Celní kladivo na čínská e-auta

Bylo to překvapení, přestože už týdny šlo o veřejné tajemství. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se během kampaně za svůj druhý mandát několikrát zmínila, že „není možné, aby dotovaná čínská elektro­auta ničila domácí evropskou konkurenci“. Téma vyšetřování čínského automobilového dumpingu se dostalo i do závěrečné výroční zprávy šéfky EK. Úvaha o zavedení cel je podle ní legitimní, ostatně USA si svůj trh proti Číně také chrání. Navzdory tomu EK odložila rozhodnutí o celní zátěži čínských e-aut, které mělo padnout minulou středu, až na tento týden. Politici nechtěli dráždit tygra pár dní před eurovolbami ani nechtěli, aby se tak důležitý krok stal předmětem volební manipulace.

Přitom na konci května byla navýšena dovozní cla na mnoho druhů čínského zboží v USA v celkovém objemu 18 mi­liard dolarů. Prezident Joe Biden tak před volbami ukazuje, že i on je připraven na tvrdou obchodní válku s čínskou komunistickou mocí, tedy že nemá problém chránit americký trh před dumpingovými dovozy, které by ohrožovaly domácí výrobce. Biden nikdy nezrušil předchozí Trumpova cla na čínské zboží, naopak je rozšiřuje. Elektromobily z Číny patří k nejzatíženějšímu zboží. Až doposud se za dovezené čínské e-auto platilo 25procentní clo, teď půjde o sto procent. Podobný šok zažije i dovoz baterií pro montáž elektroaut. Ze současných 7,5 procenta je po Bidenovu podpisu nového nařízení clo na bateriové systémy 25 procent. Evropská komise podle zákulisních informací uvažovala, že dorovná starou americkou sazbu (25 procent), po Bidenově zásahu vůči elektroautům čínské výroby by to mohlo být i 30 procent (kompromisní řešení je 15 procent).

Ochrana automobilového trhu

Ursula von der Leyenová používá stejnou argumentaci jako Biden, chce ochránit domácí výrobce před nekalou konkurencí, a tím zabránit, aby se ve velkých auto­mobilkách propouštělo. Ochrana pracovních míst je mantra izolacionistické politiky po celém světě, jen jaksi nebylo v Evropě příliš zvykem, že by se používala tak rozsáhle, zejména ne proti nejdůležitějšímu obchodnímu partneru Evropské unie. Jenže když se na minulém veletrhu mobility v Mnichově ukázalo, že čínská elektroauta nemají cenovou konkurenci, bylo zle a politici se snaží reagovat.

Zajímavé je, že Biden ani von der Leyenová nemají ve své snaze ochránit automobilový trh podporu samotných výrobců. Dělají to vlastně navzdory tomu, co ti si myslí. Největší americká automobilka zaměřená na elektrické vozy, značka Tesla, která je navíc nejprodávanější elektroznačkou v Evropě, se celnímu zásahu americké vlády podivila, přestože ještě před dvěma týdny její majitel, miliardář Elon Musk, Bidenovu ochranářskou politiku bránil a hovořil o tom, že je potřeba se postavit čínskému zboží – od chipů a mobilních telefonů až po baterie a elektromobily. „Překvapilo mě to, opatření bránící svobodnému obchodu nebo omezující trh nejsou dobrá,“ řekl Musk. Podobně reagovaly evropské automobilky na avizovanou snahu šéfky EK von der Leyenové.

Paralela je to dokonalá. Podobně jako Musk totiž ještě před pár týdny hovořil šéf automobilové korporace Stellantis Carlos Tavares. Dnes mluví úplně jinak. „Nemáme jinou možnost než bojovat a čelit konkurenci,“ řekl k chystaným clům. Stellantis, do jejíhož impéria po megafúzi patří značky Peugeot, Opel, Fiat či Citroën, má pragmatické, nikoli morální či ideologické důvody. Firma získala za miliardu eur podíl v čínské automobilové firmě Leapmotor a její elektromobily chce prodávat v Evropě. Případné zavedení cel na elektrické vozy z Číny by zvýšily tlak na prodejní cenu, a tím i na zisky výrobců.

Proti clům na čínská elektrická auta v Evropě jsou i další producenti. Jasné „ne“ sdělila von der Leyenové velká německá trojka Volkswagen, Mercedes a BMW. Její zájmy jsou také čistě pragmatické, jakkoliv vrcholnému managementu obecně vyhovuje maximálně otevřený obchodní svět. Bojí se totiž, že když EU zavede cla na čínská elektroauta, přijdou odvetná opatření, která dopadnou nejvíce na jejich vozy. Čína se v přetahované s Evropou postarala, aby velkou trojku dostatečně vyděsila. A to se povedlo, když oznámila, že v případě unijní celní akce proti čínským e-autům uvažuje o zavedení cel na luxusní vozy s obsahem válců nad 2,5 litru. Opatření by tvrdě zasáhlo například značku Porsche ze skupiny Volkswagen. Ta podobně jako Mercedes nebo BMW prodává v Číně SUV, o něž mají bohatí Číňané velký zájem, který nepolevuje. Proto také německé automobilky navrhovaná evropská cla na čínské vozy nepodporují. Čínský návrh by se naopak velmi chytře a cíleně vyhnul vozům švédské značky Volvo, která je dnes součástí čínské skupiny Geely.

Dlouhá cesta k vyrovnání sil

Proti zavádění cel na čínské elektromobily je i Německé sdružení automobilových výrobců (VDA), které k věci vydalo podrobné prohlášení. „Eskalace obchodních konfliktů by se dotkla zejména německého automobilového průmyslu,“ vysvětlují automobiloví bossové a lobbisté. A pokračují: „Potřebujeme přístup, který podporuje silné stránky našeho průmyslového národa, který rozvíjí celou zemi takovým způsobem, aby byla mezinárodně konkurenceschopná. Potřebujeme přístup, který otvírá nové trhy, spoléhá na inovace, čímž zajišťuje prosperitu a ekonomický růst a sebevědomou pozici Německa na světové scéně.“

Politici mají podle VDA věnovat větší pozornost obchodním dohodám, surovinovým a energetickým partnerstvím, ale nesmějí si plést suverenitu s autarkií, tedy s hospodářským systémem, který spoléhá na soběstačnost ve všem, a proto se uzavírá zahraničnímu obchodu. VDA má i politickou podporu. Striktně proti, v zájmu německých automobilek, je nejen spolkový kancléř Olaf Scholz, ale i švédský premiér Ulf Kristersson hájící zase zájmy čínsko-švédského Volva. Své sázky má v čínské výrobě elektroaut také maďarský lídr Viktor Orbán. Cla nadšeně prosazují Francouzi, jejichž hlasem v EK je eurokomisař Thierry Breton.

Nikdo z těch, kteří jsou proti clům, nerozporuje hlavní argument zastánců protičínských cel. Čínská vláda skutečně masivně strategicky podporuje vzestup svých výrobců elektromobilů. Jen čínská společnost BYD Group podle odhadů odborníků získala přímé dotace ve výši více než dvě miliardy eur. Číňané se brání proti tomu, že je to nepovolená podpora státu, která je v EU zakázaná. A opět velmi chytře argumentují: nechápou, proč se Evropa brání technologiím, které propaguje jako čisté a do budoucna životně důležité. Nerozumějí ani evropské dotační politice, kterou využívají zemědělci EU, jejichž zboží ve velkém vyváží Unie do Číny. „Dotační dumping“ vidí čínská vláda i v podpoře leteckého výrobce Airbus, jehož letadla létají i v Číně. A žádná speciální cla nemají. I čínská moc se ale bojí odstartovat obchodní válku s EU, protože odbytovou náhradu pro své zboží by těžko hledala, o geopolitické nevýhodnosti takového kroku a ztrátě vlivu v Evropě ani nemluvě.

Na obchodní konflikt s Čínou bylo v oblasti elektroaut zaděláno dlouhodobě. A to od chvíle, kdy Si Ťin-pchingova vláda zjistila, že může využít historickou chvíli přechodu z fosilního na elektrický pohon, a tím narušit nadvládu Západu ve výrobě automobilů. V rozvoji spalovacích motorů Čína neměla šanci, zpoždění bylo dějinně propastné, dnes, kdy je hlavní součástí auta nově vyvíjená baterie, se situace obrátila. Čína je v této oblasti technologicky před Evropou, daří se jí i v softwarovém vybavení, navíc jsou její e-auta díky dotacím levnější, takže poměr cena/výkon výrazně přesahuje elektrovozy z Evropy. Cla na čínská auta by pomohla k vyrovnání konkurence. To hlavní ale musejí udělat evropské automobilky ve svých závodech a přijít s levnějším, přitom výkonným vozem. Volkswagen už oznámil, že se dostane s novým „lidovým“ modelem pod 20 tisíc eur. Jeden srovnatelný model ale nebude na čínskou konkurenci stačit. Cesta k vyrovnání sil bude ještě dlouhá.