Z hlediska politiky je to pod psa

Miroslav Kalousek (62), bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP 09, patří k největším kritikům vlády Petra Fialy. Kabinet podle něj udělal řadu dobrých věcí, chybí mu však odvaha k radikálním změnám a racionální národohospodářská politika.

V červenci 2022 jste s Mirkem Topolánkem napsali článek „Za pět minut dvanáct“. Vyzvali jste v něm vládu k reformám. Je tam deset bodů, které když dnes čtu – omezit valorizace důchodů, rezignovat na odchod do důchodu v 65 letech, vymyslet udržitelný vývoj důchodového systému –, zdá se mi, že je vláda navzdory veškeré kritice nějak naplňuje. Nebo máte jiný pocit?
Mám jiný pocit. Situace dnes vypadá ještě mnohem hůř než před rokem a půl. Vláda měla přitvrdit v rozpočtové politice takovým způsobem, že nikdy neměla připustit tak vysoký strukturální deficit. Kdyby to udělala tenkrát, když jsme jí s Mirkem Topolánkem radili, mohla to přibrzdit. V tuhle chvíli je už trochu pozdě.

Váš desátý bod, který jste navrhovali, bylo vrátit do rozpočtu alespoň část příjmů, jež zmizely s daňovým balíčkem, tedy se zrušením superhrubé mzdy, kde ODS hlasovala s ANO. To Petr Fiala vždy odmítal, před volbami i během uplynulých dvou let, i když mu to radí NERV. Čím si to vysvětlujete?
Ideologickou zaťatostí. To je opravdu jen ideologická tupost, nic jiného. Bral bych to, kdyby Petr Fiala hájil výpadek příjmů za předpokladu, že by ho uměl vykompenzovat snížením výdajů. To on ale neumí. Hájit výpadek příjmů a současně zvyšovat výdaje, to je jen ideologická tupost a ne racionální národohospodářský přístup.

Ve svých deseti bodech nejvíce mluvíte o důchodech a zdravotnictví, což jsou dva systémy, které tvoří největší část rozpočtu, a tím i největší zátěž. Navrhovali jste připlácení za nadstandardy a placení stravy v nemocnicích, nic z toho vláda neudělala. Znamená to, že vláda nebere zdravotnictví jako systém, který ohrožuje stabilitu financí? Jak si to vysvětlujete?
Nedostatek odvahy, to je asi jediné, čím to dokážu pojmenovat. Pro mě jako pro člena TOP 09 je to opravdu velmi bolestivé. Je smutné, že dva roky poté, co náš ministr stojí v čele ministerstva zdravotnictví, je v zákoně stále ještě ten příšerný bod paní poslankyně Fischerové (Eva Fischerová, poslankyně za ČSSD, prosadila zákaz připlácení za zdravotní péči – pozn. redakce) a že se z hlediska transformace zdravotnictví nestalo vůbec nic. Stále ještě doufám, že se ministr Válek nějakým způsobem pohne, ale moc se bojím, že se nikam nepohne.

Je vůbec v ekonomické politice vlády něco, co byste vyzdvihl a s čím byste se ztotožnil?
Jistě. Například tato vláda se velmi rychle dokázala odpoutat od stoprocentní závislosti na ruském plynu. To je fajn. Udělala hodně dobrých kroků, neříkejme, že ne. Ale snaží se nás přesvědčit, že udělala dobré kroky tam, kde je opravdu neudělala. Tato její propaganda je potom velmi směšná.

Co ještě může vláda stihnout za další dva roky, když byla doposud tak málo odvážná, a to se v dalších dvou letech přiblíží volby?
Za dva roky se dá stihnout mnoho, za předpokladu, že by existovala nějaká politická odvaha. Nicméně já jsem slyšel od hlavních lídrů, zejména od premiéra, že už s ničím větším nepřijdou. Smířil jsem se tedy s tím, že vláda byla schopna – a za to jí děkuji – navýšení výdajů, které udělala sama, vykompenzovat konsolidačním balíčkem. To dokázala. Nicméně to, co nám všem slibovala, tedy že bude uklízet po Babišovi, bohužel neudělala, a to nám zůstává jako těžké dědictví do dalších let.

Který z ekonomických ministrů zvládl svou roli nejlépe?
Nic takového vám neřeknu, protože zásadně hodnotím ekonomickou politiku vlády, navíc každý z ministrů má jen jeden hlas, a když jej ostatní nepodrží, má prostě smůlu. To zejména platí pro ministra financí, samozřejmě je pak jen jeho věc, že si to nechá líbit.

Nakolik se na současném stavu české ekonomiky podílela vláda a nakolik Česká národní banka jako spolutvůrce makroekonomické politiky?
Jsem vysloužilý politik, takže můžu hodnotit jen politiku. A z hlediska politiky je to opravdu pod psa…

Premiér Fiala od léta mluví o „restartu Česka“ a o tom, že vláda „dělá, co je třeba“. Může se takový restart ještě spustit?
Vláda k tomu má obrovský potenciál. Nicméně já nevidím žádnou vůli, že by to chtěla udělat. Řeči o tom, že děláme, co je třeba, nebo že něco restartujeme, mě proto jako voliče spíše urážejí, když vidím, že se to míjí s reálnými činy.