Se začátkem července nastala účinnost dlouho očekávaného zákona o hromadném občanském soudním řízení, který zavádí do českého právního řádu institut hromadných žalob. Pro poškozené spotřebitele jde o efektivní možnost, jak se domoci svých nároků. Zapojení do řízení je bezplatné a nenesou žádná finanční rizika v případě neúspěchu hromadné žaloby. Na druhé straně klade zákon velmi přísné požadavky na vybrané neziskové organizace, které budou jako jediné moci u soudu žalobu podat. I proto se do hromadných žalob zatím příliš nehrnou.
Inspirace z Ameriky
„Lidé by v Česku mohli už brzy podávat hromadné žaloby stejně jako ve Spojených státech. Spotřebitelům by se tak vyplatilo vymáhat u soudu i škody v řádu několika stovek korun,“ zněly zprávy v médiích před šesti lety. Tehdejší ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán představil vládní návrh zákona, který měl za cíl přenést do Česka model hromadných žalob, který známe z USA. „Když někoho připravíte o miliardu, asi vám to neprojde, ale když každého v republice připravíte o sto korun, už vám to zřejmě projde, i když jde celkem o stejnou částku,“ řekl tehdy Pelikán.
Jenže než se zákon stihl projednat a schválit, přišla Evropská unie s vlastní směrnicí, která po členských státech hromadné řízení požadovala. A česká verze se musela kompletně předělat. Původní lhůta pro zavedení hromadných žalob v souladu s evropskou směrnicí uplynula už 25. prosince 2022, nejpozději od loňského června měl být zákon účinný. Dotažení hromadných žalob se pak v Česku povedlo právě až k letošnímu červenci.
Kelímky a energošmejdi
Hromadné řízení je určeno pro skupinu poškozených se srovnatelným problémem u jednoho podnikatele. Jde tedy o zvláštní typ řízení, které umožňuje projednat a rozhodnout spory týkající se práv a oprávněných zájmů více osob najednou. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jde typicky třeba o situace, kdy sériově vyráběná věc vykazuje stejné vady nebo kdy jeden subjekt naúčtoval více osobám poplatek za tutéž službu, kterou následně odmítl poskytnout, a odmítá zaplacené peníze vrátit. Advokátka se zaměřením na spotřebitelské právo Kristýna Nováková z advokátní kanceláře Rödl & Partner přibližuje, že v nedávné době by se do hromadného řízení klasifikovaly například podvodné seznamky, kdy se spotřebitelé registrovali, jejich členství se automaticky prodlužovalo a po určitém měsíci se za něho strhávaly z účtu spotřebitele peníze.
„Byli tu také podomní prodejci nabízející energetické služby. Ti nechali spotřebitele podepsat, často i pod záminkou měření stavu měřidel, novou smlouvu o dodávkách energií nebo plnou moc k přepisu. Stávající dodavatel pak ukončil závazek s pokutou za předčasné ukončení, nebo naopak pokud potom chtěli s novým dodavatelem závazek ukončit, byl jim účtován poplatek za předčasné ukončení. Z nedávné minulosti lze pak zmínit třeba i příběh vrácení kelímků na pražském majálesu,“ zmínila Kristýna Nováková v rozhovoru pro portál Novinky.cz. Podle ministerstva průmyslu a obchodu se žalobou lze domáhat i nároků, které se neopírají o uzavřenou smlouvu, typicky nároků vyplývajících z porušení zákona. Může jít o situace, které známe z amerických filmů, jako je znečištění místní zásobárny vody.
Je třeba se přihlásit
„Spotřebitel, který se cítí být dotčen v konkrétní věci, například mu byla způsobena škoda, nebo si myslí, že by měl být oprávněnou osobou, jíž se žaloba týká, se musí přihlásit. Musí aktivně zvednout ruku. Reálně tedy vyplnit formulář a odeslat,“ přibližuje Michal Sylla, advokát z advokátní kanceláře PRK Partners, princip opt-in, na kterém žaloby stojí. Sami spotřebitelé žalovat nemohou a budou v postavení zúčastněných členů skupiny. To znamená, že budou mít pouze velice omezená procesní práva typu nahlížení do spisu, vyjádření se k předmětu řízení či vznesení námitek proti navrhovanému smíru, proti změně hromadné žaloby či proti zpětvzetí hromadné žaloby.
Jak upřesňuje ministerstvo průmyslu a obchodu, přihlásit se může také drobný podnikatel, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilanční částka roční rozvahy nepřesahují 50 milionů korun.
„Zásadním parametrem nové normy je ustavení oprávněných osob, které mohou hromadné žaloby podávat. To budou spotřebitelská sdružení, která registruje ministerstvo průmyslu a obchodu,“ zmiňuje Sylla pravidla Evropské komise. Během českého legislativního procesu byl navíc zapracován a odsouhlasen návrh vládní koalice, aby spotřebitelská sdružení musel povinně zastupovat advokát. Navíc organizace do rozhodnutí soudu ponese veškeré náklady. „Organizace si tak bude muset dobře rozmyslet, kdy půjde do sporu a zda může být úspěšná,“ řekla v podcastu Právo & Byznys poslankyně za ANO Zuzana Ožanová, která byla u projednávání zákona zpravodajkou.
Vzhledem k tomu, že kvůli principu opt-in budou organizace muset aktivně vyhledávat a oslovovat potenciální poškozené, mohou být náklady vysoké. Proto i Michal Sylla vítá, že organizace se nebudou pouštět bezhlavě do podávání žalob. „Toto jsou civilní žaloby, budou je řešit civilní soudy. Není to trestní ani přestupkové řízení. Nemá se trestat, ale napravovat porušení něčích práv,“ konstatuje Sylla s tím, že pokud bude organizace při soudní při úspěšná, získá nad rámec vysouzené částky bonus ve výši šestnácti procent. Z něho se může pokrýt třeba právě povinné zastoupení advokáty.
Organizace vyčkávají
Jak ministerstvo spravedlnosti, tak ministerstvo vnitra spustily k novým hromadným žalobám informační stránky a také registry probíhajících řízení i organizací, které mohou poškozené zastupovat. Ty ale počátkem července stále zely prázdnotou. Jak upozornil Český rozhlas, řada neziskových organizací má k zákonu stále výhrady, včetně největší spotřebitelské organizace dTest. „Myslíme si, že tak, jak je nastaven, není zcela přínosný pro spotřebitele ani pro spotřebitelské organizace,“ upozornil pro Český rozhlas Jan Šůra, šéf právního oddělení dTestu.
„Vnímáme, že dTest je organizací, od níž se to očekává. Jsme největší spotřebitelskou organizací v Česku. Na druhé straně zákon na nás klade velké nároky a my si myslíme, že tam není řešena ta druhá stránka,“ dodal Šůra s tím, že stát organizacím ukládá řadu povinností a s žalobami jsou spojená velká rizika. „Není řešeno žádným způsobem financování hromadných žalob, respektive je stanovena odměna v maximální výši šestnácti procent, jenomže ta je až na konci řízení. Z čeho budeme financovat průběžné náklady, expertní stanoviska, právní rozbory a podobně, to zákon neříká,“ upřesnil pro Český rozhlas Šůra.
Obavy ze zneužití
Kromě kritiky od organizací, které budou muset vynaložit na začátku sporu velké náklady, byl podroben kritice i samotný přihlašovací princip opt-in. Při přípravě žaloby bude muset spotřebitelské sdružení sehnat alespoň deset poškozených osob a prokázat, že jejich nároky jsou na obdobném skutkovém základě. To podle zástupců neziskové sféry může vést k informačním kampaním, které budou ve výsledku žalovaného podnikatele reputačně poškozovat ještě předtím, než vůbec bude podána žaloba.
Jak ale přibližují pro portál Epravo.cz právníci Jan Ptáčník a Eliška Vítková z advokátní kanceláře Peyton Legal, návrh zákona ukládá povinnost nejprve na začátku řízení v rámci rozhodování o přípustnosti hromadné žaloby posoudit a ověřit mimo jiné absenci střetu zájmu a zneužívajícího úmyslu hromadného žalobce, dodržení zákazu financování hromadného žalobce konkurentem žalovaného nebo naopak jeho závislosti na žalovaném a obecně zákazu hromadného žalobce být kýmkoli ovlivňován takovým způsobem, že je to v rozporu se zájmy skupiny. „Tyto podmínky řízení mají být i po případném shledání hromadné žaloby přípustnou zkoumány soudem kontinuálně v rámci řízení ve věci samé,“ uzavírají právníci.
