Zemním plynem nezatopíš

Rodina Zapletalových řešila před třemi lety nové vytápění svého dvoupodlažního rodinného domu ve Frýdku-Místku. „Na radu odborníka jsme vybrali topení zemním plynem,“ vzpomíná Věra Zapletalová. Veškeré rodinné úspory tedy Zapletalovi utratili za kotel na zemní plyn. „Mysleli jsme si, že máme topení vyřešené možná do konce života, možná pro budoucí majitele domu,“ říká. Krátce na to však přišla válka na Ukrajině a Zapletalovi měli strach, jestli zemního plynu bude dostatek, a především zda na něj vůbec budou mít.

Energie totiž extrémně zdražily a někteří odběratelé za zemní plyn platili násobky původních faktur. A teď mají Zapletalovi strach podruhé. Evropská unie definitivně schválila směrnici o energetické náročnosti budov. Ta přináší mimo jiných pravidel také jednu zásadní změnu – zákaz topení zemním plynem pro všechny budovy nejpozději od roku 2040. „Když jsem to slyšela, myslela jsem si, že se všichni zbláznili,“ zlobí se Věra Zapletalová.

Bezemisní revoluce na obzoru?

Nejprve v březnu směrnici odsouhlasil po dlouhé době příprav, revizí a připomínek Evropský parlament (EP). Měsíc nato také Evropská rada. V ní se Česko nakonec zdrželo, spolu se Slovenskem, Polskem, Švédskem a Chorvatskem. Proti této legislativě bylo jen Maďarsko a Itálie. Česko bude mít dva roky, aby si směrnici zapracovalo do svého právního řádu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že směrnice není závazná a že si ji Česko bude moci uzpůsobit. „Tak, jak je ta směrnice v tuto chvíli napsaná, není pro rezidenční bydlení více­méně závazná,“ uvedl v televizi Prima náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). To ale odmítají někteří europoslanci.

„Ta obezlička je taková, že se tam stanovují poměrně drsné cíle pro členský stát EU. Je to legislativa, která pak bude brutálně nutit tento stát, aby to vymáhal, protože jinak nebude plnit cíle, a když je nebude plnit, bude platit pokuty,“ odmítá Třešňákova slova europoslanec a první místopředseda ODS Alexandr Vondra. „Byli jsme proti tomu, bude velmi obtížně technicky proveditelná a zejména ve druhé fázi vytvoří obrovský tlak na majitele budov,“ dodává Vondra. Směrnice má přispět ke snižování emisí skleníkových plynů v rámci plnění cílů Zelené dohody. Je tedy součástí klimatického balíčku.

Od roku 2030 bude možné stavět výhradně budovy podle striktních pravidel a s minimálními emisemi, které nebudovat užívat žádná fosilní paliva. Tedy ani zemní plyn. Pro staré budovy bude platit zákaz vytápění fosilními palivy od roku 2035. Pokud by to členské země EU nestihly, platí rok 2040. Musejí ale získat souhlas Evropské komise (EK). Výjimku budou mít některé historické budovy. Jen pro připomenutí, z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v Česku vytápí zemním plynem skoro 1,3 milionu domů. Nečastější je tato forma vytápění ve Středočeském kraji, a to 331 tisíc. Nejméně pak v Karlovarském kraji – 42 tisíc. V uplynulých 30 letech se v Česku masivně plynofikovalo. Ne všechny sítě jsou přitom stavěné na to, aby jimi namísto zemního plynu mohlo proudit jiné ekologické topivo.

Stamiliardové investice navíc

Směrnice předpokládá, že do renovací budov budou muset jít obrovské prostředky. A zdá se, že s tím počítá i Česko. „Stát, potažmo ministerstvo průmyslu případně další ministerstva, bude nastavovat schémata podpor, už nyní je do roku 2030 alokováno zhruba 200 miliard korun,“ tvrdí náměstek Třešňák. Podle europoslance za hnutí ANO Ondřeje Knotka EU kalkuluje, že investice budou muset být osmkrát vyšší než teď a většinu z nich bude dělat soukromá sféra. Předpisy se týkají téměř všeho, od počtu parkovacích míst, kde musí být kabely tak, aby se v tom místě mohly v budoucnu vybudovat elektronabíjecí stanice, až po to, jak má být přizpůsobena střecha například pro fotovoltaické panely.

Navzdory obrovským dotacím, které na renovace starých budov půjdou, někteří europoslanci varují, že pro Česko bude jen těžko zvladatelné se pravidlům přizpůsobit. „Určitě prodraží výstavbu nových domů, určitě bude vyžadovat investice do stávajících domů, takže zcela jistě prodraží občanům život. Bude záležet, jak si čeští zákonodárci poradí a budou-li dostatečně flexibilní,“ míní například europoslanec Knotek. Podle něj je stanovení roku, kdy se odpojíme od zemního plynu, naprosto předčasné: „To můžeme udělat v době, kdy budeme mít dostatečnou náhradu.“

Úskalí se ukáží ve stavebnictví

Podle Knotka také směrnice přináší mno­ho nejasností. A to navzdory tomu, že se některé detaily budou teprve upřesňovat. Zmatek panuje třeba okolo stavebních materiálů. Beton, ocel a pálené cihly mají v sobě zabudovanou velkou spotřebu energie, zanechávají tedy velkou uhlí­kovou stopu. Na to přitom už v minulosti upozorňovali stavaři. „Požadavek na nulové emise uhlíku budov v rámci celého jejich životního cyklu povede asi k většímu rozšíření dřeva jako stavebního materiálu. Je nutné zmínit, že dřevo má limity a za dřevěnou stavbou se skrývá často nosná konstrukce z oceli, cihel nebo betonu. Nosné konstrukce limitují i požadavky na požární bezpečnost,“ konstatoval už dřív předseda inženýrské komory Robert Špalek.

Například cement v současnosti nemá adekvátní bezemisní náhradu. Jinými slovy, vyrobit ho bez emisí nelze na rozdíl třeba od oceli, kde už je to možné. Dalším úskalím je podle expertů nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví. Ve směrnici se píše, že každá země si bude moci nastavit transformaci podle svých možností a také zvažovat sociální náklady. Členské státy EU si jinými slovy samy vytvoří národní plány pro renovace budov. Jenže jak říká europoslanec Vondra, cíle jsou dané a nepůjde je plnit bez drakonických opatření.

Z podkladových dat, která Evropská komise k přípravě směrnice zveřejnila, vyplývá, že dvě třetiny energie používané k vytápění a chlazení budov stále pocházejí z fosilních paliv. „Aby bylo možné dosáhnout nulových emisí, je obzvlášť naléhavé ukončit využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení,“ vysvětlují evropští politici ve směrnici. Podle komise by nová legislativa mohla vést k úsporám energie až o 36 procent do roku 2030 a k vytvoření až 1,2 milionu pracovních míst v oblasti energetické renovace.

Podle profesního svazu Šance pro budovy je směrnice dobře vyjednaným kompromisem poskytujícím dlouhodobou perspektivu pro rozvoj odvětví. Svaz upozornil, že původní návrhy EK a poté Evropského parlamentu byly v některých aspektech ještě ambicióznější a nerealisticky nastavené. O dalším osudu směrnice rozhodnou zřejmě už jen červnové volby do EP. Jedině nové složení parlamentu a následně komise může novou legislativu změnit, případně nějakým způsobem zmírnit. Pokud se to nestane, po roce 2040 bude možné používat pouze plynové kotle přizpůsobené například na biometan nebo vodík.

Autorka je reportérkou CNN Prima News