Čekání na jaderný happy end

Smlouva s korejskou firmou KHNP, vítězem tendru na výstavbu dvou nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany, měla být uzavřena do konce března. „Tam běží všechno podle plánu. Alespoň nemám žádné informace, že by se objevila nějaká překážka nebo zádrhel, které by nebyly překonatelné,“ říkal ještě v lednovém rozhovoru pro týdeník Euro ministr průmyslu a obchodu (MPO) Lukáš Vlček (STAN). Dnes je vše jinak, zádrhele se objevily. Daniel Beneš, generální ředitel společnosti ČEZ, která smlouvy se státem a s Korejci připravuje, v médiích víceméně napřímo oznámil, že ladění smlouvy k podpisu bude ještě nějakou dobu trvat. Uvažuje se o podpisu dohod na konci dubna, možná května. Podle Beneše jsou sice hlavní dokumenty téměř připraveny, podepisovat se však bude více smluv a měly by být podepsány najednou. „Ladí se řada drobných detailů a ten nejpodstatnější pro stát je zapojení českého průmyslu,“ uvedl šéf ČEZ v rozhovoru pro Český rozhlas.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž Euru potvrdil, že na konci března bude smlouva „v mašličkách“ hotová, doladit se ale musí finanční rámec a účast českých firem. Čeká se také na rozhodnutí antimonopolního úřadu, k němuž se odvolal neúspěšný účastník tendru, francouzská firma EDF. „Je pochopitelné, že se musí vše dokonale doladit. Máme tu mimořádně výhodný kontrakt, který se v Evropě hned tak neobjeví, a musíme ho pečlivě ošetřit. Záleží na každém slůvku. Ostatně i stěžující si EDF tvrdí, že taková nabídka je zcela výjimečná,“ dodává další souvislosti mluvčí ČEZ.

Tak aspoň těch 30 procent…

Objem prací pro české firmy je politicky zásadní, jakkoli v některých případech nemá smluvní zajištění dnes úplně smysl. České firmy zkrátka chtějí mít jistotu dříve, je to pro ně důležité byznysově i marketingově. „U některých je to pochopitelné, u některých ne. U stavebních firem, které půjdou v řadě při výstavbě elektrárny mezi prvními, tam tomu velmi rozumíme, ale například u těch společností, jež budou za šest sedm let dodávat provozní zařízení do elektrárny, úplně ne,“ říká za ČEZ Ladislav Kříž.

„Za podpis je odpovědný ČEZ,“ reagoval pro Euro na nový vývoj ministr Vlček, který bere posun termínu jako fakt, nikoli jako nedodržení svého slibu. „Souhlasím ale s tím, že čas navíc, který tím získáváme, můžeme využit pro další jednání o zapojení českého průmyslu.“ To v původních plánech mělo dosáhnout až 60 procent z celkového rozpočtu na stavbu, jenže mezitím se ukázalo, že korejská firma KHNP zatím není s to garantovat tak velký rozsah prací, protože chce pečlivě posoudit časové možnosti a kvalitu potenciálních dodavatelů, aby mohl být dodržen termín dokončení prvního reaktoru v roce 2036. Cena a termín je pro Korejce něco, přes co, jak se říká, „nejede vlak“. A tomu chtějí podřídit i výběr dodavatelů.

Ministr Vlček mluvil před měsícem a půl o garantovaných 30 procentech pro české firmy. Na tom trvá i dnes. „No jo, jenže ještě před dvěma měsíci nechtěli dát Korejci ani těch 30 procent,“ připomíná vývoj situace během vyjednávání stínový premiér za ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Najednou je to 30 procent. Logická otázka: proč ne víc? Hlavní ale podle nás je, aby tam byla skutečná přidaná hodnota, kterou české firmy na zakázce získají, ne pouhé číslo, které se plní na papíře. Fialova vláda se například u některých zbrojních zakázek chlubila, že Česko má 40 procent z tendru, když jsme to přepočítali na přidanou hodnotu, bylo z toho 12 až 15 procent,“ tvrdí Havlíček. Podle něj se řada věcí řešila pouhým přeprodejem, který fakticky žádnou přidanou hodnotu nedodal. Nejde tedy, pokračuje politik ANO, pouze o velikost podílu českých firem, ale o to, kolik z něj skutečně pomůže rozvoji českého průmyslu a ekonomice jako celku.

Námitky, že dnes garantovaných 30 procent je proti původním plánům vlastně málo, současný ministr průmyslu a obchodu odmítá: „Ne, není to málo. Vznesl jsem na KHNP požadavek na 30 procent zapojení českého průmyslu ještě před podpisem smlouvy a dále speciální lokalizační plán pro další kroky. Uvědomme si, jaká je realita – konkrétní projektová dokumentace bude hotová až za dva roky, proto v současné době není reálně možné některé věci soutěžit a jednotlivé činnosti při stavbě na sebe navazují,“ vysvětluje trpělivě Vlček.

Podíl 60 procent pro české firmy je podle něho nastaven ke dni spuštění elektrárny do provozu a všechny činnosti realizované v dalších fázích projektu budou proto vysoutěženy, až to bude možné. „Vymezení dodávky turbínového ostrova a dalších oblastí včetně části stavebních dodávek pro české firmy v momentě podpisu kontraktu bude znamenat velkou příležitost pro tuzemský průmysl.“

Korejci věří, že vše bude tip top

Korejci v minulosti opakovaně připomínali, že chtějí mít při výběru dodavatelů poslední slovo, avšak i podle nich je samozřejmě výhodné využívat české dodavatele, pokud splní požadavky kvality a termíny dodávek. „To naprosto chápu, lokální prostředí, znalost českého a evropského právního prostředí, evropských stavebních norem a podobně dávají českým firmám konkurenční výhodu a byla by chyba, kdyby se tyto firmy nevyužily, ale je jasné, že na ně samotné bude kladen velký tlak na kvalitu a konkurenceschopnost nabídky,“ uvědomuje si Vlček, který připomíná, že na výběr subdodavatelů nedohlíží ministerstvo, nýbrž investor, tedy společnost Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ.

„Stát může zasáhnout pouze v případě, že by některý ze subdodavatelů představoval riziko pro bezpečnostní zájmy země. To, co dělám já z pozice ministra, je, že českému průmyslu aktivně otevírám dveře, ať už na jednáních v Koreji, nebo v Česku, ale jak vždy opakuji, nikdy nikomu nebudu diktovat, která firma má co dělat. Když pominu trestněprávní rovinu, bylo by to velmi netransparentní.“ K celé věci se pro Euro vyjádřila i KHNP. Z jejích odpovědí jasně vyplývá, že firma v současnosti intenzivně „pracuje na zajištění 60 procent zapojení českých firem do projektu“. „Jsme si vědomi, že účast českého průmyslu je pro úspěch celého projektu Jaderné elektrárny Dukovany nezbytná. Cíl lokalizace jsme si jasně stanovili a nadále o něj aktivně usilujeme,“ tvrdí korejský dodavatel a dává také příklady, kde se proti původním předpokladům v médiích věci pohnuly vpřed. „Na této cestě se nám daří, již nyní například směřujeme k tomu, že turbína se bude vyrábět v Česku. Intenzivní jednání běží o dodávce celé turbínové haly, což je jedna ze základních součástí elektrárny, a tedy i značná část celé zakázky.“

Velmi diplomaticky se vítěz tendru KHNP staví k probíhajícím jednáním a také k jasnému posunutí termínu podpisu smlouvy. Korejci podobně jako ČEZ tvrdí, že se vždy mluvilo o tom, že smlouva bude hotova na konci března, kdy se podepíše, je věc dalších okolností. „V současné době se KHNP a vlastník projektu nacházejí v závěrečné fázi vyjednávání o smlouvě a probíhá dolaďování posledních detailů. Očekáváme, že jednání uzavřeme během března. O konkrétním harmonogramu podpisu smlouvy bude rozhodnuto na základě různých faktorů, jako jsou příslušné interní schvalovací procesy nebo procesy podávání zpráv vládě,“ je uvedeno v obezřetně formulovaném stanovisku KHNP. Korejci se prý dalších průtahů nebojí, ostatně jednání o nových blocích elektrárny v Dukovanech už trvá několik let a těch pár měsíců navíc nikomu a ničemu neublíží. „Netrápí nás, že se bude věnovat trochu více času tomu, aby byla smlouva důkladně a optimálně připravena. Nedomníváme se, že to bude mít na harmonogram výstavby významný dopad,“ reagovala na otázku Eura KHNP.

Podobně neoblomně a přímo se korejská společnost staví k další komplikaci na cestě, totiž k rozhodnutí o stížnosti francouzské EDF, podané proti tendru u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: „KHNP se domnívá, že odvolání společnosti EDF nebude mít na projekt vliv.“ Ke stejné věci se naopak odmítlo vyjádřit MPO, protože není účastníkem řízení a nepřísluší se mu k případu a jeho případným důsledkům v této fázi vyjadřovat.

Kdo to zaplatí, je (zatím) v utajení

Podle Havlíčka nelze jen tak čekat, co se stane, až se to stane. „Jasně, je to velký deal a EDF udělá vše pro to, aby ho nějakým způsobem zvrátila. S podpisem smlouvy také nelze otálet donekonečna. Vláda musí vždy počítat s nějakým plánem B, ale ten tu zatím nevidím,“ říká Havlíček. To hlavní, co podle něj vláda ještě nerozhodla, je finanční model celé operace. Vláda ho ale už projednávala, rozhodnutí i podoba celého modelu zůstaly v režimu utajení, zveřejněný bude až s podpisem smlouvy. Podle informací Eura o přesné úpravě finančního plánu o splácení a provozování elektrárny, které souvisí s návratností celé čtyřsetmiliardové investice, nyní probíhají jednání mezi vládou a ČEZ. Tady jsou také hlavní důvody, proč se s podpisem ještě čeká. „Jsme přesvědčeni, že k podpisu dojde spíše do konce dubna,“ vyvrací spekulace o delších průtazích mluvčí ČEZ Kříž. Oponent Fialovy vlády Karel Havlíček, který by mohl být v příští vládě Vlčkovým nástupcem ve vedení MPO, pokud ne premiérem, sází na podpis v pozdějším termínu. „Viděl bych to tak padesát na padesát. Když se to bude schvalovat někdy v květnu v červnu, bude to pár měsíců před volbami a vlastně ve výpovědní lhůtě vlády. Měli by to nechat na příští vládu, to by bylo odpovědné,“ tvrdí a připomíná, že totéž s tendrem na Dukovany v závěru svého mandátu udělal i Babišův kabinet, v němž Havlíček seděl. „Mohli jsme tehdy rozhodnout, měli jsme zákon, posudky, zájemce, všechno, ale měsíc před volbami jsme to neudělali a všechno jsme nechali na příští vládě, která vzdor tomu, že měla všechno k dispozici, celou věc ještě nedotáhla do konce.“

Že by si kabinet Petra Fialy nechal ujít hlavní energetický trumf svého působení, se zdá být pochybné. Před volbami budou smlouvy o Dukovanech a faktický začátek stavby nesporným politickým úspěchem, který se dá šikovně zhodnotit. Politická přetahovaná o to, kdo skutečně do budoucna zajistil republiku základní elektřinou českého systému, představující pětinu spotřeby, ale bude pokračovat i po podpisu smlouvy. Hnutí ANO trvá na tom, že jeho zásluha byla větší, než se obecně připouští, Fialova vláda zase, že tu nejdůležitější práci udělala ona (a ČEZ). Tedy udělá, ještě není hotovo. Snad na konci dubna přijde ten slibovaný jaderný happy end.