V ženevském středisku Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), do které přispívá penězi i vědeckými nápady rovněž Česko, spouštěli „nejsložitější přístroj, jaký kdy člověk vyrobil“. Ano, v září 2008 zahájil provoz urychlovač částic Large Hadron Collider čili LHC, jenž měl osvětlit mnohá tajemství a potvrdit existenci (již v roce 1964 předpovězeného) Higgsova bosonu, což se pak i stalo; cinkla též Nobelovka.
Týdeník Euro byl před šestnácti lety u spuštění LHC. Vzpomínám si, jak jsme po rozhovorech s českými vědci v Ženevě chodili s fotografem Hynkem Glosem po městě a doslova cítili to veliké očekávání: na stanicích autobusů byly vylepené varovné plakátky odpůrců „jaderného experimentu“ a bulvár přinášel titulky, v nichž se tázal, jestli kolize částic ve 27kilometrovém tunelu pod městem vcucnou celé domy a parky, anebo nastane úplný konec světa…
Nenastal. LHC, který stál přibližně osm miliard dolarů (182 miliard korun), funguje nadále, ale fyzikům přestává stačit. Potřebovali by větší a lepší. Prostě super-urychlovač! Ten se má jmenovat Future Circular Collider (FCC), jedna z variant počítá s délkou až 91 kilometrů, čemuž odpovídá i trošičku navýšená cenovka: 17 miliard dolarů, v přepočtu 388 miliard korun. A to je opravdu dost peněz – pro představu přes 400 tisíc (!) nejnovějších superbů ze Škodovky.
Minulý týden přinesl prestižní magazín Nature zprávu, že to přijde hodně i Němcům, kteří vzkázali, že projekt FCC pro čtyřicátá léta 21. století se „nevyplatí“ a že „si jej nemohou dovolit“. Mluvčí německého ministerstva školství Eckart Lilienthal přímo uvedl, citujme: „Plán financování (FCC) je velmi vágní a vyžaduje vysokou míru angažovanosti externích partnerů, která v současné době není zajištěna a ani není ve výhledu. Vzhledem k těmto podmínkám nemůže Německo v tuto chvíli financování podpořit.“ Tak šlus. Projekt ohrožen.
Vedle toho nabídl Nature jiný článek. O Číně, která sází na velkou vědu. Staví fotonový synchrotron, neutrinovou observatoř, vysokohorské detektory kosmického záření a další a další megaprojekty. Peking si uvědomuje, že z institucí, jako je CERN, přicházejí revoluční objevy a nápady, jako jsou zobrazovací metody nebo – internet.
„Čína čeká na zásadní průlom, který by zdůraznil, jak rychle se vyvíjí. Čína chce Nobelovu cenu,“ říká analytik Denis Simon.
Zatímco se Evropa čím dál více utápí v mikro- a nanomanagementu čehokoli, v regulacích, pravidlech a Němci už mají těžkou hlavu z odklonu od jádra, zelenání průmyslu či migračních potíží, Čína myslí ve velkém. Kouká vzhůru. Jistě, je to totalitní země s řadou vad, nicméně to brzy bude totalitní země s technologiemi, po nichž budeme jen pokukovat. A to je děsivé.
