Výroční ležák bude extra hořký
Statistiky s hektolitry a korunami ukazují, jakou ranou byl rok 2020 pro pivovarský byznys. Skutečné následky „covidové rány“ odhalí až příští roky.
Pivovar Zubr si dlouhodobě zakládal na něčem výjimečném. V éře vyprazdňování hospod a stále klesajícího objemu čepovaného piva šel proti proudu. Pořád si držel podíl točeného na velmi vysoké úrovni. I proto jej loňský rok a zavřené bary zabolely extrémně. Tržby za sudové pivo se přerovskému podniku loni ve srovnání s rozjetým rokem 2019 propadly o 60 milionů korun. „Současný stav není likvidační jen pro samotné majitele restaurací, ale i my jako pivovar se nacházíme ve velice složité situaci,“ říká ředitel Zubra Tomáš Pluháček a dodává: „Museli jsme přistoupit k razantním úsporným opatřením, abychom to zvládli a především si udrželi naše zaměstnance.“
Nutno upozornit, že Zubr má tu výhodu, že není solitérem, ale spolu s hanušovickou Holbou a pivovarem Litovel tvoří skupinu PMS. Regionální a menší pivovary, jež za sebou žádný koncern s finančním polštářem nemají, prožívají ještě krušnější období. Jsou odkázány pouze na sebe sama a loajalitu svých zákazníků.
Desítky procent v tahu
Podobnou realitu jako v Přerově zakouší v podstatě celé české pivovarské odvětví. Čepovat se téměř přestalo a prodeje piva baleného v lahvích a plechovkách zdaleka nevyskočily tak moc, aby ztráty způsobené zavřenými výčepními kohouty vyrovnaly. Své o tom ví i skupina Plzeňský Prazdroj se značkami Radegast, Birell, Velkopopovický kozel, Gambrinus či Pilsner Urquell.
„Pohostinství pro nás představuje důležitý prodejní kanál, standardně tvoří dvě pětiny našich prodejů, což je víc než průměr trhu, a nám loni klesly prodeje v tomto segmentu o 30 procent. Převedeno do srozumitelných čísel jsme celkově v roce 2020 v Česku prodali o 111 milionů piv méně než v předchozím roce,“ počítá Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
Koncern Pivovary Staropramen loni prodal celkově 3,19 milionu hektolitrů piva. Objem čepovaného jim meziročně klesl o 37 procent, lahvové vyrostlo pouze o osm procent. Značce spadla i licenční výroba na zahraničních trzích. „Prodeje z hospod a restaurací, jež významnou část roku fungovaly pouze v omezeném režimu, se částečně přesunuly do obchodů, avšak maloobchodní prodeje tento výpadek zdaleka nedokázaly kompenzovat,“ říká finanční ředitelka společnosti Pivovary Staropramen Silvia Miklósová.
Co velké pivovary dohánějí, byť jen částečně, baleným pivem na pultech obchodů, to menší podniky nahrazují rozvozy svých piv do domů zákazníků. I tak se však český craft potýká s velkými bolestmi. Řada minipivovarů je tak od loňského roku nabízena k prodeji. Sice nekončí a vaří dál, ale jejich současným majitelům dochází elán, nápady a peníze.
Mezi nimi třeba ústecké Millénium. Na realitních webech visí už od ledna inzerát, v němž je celá nemovitost – tedy restaurace i pivovar – k prodeji za 6,9 milionu korun.
Když autor tohoto textu u současných provozovatelů zjišťoval, jak to vypadá, tak razantně odmítli, že by končili. Značka Millénium prý bude fungovat do té doby, než ji někdo koupí. Zatím se prý ovšem nikdo takový neobjevil. „Jakmile se současná situace stabilizuje, provozovat minipivovar bude tou správnou cestou k podnikání,“ uvádí se v inzerátu.
V lednu zase odstavení na neurčito ohlásil rodinný podnik Skalický Budulínek ve Skalici u České Lípy. Jeho majitelé vydali prohlášení, podle něhož zůstane varna po celý rok 2021 uzavřená. Nezbavují se jí tedy ani ji neodvážejí jinam. „Toto rozhodnutí nebylo pro nás lehké,“ sdělili vlastníci na sociálních sítích.
Dovařeno jest
A zatímco ty zdravější pivovary sčítají ztráty, škrtají v marketingových výdajích a hledají peníze, jimiž pomohou svým skomírajícím výčepům, někteří výrobci to už zabalili. Sáhnout si na to, jak to vypadá, když se uzavírá několik staletí trvající tradice, si dnes kdokoli může v Klášteře Hradiště nad Jizerou u Mladé Boleslavi. Zdejší podnik ze skupiny Pivovary Lobkowicz patří k těm, které koncern, vlastněný čínskou společností Citic Europe Holdings a z pozice předsedy představenstva řízený Jaroslavem Tvrdíkem, uzavřel.
V pivovaru je v současné době pouze vrátný, od Vánoc se v podniku už pivo nevyrábí. Historický pivovar na skále, který je vidět na několik kilometrů daleko, se proměnil pouze ve skladiště a distribuční centrum. Stejně jako další středočeská výrobna skupiny ve Vysokém Chlumci. I ona už je prázdná a zdejší vyhlášený speciál Démon se musí vařit jinde.
I když skupina tvrdí, že zásadní potíže jí způsobila čínská chřipka, sluší se dodat, že Pivovary Lobkowicz Group si „koledovaly“ dlouhodobě. Výstav jejich regionálních značek setrvale klesal, do stále horších výsledků se dostávalo i celkové hospodaření skupiny. Ačkoli její vedení zatím mluví pouze o „dočasném přerušení provozu“, realita je složitější. Každý člověk z oboru vám řekne, že pokud jednou velká pivovarská varna vychladne, její restartování je složité, a pokud už ke znovunastartování dojde, tak ve většině případů pod novým majitelem.
Zkrátka Pivovary Lobkowicz Group se ztrátou několik stovek milionů korun nejsou v takové kondici, aby v nejbližších letech své zavřené pivovary otevřely. Výrobu tak musí – podobně jako v minulosti skupina Heineken ČR – soustředit do zbylých podniků v Hlinsku, Protivíně, Jihlavě a Černé Hoře.
Je jasné, že poměr mezi prodeji čepovaného a baleného piva se ještě více zvrátí ve prospěch lahví a plechovek, mnoho měsíců zavřené hospody se navíc podepsaly i v přístupu a nátuře českých pivařů.
Tím ovšem zásahy do českého pivovarského byznysu nekončí. Poslední rok si vyžádal škody v řádu několika desítek miliard a především změnu v chování českých pijáků. Je jasné, že poměr mezi prodeji čepovaného a baleného piva se ještě více zvrátí ve prospěch lahví a plechovek, mnoho měsíců zavřené hospody se navíc podepsaly i v přístupu a nátuře českých pivařů. Řada z nich si zvykla pít doma, třeba si i pořídila vlastní chlazení a výčepní zařízení, aby zjistila, že si v garáži nebo ve sklepě dokáže načepovat pivo lépe než výčepní v jejich restauraci, který až tak nedbá na čistotu trubek, sklenic a vůbec péči o pivo.
A tak až příští roky ukážou skutečné pocovidové rány v českém pivovarství a gastronomii. Uplynulý rok české příznivce zlatavého moku změnil. Otázkou pouze je, jak moc.
Ondřej Stratilík, autor je reportérem CNN Prima News
