Zacíleno na vlivové investice
Global Gateway Forum je velká a významná bruselská akce, která měla před pár dny ukázat, jak se Evropská unie v době celosvětových ekonomicko-politických otřesů snaží dobývat geopolitické pozice v zahraničí a konkurovat na jiných kontinentech vlivu Číny, Ruska a dalších mocností.
Jednou ze sledovaných figur byl český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela, který má program Global Gateway politicky na starost. Druhý ročník fóra Global Gateway přilákal do Bruselu více než 70 ministrů, tucet hlav států a stovku zástupců velkého byznysu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm oznámila, že EU už splnila původní cíl mobilizovat 300 miliard eur pro strategické projekty po celém světě – o dva roky dříve, než se plánovalo.
Pro eurokomisaře Síkelu šlo po roce ve funkci o první takto sledovanou prezentaci jeho práce. Akce byla důkazem, jak až nečekaně vlivné portfolio končící vláda Petra Fialy pro bývalého ministra průmyslu a obchodu nakonec vyjednala. Program Global Gateway, jehož cílem je posílení geopolitické pozice EU a budování infrastrukturních, vzdělanostních, technologických či bezpečnostních vazeb ve světě, už překročil svůj investiční milník — a jeho ambicí je dosáhnout do roku 2027 hranice 400 miliard eur. Reportáž, kterou týdeník Euro připravil přímo z Bruselu, ukazuje, jak se evropská strategie propojuje s českým byznysem. Během konference jsme se potkali s řadou tuzemských podnikatelů a manažerů. Skupina Draslovka se svými technologiemi ekologického loužení kovů cílí na Zambii a region takzvaného měděného pásu. Firma TRL Space rozšiřuje satelitní a dronové technologie z Rwandy dál po kontinentu. A zdravotnický holding Akeso připravuje digitální nástroj péče o duševní zdraví pro ukrajinské pacienty s posttraumatickými poruchami.
Součástí bruselské reportáže je rovněž exkluzivní rozhovor s ředitelem investiční rozvojové větve Evropské investiční banky (EIB Global) Andrewem McDowellem, který jinde v českých médiích nenajdete. V interview popsal, jak jeho instituce slouží coby most mezi státy a soukromými investory a snaží se mobilizovat pro dané projekty investiční ochotu dalších potenciálních partnerů. „Vybíráme a financujeme projekty, které přispívají k partnerství mezi EU a třetími zeměmi. Jde o projekty zaměřené na zmírňování dopadů klimatických změn, udržitelný a inkluzivní růst, lepší konektivitu nebo rozvoj soukromého sektoru. Naším cílem je, aby podporované projekty měly konkrétní rozvojový dopad a zároveň posilovaly konkurenceschopnost a bezpečnost Evropy,“ řekl McDowell Euru.
Tím se od EIB plynule dostáváme k dalšímu velkému tématu tohoto čísla. Levné peníze jen tak nebudou. Česká národní banka sazby nepustí, čeká nás spíš poklidný růst – v podstatě stagflace bez větších výkyvů nahoru či dolů. Fiskální tlaky nekončí a o levnějších penězích si můžeme nechat zdát ještě nejméně pět let. Řešení? Půjčit si v EU. Čtyřicet procent úvěrů českých firem dokazuje, že to tak už dávno funguje. I podnikatelé, kteří se účastnili fóra v Bruselu, by mohli vyprávět.
