Česko si mě získalo už na počátku devadesátých let

Rob Irving prožil kosmopolitní mládí a vzdělával se ve třech velmi mezinárodních městech, která ho „vystavila různým způsobům myšlení.“ S oblibou říká, že byl vychován pro takový život, jaký vede. Za svou dosavadní kariéru se podílel na transakcích v 70 zemích světa, jeho srdcovou záležitostí je ale střední a východní Evropa. „Myslím, že mě přitahovala pestrost lidí – zejména podnikatelů – se kterými se tu při fúzích a akvizicích setkávám,“ říká v rozhovoru, který vznikl v rámci projektu Global Minds. V roce 1991 dostal nabídku dva až tři měsíce působit v Praze, ale Česko ho pohltilo natolik, že zůstal tři a půl roku. Pak celých 27 let strávil s rodinou v Budapešti a nyní ho jeho kariéra opět zavede do české metropole. „Krása hlavního města i okolní přírody, otevřenost Čechů a láska ke sportu a pobytu venku – to vše tu stále je. Mezitím se ale výrazně zlepšila infrastruktura a celková kvalita života,“ popisuje své dojmy z návratu po 30 letech. Také říká, že se snaží obklopovat lidmi, kteří doplňují jeho slabé stránky, a kolegy v týmu podporuje, aby vedli vyvážený život, protože kariéra v mezinárodním M&A je maraton, ne sprint.

Ve vašem životopise jsou uvedeny tři univerzity – historie na Yale, titul z velmi prestižní obchodní školy École Supérieure de Commerce de Paris a doktorát z práva na právnické fakultě University of Miami. Potvrdila vaše následná kariéra, že to byla dobrá kombinace vzdělání, nebo byste dnes volil jinak?

Mé vzdělání bylo skvělým úvodem k celoživotnímu učení – naučilo mě otevřenosti vůči novým myšlenkám a způsobům, jak se propojit s lidmi z různých prostředí. Rád říkám, že jsem byl vychován pro takovou kariéru a život, jaký vedu. Částečně jsem vyrůstal v Paříži, kde francouzština byla mým prvním jazykem, částečně v New Yorku a částečně v Miami – třech velmi mezinárodních městech, která mě vystavila různým způsobům myšlení. Po studiu jsem pracoval pro White & Case a Dentons v New Yorku, Londýně, Praze, Budapešti a Bombaji a podílel jsem se na transakcích ve více než 70 zemích světa.

Co vás motivovalo opustit bohaté možnosti amerických univerzit a jít studovat ještě do Francie? Byla to jasná volba, nebo jste se k tomu musel přemlouvat?

Jak jsem zmínil, částečně jsem vyrůstal v Paříži a vždy jsem se tam chtěl vrátit. Po studiích v USA jsem měl příležitost trénovat a hrát profesionálně baseball ve Francii a také studovat na obchodní škole. V obchodní škole jsem se naučil finance, účetnictví a strategický způsob myšlení, který, jak doufám, využívám dodnes.

Proč jste se v právu zaměřil hlavně na fúze a akvizice?

Ačkoli je pravda, že velká část mé kariéry se týká M&A, mám také mnoho zkušeností v oblasti bankovnictví, infrastrukturních projektů, nemovitostí a dalších oblastí obchodního práva. Většinu kariéry jsem strávil ve střední a východní Evropě, a myslím, že mě přitahovala pestrost lidí – zejména podnikatelů – se kterými se při M&A transakcích setkávám. Fascinuje mě podnikatelská povaha zdejších byznysmenů, jejich motivace, a možnost pomáhat jim uskutečňovat transformační transakce.

Na kterou transakci jste nejvíce hrdý?

Je těžké vybrat jednu konkrétní transakci. Moje kariéra prošla několika fázemi – od privatizačních transakcí v České republice na začátku devadesátých let, přes vlnu investic soukromého kapitálu ve střední a východní Evropě po roce 2000, až po nedávné prodeje technologických firem podnikateli. Každá fáze byla svým způsobem fascinující.

Co je na vaší specializaci nejnáročnější a jak to zvládáte?

Většina M&A transakcí ve střední a východní Evropě má určitou úroveň složitosti. Někdy cílový podnik působí v náročném regulačním prostředí. Jindy firma rostla tak rychle, že její systémy a postupy, včetně právních a daňových, nestačily držet krok. Někteří kupující ze Severní Ameriky nebo západní Evropy se snaží prosadit složité právní dokumenty, o nichž si myslí, že lépe chrání jejich zájmy. Baví mě tu složitost pochopit, jednoduše a obchodně ji vysvětlit rozhodovacím orgánům a pomoci najít řešení.

Vaše praxe se zaměřuje na střední a východní Evropu. Kdy přišel ten rozhodující okamžik, kdy jste si řekl: ano, půjdu pracovat do zahraničí, konkrétně do tohoto regionu?

V roce 1991 jsem seděl u stolu v New Yorku a zavolal mi seniorní partner z White & Case, jestli bych mohl odjet do Prahy za dva dny a zůstat tam dva až tři měsíce. Bylo to na začátku prodlouženého víkendu 4. července, tak jsem si vyprosil čtyři dny. Když jsem dorazil a měl možnost poznat českou kulturu, sportovat (jsem vášnivý hráč baseballu, golfu a tenisu) a být u zajímavých transakcí, jako byla privatizace Škody Auto a Rakony Rakovník, zcela mě to pohltilo a zůstal jsem tři a půl roku.

Střední a východní Evropa je velmi rozmanitá. Které země máte nejraději profesně a které osobně?

Nelze si vybrat jednu oblíbenou – těší mě různorodost kultur a způsobů myšlení napříč celým regionem.

Žil jste dlouho v Budapešti. Odpovídala realita vašim očekáváním před přestěhováním?

Za 27 let, které jsme s rodinou strávili v Budapešti, jsem velmi vděčný. Získali jsme skvělé přátele, měl jsem výjimečné kolegy ve firmách, kde jsem pracoval, a moje děti si tamní dětství zamilovaly. S manželkou jsme ale nyní velmi nadšeni z nové kapitoly našeho života v Praze.

Jaké má pro vás Praha výhody a naopak nevýhody?

Hodně výhod a málo nevýhod! S manželkou máme v Praze spoustu přátel z doby, kdy jsme tu žili na začátku devadesátých let. Krása hlavního města i okolní přírody, otevřenost Čechů a láska ke sportu a pobytu venku – to vše tu stále je. Mezitím se ale výrazně zlepšila infrastruktura a celková kvalita života. A líbí se nám ambice a růstový duch, který je tu cítit – podnikatelé, firmy i finanční hráči chtějí expandovat na globální trhy.

Kde se dnes cítíte být doma?

Cítím se doma v mezinárodně smýšlejících, vyvážených společnostech. Česká republika, Kanada a Skotsko jsou příklady míst, ke kterým mám silný vztah.

Pracujete mezinárodně, v mezinárodních týmech. Vyžaduje to podle vás nějaké specifické dovednosti nebo je to v právním světě tak běžné, že to zvládne každý?

Myslím, že firma jako Dentons, kde každý den spolupracuji s kolegy z celého světa na strategických transakcích pro naše klienty, je ideálním místem pro někoho, jako jsem já. Každý den se učím od klientů a kolegů o obchodních zvyklostech, právu a kulturách jednotlivých zemí, se kterými pracujeme.

Jaká základní pravidla nebo principy dodržujete jako týmový lídr?

Obecně se snažím chovat k lidem tak, jak bych chtěl, aby se chovali oni ke mně. Věřím, že můj tým chápe, že tlak, pod kterým jsme, je způsoben snahou poskytovat špičkové služby našim klientům. Zároveň však podporuji kolegy v týmu, aby vedli vyvážený život. Kariéra v mezinárodním M&A je maraton, ne sprint!

Co je pro vás nejtěžší na roli lídra?

Každý máme jako lídři své silné i slabé stránky. Snažím se obklopovat lidmi, kteří ty moje slabé stránky doplňují!

Rob Irving je partnerem a spolušéfem evropské pracovní skupiny Dentons zaměřené na oblast fúzí a akvizic a obchodních transakcí. Zkušený odborník se podílel na zásadních transakcích v regionu střední a východní Evropy. Jeho expertízy využily mimo jiné české společnosti EMMA Capital, Meopta či CPI Property Group.