Wall Street je na rekordu. Těží z mírové naděje

Naděje na mírová jednání a konec války mezi Spojenými státy a Íránem posunuly americké akcie na nové maximum. Hlavní index S&P 500 ve čtvrtek vystoupal na historický rekord. Trhy sázejí na to, že konflikt na Blízkém východě nebude dál eskalovat a že se obnoví volný provoz v Hormuzské úžině, klíčové trase pro přepravu ropy a surovin.

Bezprostřední reakce byla patrná hlavně na ropném trhu. Cena ropy ve středu klesla téměř o deset procent a ve čtvrtek přidala další tříprocentní pokles. Ještě předtím přitom ropa Brent od začátku roku zdražila o 80 procent. Pro americké domácnosti i firmy to znamenalo méně peněz na spotřebu a investice. Pokles cen ropy proto nyní na trzích působí jako mimořádná hospodářská vzpruha.

Zisky amerických firem zůstávají hlavní oporou růstu

Druhým důvodem optimismu jsou výsledky amerických firem. Navzdory válce na Blízkém východě i pokračujícímu konfliktu na Ukrajině vydělávají burzovně obchodované společnosti velmi dobře. Analytici očekávají, že firmy z indexu S&P 500 letos zvýší čistý zisk proti roku 2025 o 22 procent na rekordní tři biliony dolarů. Vyplývá to z propočtů Handelsblatt Research Institute na základě dat agentury Bloomberg.

Na začátku roku řada investorů pochybovala, zda analytici kvůli geopolitickým rizikům nehledí do budoucnosti příliš optimisticky. Dosavadní výsledková sezona tyto obavy oslabila. Zhruba dvě třetiny firem z S&P 500 už zveřejnily čísla za první čtvrtletí a naznačují růst zisku kolem 25 procent proti stejnému období loňského roku.

„Tento údaj je sice zkreslen směrem vzhůru mimořádnými efekty u některých velkých koncernů, ale při 83 procentech překonaných odhadů analytiků je pozitivní i šíře výsledků,“ říká Ulrich Stephan, hlavní investiční stratég Deutsche Bank.

Tahounem zisků na Wall Street jsou především technologické skupiny. Právě jejich dynamický růst vysvětluje, proč jsou americké akcie dlouhodobě oceňovány výš než evropské. Ve Spojených státech je zároveň silnější tlak investorů na pravidelné zvyšování profitability a návratnost kapitálu.

Rekordní trh je zároveň drahý

První riziko růstu spočívá v ocenění akcií. Index S&P 500 se obchoduje s poměrem ceny k zisku 20,7. To znamená, že investoři za americké firmy v průměru platí více než dvacetinásobek očekávaného ročního zisku.

Takové ocenění je vysoké i na americké poměry. Dvacetiletý průměr ukazatele P/E u S&P 500 činí 16,5, tedy zhruba o pětinu méně. I když americký trh tradičně nese prémii díky většímu podílu technologických firem a rychlejšímu růstu zisků, současná úroveň už počítá s velmi příznivým scénářem.

Druhým rizikem je slabší světový obchod. Mezinárodní měnový fond v dubnu snížil prognózu růstu světové ekonomiky na 3,1 procenta. Ještě v lednu počítal s 3,3 procenta. Válka na Blízkém východě a blokáda Hormuzské úžiny už měsíce zatěžují globální obchod se surovinami. Spojené státy stejně jako Evropa trpí vyššími cenami ropy a plynu.

K tomu přicházejí obchodní bariéry. Nová americká cla zvyšují nejistotu pro firmy napojené na mezinárodní dodavatelské řetězce. Podle prognózy Světové obchodní organizace se objem globálního obchodu se zbožím v roce 2026 zvýší jen o 1,9 procenta. To je výrazně méně než 4,6 procenta v roce 2025, kdy vývoj podpořily předzásobené americké importy kvůli clům a vysoké investice do umělé inteligence.

Inflace mění roli centrální banky

Třetím rizikem zůstávají vysoké ceny energií. Dražší ropa a elektřina se nepromítají jen do cen benzinu a topení. Zvyšují náklady napříč ekonomikou, od průmyslu přes logistiku až po spotřební zboží. Pokud firmy náklady přenesou na zákazníky, posilují inflační tlak. Pokud to neudělají, klesají jim marže.

Pro akciový trh je důležitý i dopad na spotřebitele. Vyšší ceny pohonných hmot omezují disponibilní příjem domácností. Část spotřebitelů pak odkládá nákupy nebo přechází k levnějším produktům. To může zasáhnout i firmy, které dosud těžily ze silných značek a stabilní poptávky.

Čtvrtým rizikem jsou inflace a úrokové sazby. V minulých desetiletích se investoři mohli často spolehnout, že centrální banky při zpomalení ekonomiky a tlaku na firemní zisky sníží sazby. Levnější peníze podporovaly úvěry, investice, dividendy i ceny akcií.

Na tento mechanismus se nyní trhy spoléhat nemohou. Rostoucí inflace vede centrální banky spíše k úvahám o přísnější měnové politice. Vyšší sazby zdražují úvěry, snižují hodnotu budoucích zisků a omezují množství peněz v ekonomice. Pro akcie je to zásadní změna prostředí.

Růst na Wall Street tak stojí na reálných argumentech: naději na geopolitické uklidnění, levnější ropě a silných firemních ziscích. Současně ale předpokládá, že se napětí na Blízkém východě skutečně zmírní, světový obchod nezpomalí příliš a centrální banka nebude muset zvyšovat sazby víc, než trhy čekají. O dalším směru amerických akcií proto nerozhodnou jen výsledky firem, ale také diplomacie, ceny energií a měnová politika.