Zvítězila regulace umělé inteligence

Evropský akt o umělé inteligenci opanoval 16. ročník ankety Zákon roku. „Představuje dobrý způsob, jak zodpovědně a transparentně využívat stále se vyvíjející nástroje umělé inteligence v turbulentních časech,“ popisuje za organizátory Martin Bohuslav, vedoucí partner advokátní kanceláře Deloitte Legal. V anketě, kterou tradičně pořádají pod patronací Deloitte Legal firmy, asociace a další subjekty, které se angažují v oblasti kvality regulace českého podnikání, letos bodovala také témata minimálních mezd a zdravotních benefitů. Výsledky kromě platformy Zákon roku nedávno přinesla také anketa v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. V té se „absurditou roku“ stalo placení rozhlasových a televizních poplatků firmami a „paragrafem roku“ zrušení vstupních lékařských prohlídek u nerizikových profesí.

AI, novela zákoníku práce, byznys

Tradiční anketa Zákon roku letos poslala do finále čtyři předpisy, které měly za uplynulý rok největší přínos pro podnikatelské prostředí u nás. Vítězem se stal evropský akt o umělé inteligenci, který stanovuje rámec pro vývoj a používání AI. „Jde o první komplexní regulaci týkající se umělé inteligence na světě, která reaguje na základní etické otázky jejího využití a poskytuje firmám možnost, jak vyvíjet, trénovat a testovat vlastní AI systémy bez obav z možného porušení regulace,“ říká Martin Bohuslav, vedoucí partner advokátní kanceláře Deloitte Legal s tím, že takové testování probíhá v rámci vytvoření takzvaných regulačních sandboxů neboli kontrolovaného experimentálního prostředí.

„S ohledem na to, jak se současný svět vyvíjí a jak dramaticky rychle se schopnosti AI rozšiřují, je chytrá a dobře napsaná regulace správnou cestou. Právě proto Akt EU o umělé inteligenci nejvyšší ocenění získal,“ dodává Bohuslav. Podle jeho kolegyně, Jiřiny Procházkové, která působí jako vedoucí oddělení daňových sporů v advokátní kanceláři Deloitte Legal, je zřejmé, že umělá inteligence v právu je a bude velkým tématem. „Stejně tak způsob, jakým ji využívat, abychom neztratili konkurenceschopnost a zároveň s ní pracovali etickým způsobem,“ říká.

V těsném závěsu se na druhém místě umístila novela zákoníku práce, kterou byl zaveden valorizační mechanismus minimální mzdy a zrušen institut zaručených mezd. Výše minimální mzdy je nově navázána na průměrnou hrubou měsíční mzdu, a díky tomu zaměstnavatelé v soukromé sféře nebudou muset sledovat osm úrovní zaručené mzdy. Tato změna pro podnikatele podle organizátorů zpřehledňuje právní úpravu a zaručuje větší předvídatelnost, po čemž firmy dlouhodobě volaly. „V současném světě potřebujeme více než kdy jindy přehlednou a jasnou legislativu. Takovou, která naše přeregulované prostředí zpřehlední, sníží zátěž kladenou na podnikatele, jejich zákazníky a optimalizuje příval povinností, jež zhoršují konkurenceschopnost Evropy,“ říká prezident Hospodářské komory ČR (HK) Zdeněk Zajíček.

Třetí mezi „zákony roku pro byznys“ se umístila další evropská norma, nařízení o zřízení evropského rámce pro digitální identitu neboli Evropská digitální peněženka. Ta umožní občanům digitální identifikaci v celé EU. V prostředí mobilní nebo internetové aplikace bude možné nahrávat různé dokumenty včetně občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu či vysokoškolského diplomu a v digitální podobě je využívat i v ostatních členských státech EU. „To mimo jiné povede k zjednodušení administrativy, lepšímu přístupu k veřejným i soukromým službám v rámci EU a současně bude zajištěna větší ochrana osobních údajů,“ myslí si předseda České advokátní komory Robert Němec s tím, že z toho mohou těžit nejen občané, ale jednodušší přístup ke službám bude spojen i s novými příležitostmi pro podnikatele, kteří systém dokážou zužitkovat k oslovení nových zákazníků.

Na stupně vítězů se nedostala novela zákona o přeměnách obchodních společností, která zavedla novou formu přeměny, takzvané rozdělení vyčleněním. Na rozdíl od běžného rozdělení se díky ní přímo rozdělovaná společnost – nikoliv její společníci – stává společníkem nástupnické firmy.

Legislativní počin v oblasti daní

Anketa Zákon roku každoročně vybírá také vítěze v kategorii Legislativní počin roku, který je příkladem dobré praxe v legislativním procesu. Letos ho získala část novely zákona o daních z příjmu, jež navýšila částku, do které nebudou podléhat zdravotní benefity zaměstnanců zdanění. Zaměstnavatelé díky ní mohou více podpořit zdraví svých zaměstnanců a zavést pro ně preventivní zdravotní programy. „Smyslem některých daňových osvobození je zjednodušit administrativu pro stát i poplatníky. Od začátku roku 2024 došlo v zaměstnaneckých benefitech ke zbytečnému a výraznému zkomplikování pravidel a současně existuje silná poptávka po jejich zjednodušení. Oceněná novela představuje jednu z cest tímto směrem,“ říká k výsledku v této hodnocené kategorii Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců.

Mezi finalisty dobré legislativní praxe letos byla například novelizace nového stavebního zákona známá především pod označením „bypass digitalizace stavebního řízení“, která reaguje na nedostatky v informačních systémech stavební správy a digitalizaci stavebního řízení nebo vymezení Ústavního soudu vůči legislativním přílepkům. Častým jmenovatelem finálních nominací bylo zjednodušení a zpřehlednění zákonů, po kterém dlouhodobě byznys v Česku volá. „Letošní ročník Zákona roku ukazuje, v jak turbulentních časech žijeme a jak tomu nejisté právní prostředí nepomáhá,“ je přesvědčen František Chaloupecký ze Svazu průmyslu a dopravy.

Absurdita a Paragraf roku

Kvalitě české legislativy se každoročně věnuje také anketa vyhlašovaná v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku, kde je odborným garantem Hospodářská komora ČR. Veřejnost v nejnovějším online hlasování rozhodla, že největším letošním byrokratickým nesmyslem je placení rozhlasových a televizních poplatků firmami podle počtu zaměstnanců. Systém je nově nastaven tak, že vyvolává silný nesouhlas nemalé části poplatníků.

„Například zatížení firem podle počtu zaměstnanců televizním poplatkem se zdůvodňuje obtížně. Lesní dělník nebo pokladní v supermarketu asi těžko mohou při práci sledovat veřejnoprávní vysílání, které bude jejich zaměstnavatel za ně hradit. A nejde o malé částky. Velká firma nad pět set zaměstnanců by měla zaplatit zhruba čtvrt milionu korun ročně,“ zdůvodňuje HK absurdnost s tím, že se navíc firmám počty zaměstnanců mohou měnit. A dodává: „Hlídat, jestli nepřekročí nebo nepodkročí počet zaměstnanců, a tím i povinnost měnit výši násobku platby, to je příliš. Dosud se dalo předpokládat, že lidé chodí do práce pracovat, ne sledovat televizi a rozhlas.“ Na druhé příčce se v hlasování veřejnosti o Absurditu roku umístilo hlášení zemědělců pro Český statistický úřad (ČSÚ). Zemědělci totiž vyplňují všechny důležité informace do Integrovaného zemědělského registru, což je online přístupná databáze. Navzdory tomu je každý rok obesílá se složitým dotazníkem i ČSÚ.

Na třetím místě se umístilo „dokládání státem vydaných výpisů“ v rámci veřejných zakázek. „Než se s vítězným účastníkem výběrového řízení uzavře smlouva, musí zadavateli doložit originály dokumentů. Ty se často na CzechPointu či u advokátů musejí konvertovat do průkazné elektronické podoby, aby se mohla odeslat zadavateli ke kontrole. A to v době postupující digitalizace státu,“ zdůvodňuje HK. Na rozdíl od Absurdity roku druhá kategorie, Paragraf roku, oceňuje aktivitu veřejné správy, která má pomáhat českému podnikání. Tou nejlepší se za loňský rok stalo ukončení vstupních lékařských prohlídek u nerizikových profesí.

„Tuto změnu vítáme. Většina našich pozic je zařazena do bezrizikové kategorie 1, kde prohlídky nedávaly smysl a znamenaly pouze administrativní zátěž a zbytečně vynaložené finanční prostředky. Proto jsme před dvěma lety u této skupiny upustili i od periodických prohlídek. Úsporu peněz po úplném zrušení prohlídek budeme schopni do našich zaměstnanců investovat mnohem efektivněji,“ zhodnotila například Klára Escobar, HR ředitelka společnosti Moneta Money Bank.

Pozitivní reakce hlasujících zaznamenala také aplikace eDoklady a návrh antibyrokratického zákona hospodářské komory, jehož cílem je eliminovat alespoň čtvrtinu z celkové regulační a byrokratické zátěže pro podnikatele ve výši 72 miliard korun ročně. „To by umožnilo pro každý obor podnikání vytvořit ucelený přehled povinností – jakýsi oborový podnikatelský batoh, do kterého by bylo možné vytřídit povinnosti podnikatelům, aby je měli přehledně k dispozici. Nelze však dnes udělat pořádek pouze v českém právním řádu, ale i rychle v tom evropském,“ dodal prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.