Zemědělská půda: jako ze zlata?
Dlouhodobé a bezpečné zhodnocení kapitálu slibují firmy, které nabízejí uložení peněz do zemědělské půdy. Někteří čekají meziroční růst kolem deseti procent. I tak má tato konzervativní investice svá rizika.
V Česku je zhruba 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy a celkem 72 procent se pronajímá, což je výrazně více než evropský průměr 46 procent. Jinými slovy, vlastní půdu mají většinou jen menší rodinné farmy, zatímco střední a velké podniky, kterých je v Česku „o parník více“ než v jiných státech sedmadvacítky, si musí pole a louky pronajímat. I proto zde vzniká zajímavá příležitost pro majitele, aby na zemědělské půdě vydělali. „Omezené množství zemědělské půdy je jedním z klíčových faktorů její dlouhodobé hodnoty. Půda ubývá v důsledku výstavby, infrastrukturních projektů a změn využití, přičemž jde o zdroj, který nelze nahradit. Tento strukturální nedostatek se v delším časovém horizontu přirozeně promítá do cen,“ tvrdí generální ředitel společnosti Agro Invest Vladimír Zpěváček. Podle něj uložení peněz do půdy není ideální možnost pro spekulanty, kteří chtějí z roku na rok co nejvíce vydělat. Naopak atraktivní příležitost je to pro ty, kteří chtějí mít v uvozovkách klid a nechtějí řešit výkyvy, které můžeme vidět třeba u akciových titulů. Samozřejmě méně vrásek z nižší míry volatility je za cenu nižšího zhodnocení.
Výnos deset procent je optimistický
Agrární sektor se musí v současnosti vyrovnávat s nízkými cenami zejména v rostlinné výrobě, která posledních dvacet let vydělávala. Teď už ovšem obilí ani řepka tolik nesypou a sami farmáři si stěžují na zvyšující se náklady. A to i na pronájem půdy poté, co vláda Petra Fialy od roku 2024 zvýšila daň z nemovitých věcí. Tu sice platí vlastník půdy, ale automaticky ji připočítává k pachtovnému, a uhradit ji tak musí hospodařící podnik. I přes tyto negativní souvislosti očekávají firmy prodávající půdu v roce 2026 další růst. „Na základě našeho přesvědčení i historického vývoje očekáváme, že se průměrné meziroční zhodnocení zemědělské půdy může v dalších letech pohybovat okolo deseti procent,“ odhaduje Jiří Broda, makléř z investujdopole.com. Tento web nabízí k prodeji třeba půl hektaru v Ondřejově v okrese Praha-východ za 200 tisíc korun a předpokládá, že stejný pozemek bude mít za deset let hodnotu 554 tisíc korun.
Zpěváček z Agro Investu tak vysoká čísla nezmiňuje, přesto věří, že cena půdy bude alespoň kopírovat inflaci. „Zajímavé srovnání nabízí Slovensko, kde jsou ceny zemědělské půdy dlouhodobě nižší než v Česku a trh je ve vývoji určitý krok pozadu. Právě tento rozdíl naznačuje, že tam může být v následujících letech vyšší růstový potenciál, zejména u kvalitních lokalit a větších celků,“ domnívá se Zpěváček. Oko ekonoma ale už na zemědělskou půdu jako investici kouká přísnějším pohledem. Kryštof Míšek z Argos Capitalu zdůrazňuje, že vždy záleží na konkrétní lokalitě a bonitě půdy. Roční pacht se tak může pohybovat mezi 2 500 až 5 000 korunami za hektar. „Pokud tuto výši pachtovného porovnáme s aktuální tržní cenou zemědělské půdy, vychází hrubý roční výnos zpravidla pouze v nízkých jednotkách procent, často okolo jednoho procenta,“ říká Míšek.
Podle monitoringu Farmy.cz dosáhla průměrná tržní cena zemědělské půdy v roce 2024 více než 360 tisíc korun za hektar, což představuje meziroční nárůst o 4,8 procenta. To sice stále znamená růst nad úrovní inflace v daném roce, zároveň ale výrazně zaostává za dvouciferným tempem z předchozích let.
Plán vlády jako investiční riziko?
Kabinet Andreje Babiše v programovém prohlášení slibuje přednostní právo nákupu půdy pro hospodařící subjekty. Nový ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) tvrdí, že tím vláda chce zabránit spe- kulativním nákupům cenné půdy cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Zástupci rodinných farem mluví o zásahu do vlastnického práva a jejich Asociace soukromého zemědělství plánuje podat – v případě přijetí zákona – stížnost k Ústavnímu soudu. Před plány jsou na pozoru i firmy, které půdu přeprodávají. „Největším potenciálním rizikem nejsou samotné tržní výkyvy, ale spíše legislativní nejistota a případné změny pravidel. Jakmile dochází k zásahům do vlastnických práv nebo k nepředvídatelným regulacím, snižuje se likvidita trhu a ochota investorů půdu nakupovat,“ zdůrazňuje Zpěváček z Agro Investu.
Autor je reportérem CNN Prima News
