současné chvíli v největší krizi, v jaké kdy byl. Loni byly výkupní ceny hroznů na historickém minimu, někde zůstaly i viset nesesbírané. Letos to vypadá, že se situace bude opakovat. Většina vinařství má propad v prodejích mezi 20 a 30 procenty. Ze statistik vyplývá, že na skladech z loňského na letošní rok zůstalo více než 18 milionů litrů vína navíc. Sklady jsou plné. Zároveň víno je jediná potravina, která během inflace nezdražila, naopak cena klesá. To se nedá říct o nákladech, jelikož ty jsou dotčené současnou inflací stejně jako v jiných oborech. Energie, mzdy, cena obalových materiálů, všechno rostlo a roste. Náš obor je už nyní na hraně existence. Co mám informace od firem, které se věnují zemědělským službám, i letos se ruší vinohrady bez obnovy. V případě, že by se uvalila spotřební daň na víno, tak by se jednoznačně promítla do ceny pro spotřebitele. V ten moment je moravské víno neprodejné. Už nyní nás z vlastního trhu vytlačují levné dotované dovozy ze zahraničí.
Co přesně pro vás značí víno, je to nejen zaměstnání, ale i koníček?
Vinohrad je způsob života. Pro někoho, kdo není z Moravy, zní směšně, když se řekne, že Moravané jsou etnickou menšinou v Česku. Máme nářečí, používáme jiná slova, máme jiné zvyky, tradice a kulturu. Spotřební daň na víno je ekvivalentem daně na nářečí nebo na kroje. Pro někoho, kdo z Moravy není, to, co říkám, zní směšně a nepředstavitelně, ale položme si tuto otázku: kde jinde v Česku přežívají tradice v takové míře jako na Moravě a proč?
Jaké prodejní nástroje používáte k prodeji vína?
Pocitově může člověk nabýt dojmu, že vinař spoustu vína prodá přímým kontaktem se zákazníkem. Tržní realita je taková, že před pár lety se 70 procent vína prodalo v obchodních řetězcích a dnes to bude už kolem 90 procent. S obchodními řetězci nepřímo obchoduje valná většina moravských vinařů. Pokud nebude moravské víno v obchodních řetězcích, na Moravě bude místo krásných vinohradů řepka.
Poslední roky často lidé tráví dovolenou s vínem. Přijelo k vám více turistů než v minulých letech?
Naopak, toto je nejhorší turistická sezona za dlouhá léta. Některé lokality hlásí až o 50 procent méně návštěvníků. Lidé více rozjímají, za co své peníze utratí.
Jak moc se proměnil český/moravský konzument za posledních 20 až 25 let? Už asi dávno neplatí takové to: víno – dá sa/nedá sa/dá sa Pražákovi…
Naše české a moravské konzumenty máme rádi. Jsou to patrioti, kteří věří lokální tradiční výrobě, věří řemeslu. Bohužel je jich málo a spousta Čechů si myslí, že lze koupit kvalitní víno za 49,90 na pultě. Tato vína jsou většinou převážena přes půl planety na kontejnerových lodích, plná konzervantů a vyrobená v jiných zákonných normách, než jsou ty naše. Kvanta chemických postřiků, jež prokazatelně zůstávají ve víně, jsou jeden z hlavních důvodů, proč jsou schopní dosáhnout tak nízkých cen. Byl bych rád, aby si lidé uvědomili, že když je něco až neuvěřitelně výhodné, tak že ta sleva není zadarmo.
