Zelené ambice EU narážejí na prázdné nádrže
Evropské aerolinky se chystají otevřít další otázku v debatě o zelené transformaci. Cíl Bruselu přimíchat do roku 2030 do paliva 1,2 procenta syntetického kerosinu (eSAF) podle nich naráží na realitu: palivo je drahé a nedostatkové.
Požadavek na odklad či zmírnění má zaznít na setkání sdružení Airlines for Europe. V zákulisí tak sílí pocit, že klimatická politika v letectví se pohybuje rychleji než technologie i trh, které ji mají nést.
Regulace předběhla trh
Argument dopravců je přímočarý: poptávka je na papíře, nabídka nikoli. Podle A4E by produkce eSAF pokryla v roce 2030 jen asi 0,7 procenta potřeby. Zbytek by vyplnila pokuta – odhadovaná na sedm až devět miliard eur – která by se promítla do cen letenek.
Šéf Lufthansy Carsten Spohr mluví o narušené rovnováze. Evropské aerolinky podle něj nesou regulační zátěž, kterou jejich konkurenti mimo EU nenesou.
Ekologické organizace však varují, že ustoupit by znamenalo podříznout větev vznikajícímu odvětví. „Odklad by mohl zlikvidovat eSAF startupy,“ říká Camille Mutrelle z Transport and Environment.
Ambice předbíhají výrobní kapacity eSAF
Syntetické palivo má být technologickou odpovědí na klimatickou stopu letectví. Vzniká z vodíku a zachyceného CO₂ za využití obnovitelné energie. Zatím však připomíná spíše laboratorní projekt než průmyslový standard.
I méně ambiciózní biopaliva dnes tvoří jen zlomek trhu – asi 0,3 procenta – a stojí několikanásobně více než běžný kerosin. Produkce eSAF tak zůstává omezená, zatímco regulace počítá s jejím rychlým náběhem.
Do rovnice vstupují i vnější tlaky. Geopolitické napětí zvyšuje ceny paliv a komplikuje investice do nových kapacit. Pro aerolinky tak zelená regulace působí spíše jako další protivítr.
Evropská komise nyní stojí před dilematem, zda držet kurz a spoléhat na rozšíření výroby, nebo přizpůsobit tempo regulace reálným kapacitám trhu.
