Žabka doskákala na burzu
Poláci věří, že nejznámější maloobchodník dá Varšavě impulz, který nutně potřebuje.
Mohl by to být tahák, protože tuhle značku zná v Polsku každý. Téměř polovina z 38 milionů Poláků má nějaký z více než deseti tisíc obchodů Žabka v docházkové vzdálenosti. Takže když polská hospodyně zjistí, že jí chybí mouka, olej nebo třeba zelenina, Žabka je pravděpodobně první volbou, kam se vydat pro rychlý doplňovací nákup. A teď tento populární řetězec vstoupil na polskou burzu.
V Polsku doufají, že všeobecně známý brand by mohl oživit zájem o Varšavskou burzu. Před pár lety rozhodně nejnašlápnutější parket zpoza bývalé železné opony by určité povzbuzení jistě uvítal. A Žabka jako čtvrté největší IPO v dějinách burzy by tímto impulzem být mohla. První dny nicméně byly jako na tobogánu. Ti, co akcie upsali a následně prodali hned první den, mohli realizovat zisk téměř deset procent. Pak ale nastoupil burzovní pragmatismus a ti, co v půlce října nakoupili na dlouhé držení, aktuálně ve svém portfoliu vidí propad v řádu vyšších jednotek procent. Akcie Žabky, jež debutovaly 17. října, zatím slovy analytiků „hledají svoji přirozenou cenu“. Polští experti byli s upisovací cenou na úrovni 21,5 zlotého (což nabídku ohodnotilo na 6,45 miliardy zlotých, zhruba 38 miliard korun) poměrně nekomfortní. Třeba Jacek Fraczyk z webu Business Insider napsal, že ta cena předpokládá navýšení zisků zhruba o čtvrtinu, zatímco Žabka v tuto chvíli slibuje patnáctiprocentní růst.
Od zakladatele k investičním fondům
Přes jisté turbulence ve spojení s IPO je však Žabka obří sukces story polského trhu. U jejího zrodu stála na konci devadesátek polská podnikatelská legenda Mariusz Świtalski. Tento sirotek a původně vyučený instalatér, který přelom 70. a 80. let strávil ve vězení za vloupačku, začal „podnikat“ ještě za socialismu a přes obchody s kávou a počítači se dopracoval k řetězci velkoobchodů s potravinami Elektromis. Jeho byznys modelem bylo firmu „s pedálem na podlaze“ nastartovat a následně co nejrychleji a nejvýhodněji prodat. Elektromis tak šel z jeho poftfolia už v polovině 90. let a Świtalski se posunul o stupeň níž. Do retailu. První koncept byla diskontní Biedronka, pak již následovala plnoformátová Žabka. Świtalski s Žabkou v první fázi cílil na polská města nad pět tisíc obyvatel a během sedmi let dokázal vybudovat síť sedmnácti set obchodů. V podstatě okopíroval koncept amerického 7-Eleven, kdy do středně velkých samoobsluh na dobrých místech natlačil maximální objem zboží denní potřeby a pro Poláky se stal místem „malého nákupu i poslední záchrany“.
Ale jakkoli firma prudce rostla, opět se objevily kontroverze. Tentokrát si na Świtalského ostré lokty stěžovali majitelé nemovitostí, v nichž Žabka sídlila. Świtalski tak dvě tisícovky poboček a značku (podle odhadů za půl miliardy zlotých) prodal v roce 2007 Pentě, ta o čtyři roky později za 400 milionů eur skupinu přenechala investičnímu fondu Mid Europa Partners a v roce 2018 pak za 1,1 miliardy eur skupinu koupil fond CVC. Ten nyní Žabku uváděl na burzu. Bez ohledu na možná poněkud načechrané burzovní nacenění každý majitel odvedl na Žabce kus práce a dokázal ji posunout k dnešní podobě. Tou je – s 10,5 tisícem poboček, expanzí do Rumunska, plánem na přidávání tisícovky poboček ročně a tržbami pět miliard dolarů za rok 2023 – největší evropský řetězec prodejen potravin (podle počtu poboček). A pověst inovativní firmy, jež nezamrzla v čase.
Jak popsal The Economist, prodejny jsou navrženy tak efektivně, aby zákazník nemusel v obchodě strávit déle než dvě minuty, aplikace Žabky uchovává všechny záznamy o nákupech a zároveň umožňuje přístup do „bezpokladnové“ sítě prodejen Nano; nemalou výhodou na polském trhu je i nedělní prodej.
Jak oživit polské akcie
Poláci nyní věří, že by úpis Žabky mohl oživit zájem o místní burzovní trh. Ten se v posledních letech „odlepil“ od úspěchu polské ekonomiky a nacenění polských kótovaných firem v poslední době přestalo držet krok s hospodářským růstem země. Od roku 2013, kdy minulá vláda Donalda Tuska vrátila penzijní fondy pod kontrolu státu, čímž utlumila jejich investice do polských akcií, se tržní kapitalizace společností kótovaných na varšavském parketu propadla o třetinu. Což odrazuje domácí i zahraniční investory a v důsledku pak i domácí firmy, jež by svým úpisem mohly dát místní burze impulz. Polská logistická společnost InPost si tak třeba před třemi lety vybrala jako místo svého IPO Amsterdam a Varšavě stále více dominují státem majoritně kontrolované banky a energetické firmy. Pozornost, nyní upřená na Žabku, by tento stav mohla změnit.
