Vzdušné mosty kvůli válce mizí. Svět se učí létat jinak

Válka mezi Íránem a jeho protivníky po třech týdnech výrazně narušuje globální leteckou dopravu. Aerolinky omezují lety, přesměrovávají kapacity a začínají počítat s nedostatkem leteckého paliva. Podle oborových dat jde o největší otřes od pandemie covidu.

Dopady jsou patrné i v Evropě. Nový terminál 3 na frankfurtském letišti má hostit především aerolinky z Perského zálivu. Právě ty však létají v omezeném režimu, což zpochybňuje, jak rychle se kapacita nového terminálu naplní.

Nedostatek paliva a omezený provoz

Klíčovým rizikem se stává dostupnost kerosinu. Útoky na ropnou a plynárenskou infrastrukturu v regionu ohrožují dodávky – podle UBS pochází z Blízkého a Středního východu zhruba 40 % leteckého paliva spotřebovaného v Evropě.

Napětí se již projevuje v praxi. V Dubaji, hlavním uzlu společnosti Emirates, začíná palivo docházet, aerolinka proto zavádí mezipřistání pro tankování mimo region. Problém dopadá zejména na dálkové lety, které jsou na doplňování paliva v cílových destinacích závislé.

Současně aerolinky ve velkém ruší spoje. Condor vyřadil z nabídky destinace jako Bejrút či Tel Aviv, Eurowings pozastavil lety do Dubaje a Abú Zabí a Wizz Air přesměrovává až polovinu spojů z regionu do Evropy. Podle analytické společnosti Cirium bylo od začátku konfliktu zrušeno zhruba 32 tisíc letů, tedy téměř polovina plánovaného provozu.

Turismus mění směr, roste význam Evropy

Omezení spojení se rychle promítá do chování zákazníků. Cestovní kanceláře hlásí přesun poptávky z Blízkého východu na středomořské destinace. Skupina TUI proto přidává desítky letů na Kanárské ostrovy či do Řecka.

Ekonomické dopady na region jsou výrazné. Světová rada pro cestovní ruch (WTTC) odhaduje denní ztráty příjmů na 600 milionů dolarů kvůli výpadku turistů. Zároveň se narušuje klíčová role letišť v Dubaji, Dauhá či Abú Zabí jako přestupních uzlů mezi Evropou a Asií.

Tento výpadek částečně využívají evropští dopravci včetně Lufthansy, kteří zaznamenávají vyšší poptávku po přímých letech do Asie. Zisk z vyšší poptávky však vyvažují rostoucí náklady.

Dražší palivo zdražuje letenky

Blokáda Hormuzského průlivu vedla k prudkému růstu cen ropy a ještě výraznějšímu zdražení leteckého paliva. Cena galonu kerosinu přesáhla čtyři dolary, zatímco na konci roku 2025 byla zhruba poloviční.

Aerolinky, které nejsou proti cenovým výkyvům zajištěny, čelí výraznému nárůstu nákladů. Američtí dopravci Delta, United či American Airlines očekávají v prvním čtvrtletí dodatečné výdaje až 400 milionů dolarů. Náklady zatím přenášejí na zákazníky – ceny letenek rostou napříč trhem.

Zdražení se nevyhýbá ani Evropě. Lufthansa sice nezavedla speciální palivový příplatek, zvýšila však obecné poplatky, které mohou podle analýz dosahovat až stovek eur na letenku.

Rostoucí náklady zároveň vedou k dalším škrtům v nabídce. Scandinavian Airlines plánují zrušit zhruba tisíc letů, Air New Zealand přes 1100 spojů. Podle analytiků mohou následovat další dopravci.

Další vývoj bude záviset na délce konfliktu i stabilitě dodávek paliva. Otevřenou otázkou zůstává, jak rychle se po případném uklidnění situace obnoví letecké spojení a zda se část změn v trase cestujících nestane trvalou.