Zeptejte se lidí, co je téma voleb

Někdy se vyplatí počítat. Volby rozhodnou protestní hlasy i hlasy lidí, jež v minulých parlamentních volbách propadly, což jsou spíše nespokojení voliči extrémnějších stran, tvrdí marketingový odborník Jakub Horák. Své udělají i hlasy mladých lidí, kteří přijdou k volbám poprvé. Téma voleb se však podle Horáka nezmění: „Vzhledem k inflaci a rostoucím cenám energií je téma prezidentské volby jasné.“

Andrej Babiš se stále vyhýbá otázce, zda bude kandidovat na prezidenta, přesto dál objíždí republiku a vytváří svou „volební masu“. Čeká na výsledky soudu, nebo sleduje průzkumy, jež ukazují, že ve druhém kole prohraje, a nechce jít do prohraného boje?

Babiš rozhodně nečeká na výsledky soudu – dlouhodobě omílaná kauza Čapí hnízdo není pro jeho voliče vůbec zajímavá. Babiš má ve srovnání s dalšími kandidáty jednu velkou výhodu – nemusí nasbírat padesát tisíc podpisů, protože mu nominaci pro prezidentskou volbu kdykoli zajistí poslanci ANO. Svou kandidaturu tak oznámí na poslední chvíli a tím si zajistí maximální mediální i psychologický zásah.

Jak silná je moc průzkumů? Může hrát roli, že někdo v projekcích ve druhém kole vyhrává? Rostoucí šance být zvolen? V minulosti se takto dostali do Poslanecké sněmovny Zelení, když se v průzkumech začalo ukazovat, že šance přelézt pětiprocentní hranici u nich reálně je.

Průzkumy, o kterých mluvíte, nemusí být vůbec relevantní, protože Babišovi se může podařit přilákat k volbám nové voliče vyděšené růstem cen energií a inflací, tedy voliče, kteří by normálně k volbám vůbec nepřišli. Přesně tak, jak to udělal v druhém kole minulých voleb Miloš Zeman. Máme i lehce zdeformované vnímání politické situace, protože spousta hlasů ve volbách propadla. V prezidentské volbě se ale počítat budou.

Těch hlasů byl skoro milion…

Přesně tak. Pojďme se podívat na přesná čísla z parlamentních voleb 2021. Koalici Spolu (ODS, Lidovci, TOP 09) volilo 1 493 905 voličů, Piráty & Starosty 839 776. K těmto dvou stranám přičtěme ještě hlasy voličů monarchistické Koruny české (8 635) a Zelených (53 343), u kterých nepředpokládám, že by volili Andreje Babiše, a vyjde nám celkem 2 395 659 hlasů, které má takřka jakýkoli Babišův protivník v druhém kole jistých.

Pojďme nyní na hlasy, které by mohl získat Andrej Babiš. ANO obdrželo

1 458 140 hlasů, KSČM 193 817, Přísaha Roberta Šlachty 251 562, ČSSD 250 397. Připočtěme k tomu ještě i 3 698 hlasů pro Seniory 21 a vyjde nám 2 157 614 hlasů, s nimiž Babiš může víceméně počítat. Samozřejmě lze namítnout, že ne kaž­dý volič Přísahy nebo ČSSD bude volit Babiše. Ale vzhledem k sociálnímu statusu těchto voličů, kteří se rozhodně nepočítají mezi bohaté a ekonomická krize na ně doléhá čím dál víc, si dovoluji předpokládat, že tak učiní většina z nich.

Protibabišovská „koalice“ má tedy zatím asi o 240 tisíc víc.

Ano, ale jaké hlasy ve druhém kole rozhodnou? Bude to 513 910 pro SPD, 71 587 pro Volný blok a 148 463 slepence Trikolora-Svobodní-Soukromníci. Těchto 733 960 hlasů nebo jejich část musí získat kandidát, který se Babi­šovi postaví. Zatím mezi jeho protivníky nevidím nikoho, kdo by pracoval na tom získat například hlasy SPD.

Kromě výše uvedených stran připadlo v parlamentních volbách ještě 87 857 hlasů pro různé podivné formace typu Švýcarská demokracie (16 823), Aliance pro budoucnost (11 531) nebo Moravané (14 285). Tito voliči budou v prvním kole klasicky volit nějakého „mašíbla“ a ve druhém kole toho, kdo jim bude bližší. Opět nemám dojem, že bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel je mentalitě těchto lidí blízký. Jejich hlasy jsou totiž víceméně protestní. A v protestování a dělání ze sebe oběť elit Andrej Babiš exceluje.

Velkou naději naopak představují mladí lidé, u kterých je protibabišovská nálada velmi silná. Těm bude v druhém kole stačit, pokud proti němu nebude stát ještě „nějakej víc divnej boomer“. Samozřejmě jsem četl ty průzkumy, podle kterých ve druhém kole porazí Babiše i rozbitý mixér. Nezapomeňte ale, že Drahošovi také průzkumy slibovaly vítězství a nakonec ho Zeman porazil rozdílem 152 184 hlasů. Byly to právě hlasy lidí, kteří k volbám obvykle nechodí.

Prezidentská kampaň je jiná disciplína než boj o parlamentní většinu, v první kole se volí pro někoho, ve druhém proti někomu. Kampaň je ale pokusem oslovit všechny, musí se kumulovat různorodá publika, tomu se přece skoro nedá věřit, že kampaň je pro všechny. Co je třeba akcentovat, aby kampaň byla úspěšná?

Prezidentská kampaň je velmi podobná kampaním senátním, kterých jsem několik dělal. Je třeba vzít v úvahu, že Češi velmi dobře a přesně rozlišují mezi volbou prezidenta (příkladně Miloš Zeman) a volbou do parlamentu (příkladně Zemanovci). Prezidentská funkce se u nás dává za odměnu tomu, kdo již v politice něco dokázal.

Kandidáti v debatách slibují něco, na co prezident vůbec nemá pravomoci a vliv, třeba vyřešit sociální otázky, ale ptají se jich na to i novináři. Hlava státu se v Česku evidentně má zastávat všech. Tahle nerealistická očekávání logicky mění i způsoby rozhodování, jde víc o náladu a pocit, sympatie než o program?

Jde samozřejmě více o náladu než o cokoli jiného. A netýká se to jen prezidentské volby – například Jiří Paroubek, bývalý šéf sociální demokracie, svého času vyhrál krajské volby se slibem zrušení poplatků u lékaře, který vůbec v pravomoci krajů nebyl. Vzhledem k inflaci a rostoucím cenám energií je téma prezidentské volby jasné.

Jediný přímo zvolený prezident Miloš Zeman ve dvou volbách vyhrál i díky informační manipulaci v závěru, během svého působení republiku rozdělil, nespojoval, obcházel ústavu, prosazoval svou libovůli. Nejsou to argumenty pro zrušení prezidentské funkce? Proč se společnost bez prezidenta neobejde?

Náš systém vlády by se nepochybně bez funkce prezidenta klidně obešel – obzvlášť když tu máme druhou komoru parlamentu, která plní roli ústavní pojistky. Ale reálné to není – tradice prezidentů je u nás mimořádně silná už od dob Tomáše Garriguea Masaryka. A koneckonců – nepřišel by vám Pražský hrad bez prezidenta poněkud osiřelý?

Pětikoalice stále nenasadila svého kandidáta, má ještě vůbec šanci její případný kandidát uspět? Pokud ano, kdo by to typově musel být?

Podle mých informací vládnoucí pětikoalice podpoří některého z kandidátů, o kterých se již hovoří.

Jak si vysvětlujete tlak na integritu exgenerála Petra Pavla, na jeho komunistickou minulost? Nemít prezidenta, který byl v KSČ, vypadá skoro jako hlavní téma voleb. Může to mít v Česku nějaký podstatný vliv? Jak vnímáte tu vlnu proti Pavlovi u protibabišovské koalice? Petr Pavel byl za vlády Petra Nečase volbou ODS…

Jako hlavní téma voleb to možná vypadá na Twitteru nebo na Facebooku. Zeptejte se ale lidí, kteří chodí na roadshow Andreje Babiše, co je podle nich hlavní téma voleb.

Češi, tedy alespoň velká část české populace stojící proti Andreji Babišovi, milují slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Je to samozřejmě i efekt kontrastu s Milošem Zemanem, přesto: má žena v české prezidentské volbě šanci?

V souvislosti s prezidentskou volbou se zatím objevuje jediné ženské jméno – Danuše Nerudová. Pokud jde o příklad slovenské prezidentky, musíme si uvědomit, že jde o dost jiný případ. Zuzana Čaputová na Slovensku zvítězila jako žena, která se dlouhodobě v roli advokátky a občanské aktivistky zastávala obyčejných lidí. Podobnou postavou je v české politice snad jedině Hana Marvanová.

S Danuší Nerudovou jsem měl tu možnost mluvit a zapůsobila na mě jako velmi inteligentní žena, která má své charisma. Ovšem její jméno má stále nízkou známost a je otázkou, jestli se jí to může podařit dohnat. Teď jsou dovolené, pak budou Vánoce, mezi tím ještě zdraží elektřina, mám dojem, že lidé budou mít úplně jiné starosti, než kolik je žen v politice. Určitě by významným faktorem bylo, pokud by Nerudovou podpořila vládní koalice. Vládě by to získalo sympatie žen a Nerudové mediální přítomnost.