Nezvyklý úkaz české vědy

Tým společnosti CasInvent Pharma je pro Česko poměrně nezvyklým úkazem. Podařilo se mu totiž elegantně spojit univerzitní a byznysový svět. Výzkum, který ve firmě oficiálně probíhá již čtvrtým rokem, je pokračováním projektu z Masarykovy univerzity v Brně a směřuje k možnosti léčby velmi odolných typů rakoviny. Aby se mu to mohlo podařit, má vedle výzkumných cílů i ty byznysové. Milníky pro další rozvoj představují jednání s fondy a investorská kola, výslednou metou je jednání se světovými farmaceutickými společnostmi, a tedy i miliardy korun, které by mohly posílit tuzemskou vědu. Zatím do inovativního CasInventu zamířilo více než 70 milionů korun, jimiž investorské fondy ocenily dosavadní výsledky, a prokázaly tak víru, že na jižní Moravě může vzniknout základ léku pro potenciálně celosvětové použití.

Zacíleno na leukémii i melanomy

Co se povedlo? CasInvent už dokázal, že některé sloučeniny, které vyvinul, dokáží významně zpomalit růst nádorů v tělech myších modelů. Vědci zkoumají, prostřednictvím jakých mechanismů procesy přesně probíhají. „Naším cílem je vývoj účinných léčiv pro pacienty trpící vážnými nemocemi, které jsou charakteristické velmi nízkou mírou přežití,“ vysvětluje Alexander Scheer, generální ředitel firmy CasInvent Pharma.

Podle něj mají vyvíjené inhibitory potenciál v budoucnu pomoci při léčbě pacientů, kteří trpí například akutní myeloidní leukémií (AML), rakovinou slinivky, melanomem nebo určitými typy rakoviny prsu. Jde o rozšířené a vážné nemoci. Jen těžko léčitelné leukémie stojí ročně celosvětově za 300 tisíci úmrtími a více než půl milionem nových případů. „Obecně se dá říci, že v lokálním prostředí je společnost jedním z nejzajímavějších startupů v oblasti vývoje originálních léčiv, a my věříme, že CasInvent má potenciál uspět i v mezinárodní konkurenci podobně zaměřených firem,“ upozorňuje Ivan Vohlmuth, partner i&i Biotech Fund, jednoho z fondů, který výzkum podpořil (psali jsme o něm v Euru 9/2024).

Se zkušenými vědci v čele

Tým CasInvent Pharma zkoumá – zjednodušeně řečeno – blokátory enzymů označované jako CK1 kinázy, které jsou mimo jiné zodpovědné za migraci leukemických buněk do lymfatických orgánů, ale také progresi některých nádorových onemocnění a vznik rezistencí k léčbě u různých typů nádorů. Vedle toho se CK1 kinázy dle výzkumu mohou podílet i na vzniku Alzheimerovy choroby, poruch spánku, vývoji obezity či závislosti na opioidech. První v pořadníku nemocí ke zdejšímu výzkumu je však leukémie a různé typy takzvaných solidních nádorů; tedy těch, jež zmnožením buněk vytvářejí kus pevné hmoty.

Ve výzkumu se objevuje vzácná kombinace odborníků, v jejímž jádru je profesor Vítězslav Bryja, který zmíněné kinázy studuje už od roku 2010, kdy se v rámci akademického výzkumu ponořil do zkoumání vlivů CK1 zejména v souvislosti s chronickou lymfocytární leukémií. O pár let později se spojil s Kamilem Paruchem, docentem chemie, jenž se už podílel na vývoji nových biologicky aktivních organických sloučenin a získal více než 70 mezinárodních patentů. Oba působili v zahraničí na elitních institucích (prvně jmenovaný na Karolinska institutet ve Švédsku, druhý na Columbia University v USA), v Česku pak k propojení s investory a samotnému vzniku spin-offu přispěl rovněž Radoslav Trautmann, který v moravské metropoli vede univerzitní Centrum pro transfer technologií (CTT).

Zrozeni z Masaryčky

CasInvent totiž vzešel z Masarykovy univerzity. Vznikl v roce 2020 a provázelo jej náročné administrativní zařizování trvající řadu měsíců: za založením stálo vedle univerzity rovněž bio inovační centrum i&i Prague, blízké Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Brzy firma prokázala, že „úředničina“ stála za to. Kromě úvodního přispění centrum i&i Prague získalo několik grantů v celkové výši čtrnácti milionů korun. Koncem roku 2022 přibyla investice 1,3 milionu eur (asi 32 milionů korun) od fondů i&i Biotech Fund a německého KHAN-I. Pro ten šlo o vůbec první investici do českého subjektu a zároveň o výjimečný počin pohledem z druhé strany, české spin-offy totiž zahraniční peníze běžně nepřitahují.

Loni v prosinci CasInvent uzavřel další investiční kolo, tentokrát ve výši 1,6 milionu eur (asi 40 milionů korun), které kromě stávajících investorů poslala i Nadace rodiny Holečkových a společnost Bioinvestimed. Vedle toho svou sázku na úspěch vylepšilo též i&i Prague. „Získali jsme více, než jsme měli v plánu,“ pochvaluje si Vojtěch Helikar z CasInventu. Ten ve spin-offu řídí finance a provoz i „všechny aktivity kromě vědeckého bádání“, shrnuje s úsměvem.

Funguje však jako jeden ze zásadních spojníků mezi vědci a světem byznysu. Není to jednoduchá role. Obsahuje i procesy, které sahají mimo rámec čistě akademického výzkumu. Pokud ale vědecké poznatky nepřevezmou firmy a neodrazí je v praxi, jejich dopad se jen stěží prosadí a výzkumníci nezískají tolik pozornosti – a peněz – ke svému dalšímu bádání. Samozřejmě i v CasInventu pečlivě vybírají, jaké z nejnadějnějších látek postoupí do dalšího testování. „Takové rozhodnutí má zásadní strategický význam,“ říká Helikar. Zmíněné CK1 v posledních letech získávají pozornost a věnuje se jim více týmů: „Jsem si jistý, že s vývojem účinných a zároveň selektivních inhibitorů tří základních isoforem CK1 jsme v rámci celosvětové kompetice nejdál,“ líčí Vojtěch Helikar. A dodává: „V Česku se hodně mluví o tom, jak je zapotřebí spolupracovat napříč obory. Myslím, že CasInvent je jedním z mála případů, kde se to skutečně povedlo.“ Provádět špičkový výzkum a ukázat potenciál látek je totiž nejen v této oblasti základem úspěchu.

„Podstatná je i schopnost managementu přesvědčit renomované mezinárodní investory, aby do firmy vložili své peníze,“ vysvětluje Ivan Vohlmuth a popisuje, že i to byl jeden z motivátorů, aby se i „jeho“ fond zapojil.

Námluvy už probíhají

Co dál? Plán je přesně daný. Po pokusech na větších zvířatech spustit od roku 2026 klinické testy, aby se ke sloučenině CasInventu mohli dostat v rámci raných studií první lidští pacienti. Ke konci letošního či začátkem příštího roku firma plánuje, že se investicím znovu otevře. A tentokrát již ve vyšším objemu: představa je deset až dvanáct milionů eur. Rozhovory s investory prý už probíhají, zájem tedy dle zástupců firmy je. A nakonec je také předběžně naplánovaný i případný exit společnosti, který se, pokud vše vyjde, chystá na rok 2027.

Z úspěšně vyvinutého léku sice mohou plynout miliardové příjmy, ale dostat se do pokročilé fáze je pro samotné výzkumníky bez opory veliké firmy prakticky nemožné. Než se takový projekt dostane do první fáze klinického testování, spolyká řádově vyšší jednotky milionů eur, třeba i více než dvě stě milionů korun. „Následný vývoj je mnohonásobně nákladnější, jde o desítky až stovky milionů eur. To je přesně důvod, proč je třeba do vývoje léků zapojit i větší farmaceutické firmy. Jen ony mají prostředky, aby celý proces dokončily,“ říká Vohlmuth.

„Sledujeme prodeje společností a aktiv v oblasti onkologie, které absolvují exit přesně v této fázi – tedy během nebo po první fázi klinického testování. Jejich valuace se pohybuje kolem 250 milionů eur,“ nastiňuje Helikar. „Může to být více, může to být méně. Ale toto je typická částka, za kterou se podobné projekty prodávají,“ dodává. Obecně mohou získat ještě daleko lákavější cenovku. Vohlmuth uzavírá: „Ty nejúspěšnější se prodávají i za desítky miliard.“