Výstavba bytů ožívá. Zatím

Česká ekonomika dosahuje na začátku roku pěkných čísel, ale je to trochu smutný optimismus, protože zřejmě nebude mít dlouhé trvání. Zatím se totiž do statistik nepropisuje začínající světová obchodní válka. Průmyslová produkce v Česku letos v únoru po čtyřech měsících poklesu meziročně reálně vzrostla o 1,5 a oproti lednu dokonce o 1,7 procenta. Také zahraniční obchod výrazně překonal očekávání trhu, když vykázal přebytek 35,5 miliardy korun. Stavebnictví v celkových číslech stagnovalo, ale s dost optimistickým výhledem. Jeho meziročnímu růstu letos vdechne energii o 30,2 procenta nárůst hodnoty vydaných stavebních povolení. Jde z velké části o vliv velkých staveb s rozpočty nad miliardu, ale i menších projektů je o desetinu více než loni.

Povzbuzení pro vládu

Pro zemi, která má jedno z nejhůře dostupných bydlení v Evropě, je podstatné, že po dlouhém půstu se zase začínají stavět byty. Počet zahájených staveb bytů poskočil o mohutných 40,1 procenta. Přitom v roce 2024 bylo v Česku dokončeno 30 tisíc bytů, o pětinu méně než o rok dříve. Klesla jak výstavba rodinných, tak bytových domů. Navíc se prohloubily rozdíly mezi regiony. Loni se významněji stavělo prakticky jen v Praze, Brně a jejich okolí. Trh se po poklesu úrokových sazeb a mírném zlevnění hypoték stabilizoval a do letoška lze hledět s vírou v postupné, byť pomalé oživení bytové výstavby. To by bylo pro vládu výrazné předvolební povzbuzení po blamáži s novým stavebním zákonem a digitalizací stavebního řízení, která musela být kvůli nefunkčnímu a v podstatě neopravitelnému systému loni zrušena, a panovaly obavy, že se už tak pomalé stavební řízení ještě protáhne a bude brzdit výstavbu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura se snažil zachránit situaci a nedávno přišel s návrhy na několik forem státní podpory bytové výstavby, které by mohly začít platit ještě do voleb. S pomocí týmu bankéřů, finančníků a ekonomů zkonstruoval pár měsíců před volbami docela reálnou cestu pro zvýšení bytové výstavby zaměřené především na nájemní byty. Jejím základem má být uvolnění pravidel pro penzijní fondy, aby mohly investovat do projektů nájemního bydlení. Buď přímo jako spoluvlastníci, nebo jako investoři do dluhopisů, které developeři vydávají k financování výstavby. Dalším krokem má být možnost daňových odpočtů pro členy bytových družstev obdobně jako u hypoték. Navíc státní Národní rozvojová banka by měla vytvořit fond na financování bydlení, do něhož bude vybírat peníze i od privátních investorů.

Jen uvolnění pravidel pro družstva by mohlo do bytové výstavby pustit 20 miliard korun, čímž by se na trhu mohlo ocitnout až deset tisíc nových nájemních bytů, což je docela úctyhodné číslo. Jenže aby měly nové peníze nějaký efekt, musejí fungovat uspokojivě stavební řízení a povolování velkých bytových projektů. Třicetiprocentní růst hodnoty vydaných povolení z roku na rok vypadá, jako by vše bylo v pořádku. Ale není, a proto se stavební úřady po zrušení digitalizace pohybují na hraně zákona a možná občas i za ní, protože tam, kde kvůli novému zákonu vznikají nějaké procesní problémy, dost kreativně a neoficiálně podle zainteresovaných postupují v duchu už neplatícího zákona, což představuje značné právní riziko pro stavebníky.

Procesní komplikace

Opoziční ANO už začalo tuto vládní ostudu využívat ve volební kampani a jeho první místopředseda Karel Havlíček opakovaně prohlásil, že nový stavební zákon bude tím prvním, co nová vláda změní. Má to být ale spíše staronový zákon vytvořený ještě ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (ANO), který její nástupce Ivan Bartoš (Piráti) jen v některých částech upravil. Například vypustil existenci Centrální stavebního úřadu a reorganizaci místních stavebních úřadů. Ale některé problémové úpravy stavebního řízení v zákoně od Dostálové zůstaly. Například úprava kolaudace.

Podle původního zákona platícího do 1. července se vydával jen kolaudační souhlas. Na žádost stavebníka svolal stavební úřad nejpozději do 15 dnů kontrolní prohlídku stavby a uložil stavebníkovi, co musí doložit. Obvykle potvrzení od dotčených orgánů, jako jsou hasiči, hygiena, orgány ochrany přírody či památkáři, že všechny jejich podmínky byly dodrženy. Tyto dokumenty se dokládaly při kontrolní prohlídce a po jejím skončení, pokud nebyly problémy, úřad třeba do druhého dne vystavil kolaudační souhlas a stavba se mohla používat.

Podle nového zákona, v němž byl v tomto případě zachován návrh Dostálové, probíhá kolaudační řízení, v jehož rámci trvá úřadu při dodržení všech termínů vydat kolaudační rozhodnutí přinejmenším dva měsíce. Podobných procesních komplikací zůstalo po Dostálové v novém zákoně mnoho. A jen se potvrdilo, že každá změna stavebního řízení za účelem jeho zkrácení a zpružnění nakonec funguje opačně. Proto s tímto „novým“ zákonem raději opatrně. Nejvíce by asi pomohlo vrátit se k verzi platné už před Dostálovou a tu digitalizovat. Zabít oživující bytovou výstavbu dalšími legislativními inovacemi by byla škoda.