Vysoká škola videoherní

Před čtyřmi lety se Univerzita Karlova stala první vysokou školou v Česku, jež založila soukromou společnost za účelem transferu znalostí. Lukáš Kolek upozorňuje, že při zrodu Charles Games nešlo o spontánní rozhodnutí. Mezioborová skupina studentů Filozofické fakulty UK a Matematicko-fyzikální fakulty UK musela vedení největší univerzity v zemi přesvědčit o životaschopnosti svého projektu – a také představit komplexní byznysplán.

„V daný moment se sešlo několik faktorů, které vše umožnily. V prvé řadě se jedná o období, kdy univerzity začínaly prozkoumávat různé nové cesty, jak to, co na nich bylo vytvořeno, komerčně využít. V druhé řadě již existující hra Atten­tat 1942 i podklady pro chystanou hru Svoboda 1945: Liberation byly původně vytvořeny námi na univerzitě, tedy i my jsme byli motivováni vymyslet způsob, jak naše výtvory dostat ven z univerzity pod firmu, kterou povedeme a v níž si budeme moci naplno vyzkoušet své nápady komerčně uplatnit,“ shrnul pro týdeník Euro krůčky Charles Games k samostatnosti CEO Lukáš Kolek.

Jediní, či první z mnoha?

Podobný model prý zatím nikdo na světě nezkusil, ale při množících se video­herních oborech na světových univerzitách je jen otázkou času, kdy si školy samy uvědomí, že by na rodících se mozcích mohly „vydělávat“, než jim utečou do komerční sféry a skutečně ostrého byznysu.

„Řada škol studenty podporuje, aby vytvořili vlastní studio a dotáhli hru na komerční trh. V Evropě je tím známá například Cologne Game Lab v Německu. Nicméně založit si studio, ve kterém má přímo nějaký podíl samotná univerzita a působí v ní její původní zaměstnanci, to je zatím poměrně unikátní,“ shrnuje Lukáš stávající situaci. Dodává, že coby zakladatelé Charles Games dostali kromě licencí na již existující či rozpracované projekty také finanční injekci ve výši jednoho milionu korun. Při dnešních herních rozpočtech je to pověstná kapka v moři, ale umožnilo to do značné míry akcelerovat vývoj a přesunout se do nové éry mladé firmy.

„Produkce prvních materiálů pro hru Attentat 1942 začala v roce 2012 a hra byla finálně vydána po pěti letech. Zní to jako dlouhá doba, ale samozřejmě na tom nepracoval nikdo na plný úvazek a hra vzni­kala spolu s řadou jiných produktů: vzdělávací verze, další moduly a tak podobně.

Z dnešního pohledu bychom řadu věcí udělali úplně jinak, především v produk­čního hlediska. Nicméně na celém procesu jsme se plno věcí naučili a ze zkušeností čerpáme dodnes,“ líčí Kolek začátky.

Cesta od FMV žánru dál

Vývoj na univerzitní půdě umožnil značce opatrný start v oboru, který dokáže být k novicům krutý. Velké ryby požírají malé; denně trh chrlí stovky nových produktů a najít si dostatečně velké publikum, aby byla zajištěna finanční návratnost, bývá mnohdy nedosažitelným snem.

První hry Attentat 1942 a Svoboda 1945 měly formu interaktivního filmu, který kombinuje různé vyprávěcí a vzdělávací postupy, chystané tituly jako Playing Kafka nebo Toys už vypadají jako tradičnější, komplexnější herní tituly.

„Od roku 2022 se Charles Games významně proměnily, ať už personálně, nebo vnitřním nastavením. Investovali jsme mnoho času do navýšení kapacity a plnění naší vize, kdy chceme produkovat tituly v prostředí, které bude otevřené novým nápadům. Od interaktivního filmu – přesněji FMV žánru – jsme se museli posunout kupředu, neboť je produkčně velmi náročný ve chvíli, kdy jej chcete dělat na nejvyšší úrovni,“ vysvětluje Lukáš.

A obratem nabízí vhled do geneze nového projektu Toys, který vyjde v roce 2026: „Konkrétně u Toys nás oslovili lidé z výzkumné instituce z Řecka (FORTH), s nimiž jsem se před pár lety potkal a ukazoval jim naše hry. Chtěli, abychom se zapojili do mezinárodního projektu Mementoes, ve kterém herní platformy a muzea společně vytvářejí videohry na motivy svých muzejních sbírek. Jedním z muzeí zapojených v projektu je třeba i War Childhood Museum v Sarajevu zpracovávající příběhy dětí během válečných konfliktů.“ To musí být pro vývojáře výzva.

Spin-off na dvou pilířích

Jak lze tuto bohulibou tvorbu financovat bez akademických a neziskových berliček? Lukáš se obloukem vrací k původnímu byznysplánu, na jehož základech Charles Games vznikaly. „Jako firma stojíme na dvou pilířích. Na jedné straně tvoříme videohry s přesahem k nám blízkým tématům s externími partnery, jako jsou Člověk v tísni či Goethe Institut, kteří umějí zajistit dostatek zdrojů, abychom mohli výsledné hry uvést na trh zdarma. Takové hry v různém rozsahu vydáváme zhruba dvě ročně. Výhodou je, že zde máme plnou kreativní svobodu, jak témata zpracovat.“

To je případ krásně vypadající adventury Playing Kafka, která vznikla k příležitosti stého výročí literátova úmrtí. Bude dostupná česky, anglicky a německy s dabingem ve všech třech jazycích. Díky podpoře Goethe Institutu vyjde zdarma v květnu pro PC, Android a iOS.

Na straně druhé si však spin-off vytváří finanční zázemí, aby pod jeho hlavičkou mohly vznikat i komerční tituly. To je případ zmíněných Toys. Tady Lukáš Kolek spoléhá i na čím dál tím lepší jméno českých her doma i v zahraničí. „Zdá se mi, že se situace postupně mění. Českou herní produkci ukazují Česká kulturní centra po celém světě a za velmi pozitivních ohlasů. Zároveň se zdá, že nynější vláda je též hernímu průmyslu spíše nakloněna, což soudím z jednání o vzniku audiovizuálního fondu, který by podporoval nadějnou videoherní produkci, jako to má většina našich sousedních zemí,“ říká Kolek.

A trochu i nahlíží do budoucna: „Mé­dia a společnost si pak významu videoher všímají stále více, takže naši budoucnost vnímám rozhodně pozitivně.“