Vykouřeno v Česku, zdaněno v Polsku

Náchod je malebné dvacetitisícové město ve východních Čechách, které se postupným dobudováváním dálnice D11 a také díky obchvatům Jaroměře a České Skalice stává výrazně dostupnější než v minulosti. Pokud se rozhodnete, že v Náchodě nebudete zastavovat – byť krajová specialita pavlišovský řízek (klasický řízek s knedlíkem a zelím) stojí za pozornost –, a projedete hlavní silnicí na východ, kousek za bývalými lázněmi Běloves překročíte hranici do Polska. V podstatě hned „za čárou“ vjedete do lázeňského městečka Kudowa-Zdrój.

Po pár kilometrech narazíte na shluk marketů prodávajících potraviny, oblečení či nábytek. Přes hlavní ulici, v nenápadném domku s označením Centrum Tabak, se skrývá trafika, o které Východočeši říkají, že má větší obrat než leckterý stánek na letišti či velkém nádraží. S komplexní nabídkou cigaret, řezaného tabáku, náplní do vaporizérů, neboli elektronických cigaret, a „nábojů“ do zařízení pro zahřívaný tabák.

Na štítcích jsou ceny v českých korunách asi třikrát větším fontem než sumy ve zlotých, obsluha hovoří plynně česky, samozřejmostí jsou platby kartou, případně českými bankovkami. „Mámo, tady stojí marlborky o 40 korun méně než u nás, vezmu si aspoň dva kartony,“ haleká jeden z mnoha Čechů v obchodě. „Jé, mají tu i náplně do Iqosu s mentolovou příchutí, co ráda kouří Jana od vedle. Vezmi jí jednu štangli,“ reaguje jeho manželka. Do trafiky v polském lázeňském městečku evidentně zavítala tato rodinka prvně. Většinu zákazníků tu však tvoří vracející se klienti. Takřka bezvýhradně z Česka.

O čtvrtinu levnější

Cigaretová turistika do polského příhraničí zažívá v posledních měsících skutečný boom. Po zrušení nulové sazby DPH na základní potraviny a pohonné hmoty sice nejsou nákupy u severních sousedů už tak extrémně výhodné jako loni, ale zajet si do Polska pro cigarety, tabák a v podstatě jakékoli kuřivo se stále vyplatí. „Dřív jsem jezdil na Orlen pro naftu, dnes už to není tak výhodné. Ale když si v Polsku koupím jeden karton cigaret, zaplatí mi to náklady na cestu. A ještě pro rodinu pořídím zeleninu, ryby a mléčné výrobky, které tam mají lepší než v českých obchodech,“ popisuje svou praxi Honza z Liberce, odkud je to do polského Zhořelce necelých 50 kilometrů.

„Jenže já si většinou koupím čtyři kartony, které mohu legálně převézt přes hranici, takže se mi cesta násobně vyplatí,“ dodává. Na otázku, zda se nebojí kvality kuřiva z Polska, reaguje jednoznačně: „Kupuji výhradně v obchodech, prověřených trafikách a na čerpačkách. Tržnicím se ze zásady vyhýbám. Cigarety, které odtamtud vozím, jsou chuťově úplně stejné jako u nás, jen o čtvrtinu levnější.“

Zákaz příchutí

Ale není vše jen o penězích. V polských obchodech včetně večerek či čerpacích stanic si našinec může pořídit tabákové náplně do zařízení typu Iqos, Glo, lil Solid či ID v příchutích, jež byly do loňska dostupné i v Česku, ale od října 2023 se u nás prodávat nesmějí. „Stále víc Čechů si k nám jezdí pro ochucené náplně pro bezdýmné kouření. Nejvíc se prodávají mentolové, malinové, borůvkové a jablečné. Náplně s příchutěmi jsem v regálu posunul výš, aby se mi zákazníci nenahýbali přes pult,“ směje se prodavač v Centrum Tabak.

Když se ho ptám, od kdy má být příchuťový tabák do bezdýmných strojků v jeho zemi zakázán, mávne rukou, že o zastavení prodeje zatím nic neslyšel. „Díky reakcím od zákazníků jsme v obraze a víme, co se děje u vás v Česku. Je zvláštní, že k nám do Polska začaly Terea a Heets s příchutěmi víc pronikat až v době, kdy u vás byly zakázány,“ popisuje. Při odchodu z trafiky si před obchodem všímám cedule, která propaguje právě zahřívaný tabák s příchutěmi. Poláci byli v byznysu vždy velmi progresivní.

Když k širší nabídce připočítáme cenové rozdíly, je důvod pro cigaretovou turistiku Čechů zřejmý. Zatímco v Česku vyjde jedna krabička zahřívaného tabáku Terea na 135 korun, v Polsku se její cena pohybuje od 16 do 17,5 zlotého, což při aktuálním kurzu 6,10 koruny za zlotý odpovídá cenovému rozpětí 98 až 107 korun. To je zhruba o čtvrtinu méně než na české straně hranice.

Někdo z toho těží

Prodej takzvaného nahřívaného tabáku s příchutěmi zakázalo ministerstvo zdravotnictví s platností od 23. října loňského roku na základě evropské směrnice. Zákaz byl tehdy „přilepen“ k jinému zákonu, jako samostatná norma by se to ve standardním legislativním procesu nestihlo do termínu, který žádala Unie. Jenže zatímco Česko směrnici aplikovalo včas, dokonce mezi prvními v Evropské unii, na Slovensku se náplně s příchutěmi prodávaly ještě celý rok 2024 (zákaz má platit od Nového roku). A v Polsku dodnes ani nepadlo datum, od kdy by měl být prodej těchto tabákových výrobků zakázán, natož aby byly podmínky v rámci EU srovnané. „Rozumím tomu, co říkáte. Směrnici Evropské komise česká vláda implementovala dříve než spousta jiných zemí a některé okolní státy z toho těží,“ řekl týdeníku Euro Massimo Andolina, prezident Philip Morris pro Evropu. Na otázku, zda má koncern spočítané dopady disproporce, reaguje dvojka společnosti Philip Morris s úsměvem. „Dokážeme poměrně přesně zjistit dopad zákazu v jedné zemi a nárůst prodejů v sousední zemi. Ale jsou to obchodní data a nemůžeme být příliš konkrétní. Každopádně si přiznejme, že jste dlouhé roky v Česku, zejména v širokém pohraničí, těžili z toho, že k vám jezdili nakupovat Němci. Teď část vašich obyvatel jezdí do Polska. Když se ale na situaci podíváte z pohledu celé Evropy, je důležité, že cena zahřívaného tabáku je nižší než u cigaret, a i to může dospělé kuřáky motivovat k přechodu na méně rizikové alternativy,“ říká Andolina.

Export klesá, import roste

Zmiňovaný výpadek Němců a částečně i Rakušanů na prodejích cigaretových výrobků v Česku a nárůst nákupní turistiky našinců do Polska detailně popisuje analýza poradenské společnosti KPMG. Jejím základem je jednotná metodika sběru prázdných krabiček v celé Evropě (v Česku se realizuje ve 35 městech) opakující se dvakrát ročně, z čehož analytici dokážou zjistit podíl cigaret a dalších tabákových výrobků v jednotlivých zemích i na celoevropské úrovni.

Z výsledků jednoznačně vyplývá, jak dramaticky klesl vývoz do Německa: ještě v roce 2019 se tam z Česka exportovalo 4,09 miliardy cigaret, loni to bylo jen 1,69 miliardy, tedy asi o 60 procent méně. Za pět let klesl celkový vývoz ze 4,81 miliardy cigaret na 1,89 miliardy. Tento údaj shodou okolností odpovídá objemu dovezených cigaret do Česka. Od roku 2019 se zvedl z 1,39 miliardy na 1,89 miliardy kusů. Zásadním podílem, který se stále zvyšuje, se na objemu importu podílejí cigarety z Polska. Ještě před pěti lety si Češi přivezli 200 milionů kusů, loni to byl téměř pětinásobek.

Podíl padělaných cigaret na českém trhu se za pět let zvýšil o polovinu, na 290 milionů kusů. Nicméně stále je to třetina objemu, který se doveze – legálně – z Polska. Celkově lze konstatovat, že téměř každá šestá cigareta, kterou loni Češi vykouřili, pocházela z dovozu. Cigarety dnes pořídíte stejně draho či levněji i v zemích na jihu kontinentu, jako jsou Itálie, Španělsko či Řecko.

Z dat lze detailně vysledovat i podíl nedomácích cigaret v jednotlivých regionech. Z výsledků je zřejmé, že čím blíž je oblast k polským hranicím, tím vyšší je podíl zahraničních krabiček. Zatímco v Jihočeském kraji jsou to čtyři procenta, ve Středočeském kraji již 16 procent a v Libereckém či Moravskoslezském kraji 46 procent. Takřka každá druhá krabička, která byla vykouřena na Ostravsku či Liberecku, byla zdaněna jinde než v Česku.

Zvyšování daní vs. elasticita

Všechny popisované trendy mají poměrně zásadní dopad na státní rozpočet České republiky. Loni stát na spotřební dani z tabákových výrobků vybral 53,1 miliardy korun, v roce 2016 to bylo 54,4 miliardy. Jenže minimální sazba daně z jedné cigarety vzrostla za stejnou dobu z 2,52 na 3,52 koruny. Čtyřicetiprocentní nárůst sazby daně vyústil v mírný pokles celkového objemu vybraných peněz. Navzdory tomu, že úředníci ministerstva financí pro loňský rok předpokládali inkaso ze spotřební daně 65,2 miliardy korun. V posledních pěti letech pouze jedinkrát – v „covidovém roce“ 2020 – dokázal výběr spotřební daně z tabáku naplnit očekávání, jinak je realita nižší než plány (viz tabulka). Důvodů, proč nevycházejí prognózy, je vícero. Ekonomové ministerstva financí nedokážou dobře odhadnout elasticitu poptávky v souvislosti s opakovaným zvyšováním daní, dostupností alternativ či levných cigaret z dovozu. Svou roli hraje i silná politická objednávka, kdy příjmové položky rozpočtu jsou při jeho tvorbě navýšeny nad reálné očekávání, a pak se prostě řekne ,nepovedlo se‘. Minimální sazba spotřební daně z jedné cigarety je v Česku stanovena od roku 2004. Jen ve třech letech ze zmiňovaného období se nezvyšovala tabáková daň, naopak celkově vzrostla téměř čtyřnásobně: z 90 haléřů na 3,52 koruny za jednu cigaretu. „Vytrvalé zvyšování spotřební daně způsobuje propastný cenový rozdíl zejména vůči mnohem méně zdaněným cigaretám v Polsku. Češi tam jezdí nakupovat ve velkém a český rozpočet tak dlouhodobě inkasuje z daní mnohem méně, než odpovídá reálné spotřebě,“ dodává Lukáš Horák, výkonný ředitel České společnosti pro značkové výrobky (ČSZV).

Přestože daňový výběr neodpovídá očekáváním, stát svými kroky dál zdražuje kouření a užívání tabáku (bezdýmné produkty nehoří, proto se místo slovesa kouřit používá obrat užívat) tempem, jež nemá v regionu obdoby – za posledních pět let se daň zvýšila o 34 procent. A zavádí daně na nové alternativy, ať to je zahřívaný tabák, elektronické cigarety, nikotinové sáčky, či e-liquidy. „Dělá to na mě dojem, že ministerstvo financí vytrvalým zdražováním bez ohledu na fiskální důsledky upřednostňuje pouze zdravotní hledisko, snaží se nás cenou od nákupu odradit. Ale Češi si umějí cigarety pořídit jinde, takže cenový růst počty kuřáků nijak zásadně nesnižuje,“ soudí Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities, který upozorňuje, že výběr daně z tabákových výrobků se dostal za vrchol takzvané Lafferovy křivky, kdy celkové inkaso i při rostoucí sazbě daně klesá.