Cena za Trumpův útok na americkou vědu

Rebecca Simmonsová působí v americké vědě již více než půl století, nikdy ale nezažila takový chaos jako dnes. Se svým týmem chtěla zkoumat příčiny, proč jsou černošky výrazně častěji ohroženy komplikacemi v těhotenství – mrtvorozeností, vysokým krevním tlakem nebo předčasným porodem. V den své inaugurace však americký prezident Donald Trump vydal exekutivní nařízení, které zakázalo poskytování federálních grantů na výzkum související s diverzitou, rovností a začleněním (DEI). Úředník National Institutes of Health (NIH) čili Národních zdravotnických ústavů USA, největšího veřejného zdroje financování biomedicínského výzkumu na světě, týmu Simmonsové sdělil, že jejich žádost tak byla zmařena.

„To, že tento problém nepůjde zkoumat, má vážné následky,“ říká Simmonsová, profesorka neonatologie na prestižní Pensylvánské univerzitě (UPenn). „Ignorovat rozdíly v dopadech na zdraví znevýhodněných skupin – a výzkum, který se snaží zjistit jejich příčiny – znamená vystavovat tyto komunity extrémnímu riziku dalšího zhoršování zdravotního stavu,“ říká. Zástupci agentury NIH na žádost listu Financial Times o poskytnutí komentáře nereagovali.

Utahování rozpočtů, SOS vědců

Zmíněný krok je součástí rozsáhlé kampaně zaměřené na omezování veřejně financované vědy ve Spojených státech, sahající od výzkumu vesmíru až po objevování nových hi-tech materiálů. Trumpova nová administrativa razantně omezila financování předních institucí a potlačila výzkum témat, jako jsou genderové nerovnosti, vakcíny anebo klimatické změny. Podle kritiků jde totiž o úsporná opatření, ale zároveň o prosazování ideologických zájmů.

Co se děje? Současný stav připomíná chaotickou a nesourodou sérii změn, které se jen obtížně sledují, neustále proměňují a někdy narážejí na právní odpor. I v oblastech, kde jsou reformy opodstatněné, upozorňují vědci a výzkumníci, že jejich zavádění je příliš náhlé a netransparentní. Kritici varují, že škrty ve vědě „mohou podkopat inovace“, které stály u zrodu ekonomické síly Spojených států amerických, a zároveň prohloubit vědomou ignoranci vůči komplexním hrozbám, jimž nyní lidstvo čelí. Od druhé světové války fungovala veřejně financovaná vědecká základna v USA jako motor objevů i globálního růstu. A dnešní chaos ve výzkumu proto představuje vážné riziko – mimo jiné i pro klíčová odvětví, jako je farmaceutický průmysl, jehož zásadní inovace často vzešly právě z veřejného, základního výzkumu.

„Toto potlačování vědy je nesmírně závažné,“ míní Simmonsová. „Jeho dopad se bude šířit jako kruhy na vodě a pocítíme jej nejméně po jednu generaci,“ varuje. Ani případné zmírnění či zrušení těchto politik už zřejmě nezabrání dlouhodobým škodám. Kroky Trumpovy administrativy otřásly po desetiletí budovanou jistotou, že USA představují stabilní, štědře financované a intelektuálně otevřené prostředí pro výzkum. Odpor navíc sílí. Minulý měsíc podepsaly dva tisíce vědců – včetně desítek nositelů Nobelovy ceny – otevřený dopis, v němž varují před bezprostřední hrozbou: „V tuto chvíli čelíme skutečnému ohrožení. Vysíláme toto SOS jako jasné varování: americký vědecký systém je systematicky rozkládán.“

Dopady i na hi-tech firmy?

Jeremy Levin, šéf jedné biotechnologické firmy a člen představenstva americké asociace Biotechnology Innovation Organization (Bio), varuje, že takové škrty mohou vést k odlivu talentovaných odborníků do atraktivnějších destinací v zahraničí a v důsledku toho k přenechání vědeckého prvenství Číně.

„Jakmile se Amerika stáhne a omezí investice do základního výzkumu, Čína získá prostor k tomu, aby se posunula vpřed a stala se globálním lídrem ve vědě a medicíně,“ namítá Levin. Pozice Číny už beztak dlouho posiluje.

Podle zpráv médií plánuje Trumpova administrativa snížit roční rozpočet ústavů NIH, který aktuálně činí 47 miliard dolarů, až o čtyřicet procent. Už nyní oznámila záměr osekat miliardy dolarů z grantů, jež každoročně proudí k výzkumníkům. Navrhované škrty jsou předmětem soudních sporů – stejně jako rušení již udělených grantů či průtahy při rozhodování o žádostech. NIH zároveň oznámily, že přestanou financovat univerzity, které provozují programy diverzity, rovnosti a začlenění (čili DEI) nebo se podílejí na bojkotu izraelských firem. Resort zdravotnictví a sociálních služeb, pod nějž NIH spadají, nyní vede dlouholetý kritik očkování Robert F. Kennedy jr. Dosud bylo propuštěno zhruba 1 200 z celkem 20 tisíc zaměstnanců NIH, další byli přeřazeni na jiné pozice či posláni na nucenou dovolenou. Některé výzkumné týmy – včetně skupiny neurovědců, jejichž propuštění bylo oficiálně zdůvodněno chybnými daty – se mezitím podle všeho vrátily zpět do práce. National Institutes of Health se staly také politickým symbolem – mimo jiné proto, že s nimi byl dlouhodobě spojen Anthony Fauci, jeden z jejich nejvýraznějších představitelů až do roku 2022.

Během pandemie covidu-19 se stal veřejnou tváří krizového týmu Bílého domu, často veřejně korigoval Trumpovy nesprávné výroky o viru a postupně se stal terčem nenávisti části hnutí MAGA. Třeba Elon Musk dokonce vyzýval k jeho stíhání – což je mimo jiné důvod, proč mu Joe Biden ještě před koncem svého mandátu udělil preventivní milost.

Jen několik dní po nástupu nové Trumpovy administrativy přišel Anthony Fauci o osobní ochranu. Podle informací osob obeznámených se situací nyní dochází k odvolávání dalších vysoce postavených představitelů NIH včetně jeho blízkých spolupracovníků. Fauciho manželka Christine Gradyová, vedoucí oddělení bioetiky v NIH Clinical Center, byla postavena mimo službu a hrozí jí degradace. Témuž postupu čelí i Jeanne Marrazzová, která po Faucim převzala vedení Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci.

Ideologie se sune do popředí

Ale ideologicky motivované spory zasahují i další zdravotnické agentury. Peter Marks, jenž nedávno rezignoval na post šéfa vakcinační divize Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), obvinil Kennedyho ze šíření „dezinformací a lží“ o vakcínách. Zároveň byly zrušeny projekty, které měly posílit důvěru veřejnosti v očkování. Podle médií Kennedy zaměstnal Davida Geiera, dlouholetého kritika vakcín, který byl disciplinárně potrestán státem Maryland za výkon lékařské praxe bez licence. Geier, který na žádosti FT o odpovědi nereagoval, prosazuje vyvrácenou teorii o souvislosti mezi očkováním a autismem. Obavy vzbudilo i Kennedyho veřejné prohlášení, že do září „odhalí příčinu epidemie autismu“. Některým kritikům vlna čistek připomíná mccarthismus padesátých let, kdy byli veřejní činitelé podezřelí ze sympatií ke komunismu perzekvováni. „Profesory, kteří tehdy odmítli svědčit před Kongresem, prakticky vyškrtnuli ze společnosti,“ říká Mary Sue Colemanová, emeritní rektorka Michiganské univerzity. Zároveň dodává, že ani historické srovnání plně nevystihuje vážnost dnešní situace: „To, co se děje teď, je téměř bezprecedentní.“ Tázané ministerstvo zdravotnictví USA ani zástupci NIH na žádosti o komentář nereagovali.

Vlna škrtů mezitím zasáhla i další oblasti vědy. Podle návrhů administrativy by mohl být vědecký rozpočet NASA, který aktuálně činí 7,6 miliardy dolarů, snížen asi na polovinu. Americká astronomická společnost označila tyto plány za „katastrofální“ a varovala, že by mohly vážně ohrozit mimo jiné vypuštění nových teleskopů, ochranu komunikačních systémů před kosmickým počasím i vůbec první misi, která má dopravit vzorky hornin z Marsu na Zemi. NASA uvedla, že návrhy prezidentského Úřadu pro management a rozpočet (OMB) v současnosti přezkoumává, samotný úřad opět na žádost listu nereagoval.

Federální vědecké instituce se škrtům nevyhnuly ani v dalších vládních sektorech. Rozpad Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) vedl k ukončení financování programů zaměřených na zemědělství a boj proti nemocem, jako jsou HIV (AIDS) a malárie. Ministerstvo energetiky oznámilo, že zastaví poskytování grantů vysokým školám a univerzitám s cílem „omezit neefektivní výdaje“. Úsporná opatření zasahují i menší, zato však klíčové instituce. Skupina pro atomovou spektroskopii při Národním institutu pro standardy a technologie (NIST), spadající pod resort obchodu, má být dle dostupných zpráv uzavřena již tento měsíc. Atomová měření této skupiny, využívaná od kosmologů po výrobce průmyslových produktů, představují mezinárodní standard. NIST k tomu uvedl, že je „předčasné“ se k možným změnám vyjadřovat, neboť ministerstvo obchodu dosud nezveřejnilo konečný plán.

Terčem vakcíny a klimatologie

„Zásadní dopad svévolných škrtů prezidenta Donalda Trumpa je dvojí,“ říká Philip Plait, nezávislý astronom a komentátor. „Jednak jde o okamžitou ztrátu nezbytného financování pro provádění výzkumu a odměny vědců, jednak o nárůst nejistoty ohledně budoucího financování a podpory, kterou výzkumníci potřebují,“ vysvětluje.

Omezení se již nevyhnula ani klimatickému výzkumu, k němuž Trump a jeho spojenci dlouhodobě zaujímají skeptický postoj. Podle interního rozpočtového návrhu, o němž informoval časopis Science, chce vláda téměř zcela ukončit výzkum změn klimatu v rámci Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). V únoru více než 2 500 vědců a odborníků podepsalo otevřený dopis vyzývající k zastavení plánovaných škrtů. „Podkopávání schopnosti vědců NOAA produkovat nezávislou, špičkovou vědu bude mít ničivé dopady na Spojené státy americké i na globální komunitu zabývající se výzkumem klimatu a počasí,“ uvádí se v petici. NOAA odmítla situaci komentovat s tím, že se nevyjadřuje k interním personálním ani organizačním záležitostem, stejně jako ke „spekulativním rozhovorům“.

Současný ústup od vědy ostře kontrastuje s poválečnou érou, kdy Spojené státy cíleně směřovaly ke globální vědecké dominanci. Vývoj technologií od radaru až po atomovou bombu tehdy demonstroval mimořádnou – a někdy i děsivou – sílu státem podporovaného amerického vědeckého úsilí. Národní vědecká nadace (National Science Foundation, NSF), založená v roce 1950, dnes tvoří přibližně čtvrtinu federální podpory základního výzkumu na amerických vysokých školách a univerzitách. Oslavy 75. výročí NSF, jež právě probíhají, se nesou v atmosféře dosti vzdálené slavnostní náladě… Letos v únoru nadace propustila přibližně desetinu svého personálu; někteří zaměstnanci se po soudních sporech vrátili zpět. A koncem dubna NSF oznámila, že začala „ukončovat financování projektů, které nejsou v souladu s prioritami agentury“. Které to jsou? Mezi zrušenými se ocitly granty zaměřené na diverzitu, rovnost a začlenění (DEI) či výzkum dezinformací a misinformací. Tyto změny podkopávají dlouhodobé úsilí nadace NSF rozšiřovat účast osob z nedostatečně zastoupených komunit v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (oborů STEM).

„NSF by neměla upřednostňovat některé skupiny na úkor jiných,“ prohlásil ředitel agentury Sethuraman Panchanathan, jenž přitom v minulosti zdůrazňoval, že „špičková věda vzniká díky rozmanitému spektru perspektiv“. Agentura na dotazy FT týkající se rozsahu škrtů, zrušených projektů ani možných změn v programu výročních oslav neodpověděla.

Obavy z „potlačování svobod“

Ačkoli Donald Trump zahájil své druhé funkční období před pouhými třemi měsíci, důsledky potlačování vědecké svobody se šíří daleko za hranice Spojených států. Jedním z hlavních potenciálních vítězů je zmíněná Čína, která se díky rozsáhlé státní podpoře již stala vědeckou velmocí v oblastech, jako jsou materiálová věda či kvantová komunikace. Kritici proto vážně varují, že omezování amerického výzkumu je geopoliticky velmi neuvážené — zejména v době, kdy Trump zároveň stupňuje svoji obchodní konfrontaci s Čínou. Instituce v jiných zemích se mezitím snaží nabídnout útočiště americkým vědcům, kteří se cítí ohroženi. Roste i počet zahraničních vědců, které od cesty do USA odrazují případy, jako je nedávné zamítnutí vstupu francouzskému badateli, jenž veřejně kritizoval vědeckou politiku Trumpovy administrativy. „Už samotná skutečnost, že lidé mají takové obavy, je důvodem k vážným obavám,“ míní Sven Lidin, zvolený prezident Švédské královské akademie věd. „Věda je možná více než cokoli jiného závislá na předvídatelných a stabilních podmínkách,“ tvrdí.

Jen málokdo věří, že by snad soukromý sektor nebo nějaké filantropické nadace měly vůli či kapacity zacelit tak hlubokou mezeru, kterou zanechají škrty ve státním financování vědy a výzkumu. Jeremy Levin, ředitel biotechnologické společnosti, přirovnává granty NIH k americké dálniční síti. Přestože ji postavila federální vláda, ani průmysl by bez ní nemohl fungovat, upozorňuje. „Bez dálnic byste se v této zemi prostě daleko nedostali,“ dodává.

I dnes už základní lékařské zásahy, jako jsou léčba vysokého krevního tlaku či léky proti rakovině využívající imunitní systém, si rovněž vyžádaly desítky let státem podporovaného výzkumu, upozorňuje Levin. „Historie nás učí, že základní výzkum je základem všech léčiv,“ upozorňuje s tím, že dlouhodobé dopady současných škrtů mohou být „velmi vážné“. Mnozí varují, že důsledky se v čase nevyhnutelně dotknou i pacientů a jejich rodin. Například lidé trpící Alzheimerovou chorobou jsou plně závislí na výzkumu probíhajícím v univerzitních laboratořích, říká Daniel Diermeier, rektor Vanderbiltovy univerzity v Tennessee: „Pokud snížíte financování, bude vznikat méně nových léků. Soukromé zdroje tento výpadek nahradit nemohou. To prostě a jednoduše není možné – prostředků na to není dost.“

Farmafirmy zatím vyčkávají

Představitelé farmaceutického průmyslu však zatím vesměs mlčí. Na jedné demonstraci Stand Up for Science, která proběhla již v březnu, upozornil bývalý šéf NIH Fran- cis Collins na závěry studie z roku 2023: podle nich se tak financování NIH nějak podílelo na více než 99 procentech všech léků schválených mezi lety 2010 a 2019! Mary Sue Colemanová z Michiganské univerzity připomíná, že univerzity představují „pramen“ vědeckého výzkumu pro podniky, ovšem přiznává, že od korporátních lídrů zatím zaznívá jen málokterý hlas na jejich obranu: „Přála bych si, aby promluvilo více firemních subjektů.“ Podle oslovených vedoucích představitelů farmaceutického průmyslu panuje snaha vyhnout se veřejné konfrontaci. Firmy se raději drží v ústraní, protože zároveň čelí dalším hrozbám včetně zavádění (trumpovských) cel a snah o regulaci cen léků. Vedoucí pracovníci anonymně uvádějí, že v soukromí jednají s administrativou a varují ji, že drastické škrty ve veřejném financování vědy mohou mít pro americkou vědeckou prestiž katastrofální důsledky.

Přední vědecké instituce se dnes ocitají před týmž dilematem jako už jiné sektory zasažené kroky Trumpovy administrativy — včetně univerzit a právnických firem. Vědecké instituce zvažují, zda se vládní politice postavit otevřeně, nebo s ní jednat v zákulisí a částečně, či zcela vyhovět jejím požadavkům. Mnozí jednotliví vědci se zdráhají veřejně vystoupit ze strachu z odvety ze strany administrativy.

Příznačné je, že zakladatelé hnutí Stand Up for Science pocházejí převážně z řad mladších vědců. Jednou z nich je Emma Courtneyová, doktorandka neziskové Cold Spring Harbor Laboratory v New Yorku, která upozorňuje, že mladí vědci „v reálném čase sledují, jak se mění jejich kariérní dráhy“. „Dlouhodobý úspěch v akademickém prostředí do značné míry závisí na prvotních úspěších – na grantech, dále stipendiích, klíčových příležitostech – a právě tyto příležitosti jsou nyní omezovány,“ líčí Courtneyová. „Zatímco mnozí seniorní vědci nám vyjadřují silnou podporu, pro ně samotné je veřejné vystoupení často spojeno s menší motivací a někdy i s větším rizikem,“ míní. Někteří optimističtí výzkumníci se nicméně domnívají, že nálada se začíná měnit. Počáteční vztek z rázných otřesů ve vědecké komunitě se postupně přetváří v odhodlání k mobilizaci – a především v hledání nějaké vůdčí osobnosti. „Ten jasný mobilizační výkřik jsme zatím neslyšeli,“ říká Simmonsová, profesorka z Pensylvánské univerzity, „ale on přijde.“

Michael Peel, Hannah Kuchlerová, FT