Cigaretové padělky jsou zlatý důl pro zločin

► Podle iniciativy Nefejkuj přichází český státní rozpočet kvůli cigaretovým padělkům ročně o pět miliard korun, a započteme-li i pašované zboží, částka šplhá až k 15 miliardám. Jaké kroky by měl stát podniknout, aby tento „únik“ zastavil efektivněji než dosud?

Vždy je jednodušší vzniku černého trhu předcházet než ho později potírat. Cesta ze současné situace je komplikovanější, ale stále možná: posílení kontrolních orgánů a vymáhání dnešní legislativy, obezřetný přístup ke zvyšování spotřební daně – se zohledněním sazeb v sousedních zemích – a v neposlední řadě změna společenského vnímání padělatelství a pašování.

► Podíl padělaných cigaret v Česku dosáhl rekordních 6,5 procenta. Co je hlavním katalyzátorem tohoto růstu? Pouze ekonomický tlak na spotřebitele, nebo hraje roli i růst sofistikovanosti distribučních kanálů nelegálních skupin?

Vše zmíněné je relevantní. Výše spotřební daně je důležitá, protože určuje cenovou hladinu, která je u nás vyšší než například v Polsku. Česko se také mění z čistě tranzitního trhu na cílovou destinaci – cenová hladina je pro organizovaný zločin už dostatečně vysoká, aby se zde přinejmenším část produkce prodala. Roste i sofistikovanost nelegálních skupin, které se profesionalizují a jsou schopné fungovat napříč státy i kontinenty.

► Jaká je situace na jiných evropských trzích?

Jsou pozitivní i negativní příklady. I v sousedním Polsku podíl nezdaněných cigaret na trhu roste, ale dosahuje přibližně 7,5 procenta, z čehož zhruba polovinu tvoří padělky. To jsou nižší čísla než u nás, kde se nezdaněné cigarety pohybují kolem 20 procent a padělky se blíží k sedmi procentům – ty jsou podmnožinou nezdaněných cigaret, čísla se tedy nesčítají. Na druhém konci stojí například Francie, kde podíl nezdaněných cigaret dosahuje přibližně 40 procent. Vezmeme-li v úvahu, že jde o výrazně větší a dražší trh, je pro organizovaný zločin zlatým dolem. Obecně platí, že k nejhorším výsledkům vede prohibiční přístup. Například v Austrálii, kde jsou de facto zakázány elektronické cigarety, je odhadem 95 až 99 procent jejího trhu nelegálních. Stát nejen nevybere daně, ale ztrácí nad trhem kontrolu a čelí důsledkům rozbujelého černého trhu, který přerostl až v násilné střety gangů.

► Nakolik se na atraktivitě černého trhu podepisuje neustálé zvyšování spotřebních daní? Existuje „Lafferova mez“, za kterou už další zdanění tabáku jen nahrává organizovanému zločinu?

Neexistuje jedna univerzální „Lafferova mez“ platná pro všechny státy, ale je bod, kdy další růst zdanění nepřináší očekávaný efekt. Místo vyššího výběru daní dochází k růstu černého trhu, přesunu spotřebitelů k nelegálním výrobkům a stát postupně ztrácí kontrolu nad trhem. Proto je důležité uvažovat nejen fiskálně, ale také z hlediska bezpečnosti a regionálního kontextu, zejména s ohledem na sazby v okolních státech.

► V kampani ke spuštění iniciativy Nefejkuj zdůrazňujete, že nákup padělku není jen individuální volbou, ale může být i přímým financováním organizovaného zločinu. Daří se vám toto povědomí přenášet na spotřebitele, nebo je pro ně cena stále jediným faktorem?

Cena bude hrát vždy významnou roli, ale máme pocit, že se veřejné vnímání dokáže měnit. Když lidem vysvětlíte, že nákupem padělku nepodporují „někoho hodného a šikovného, kdo to myslí dobře“, ale často organizované skupiny napojené na další závažnou trestnou činnost, minimálně někteří se začnou na problém dívat jinak. Velká část veřejnosti si stále neuvědomuje, že struktury, které distribuují například padělané cigarety, se mohou podílet také na praní špinavých peněz či vykořisťování zaměstnanců. Prostor pro osvětu je stále velký.

► Kvalita padělků se drasticky liší od legálních výrobků, zmiňujete nálezy hmyzího trusu či plastů v cigaretách. Jakou roli v boji proti padělkům hrají moderní technologie a laboratorní analýzy?

U cigaret je situace pro spotřebitele v jednom ohledu jednodušší: důležitým identifikačním prvkem je tabáková nálepka, tedy kolek. Každá krabička cigaret pro legální český trh musí mít český kolek – jeden z prvních znaků, které by měl spotřebitel zkontrolovat. U jiných druhů padělků je rozpoznání složitější a zákazníci se musejí zaměřit například na kvalitu obalu, etikety, tvary víček nebo celkové zpracování výrobku. Odborné analýzy tedy většinou neslouží k rozpoznání padělku od originálu – k tomu stačí běžné porovnání znaků výrobku. Laboratorní rozbory padělků jsou ale zásadní, abychom věděli, s čím bojujeme, a mohli tyto informace využívat například k informování veřejnosti o zdravotních a bezpečnostních rizicích nelegálních výrobků.

► Jak funguje spolupráce soukromé sféry v zastoupení Českým sdružením pro značkové výrobky, celní správou a Policií ČR? Vidíte v české legislativě „šedé zóny“, které potírání nelegálního obchodu komplikují?

Spolupráci se zástupci celní správy i Policie ČR vnímám pozitivně. V posledních letech je vidět výrazně větší důraz na sdílení informací, koordinaci aktivit nebo komunikaci s veřejností přes sociální sítě. Bez propojení veřejné a soukromé sféry by boj proti nelegálnímu trhu nebyl efektivní, protože každá strana disponuje jiným typem informací a zkušeností. Zároveň je ale třeba říct, že organizovaný zločin se vyvíjí rychle a systém na něho vždy nedokáže reagovat stejně pohotově.

► Jak funguje spolupráce soukromé sféry v zastoupení Českým sdružením pro značkové výrobky, celní správou a Policií ČR? Vidíte v české legislativě „šedé zóny“, které potírání nelegálního obchodu komplikují?

Spolupráci se zástupci celní správy i Policie ČR vnímám pozitivně. V posledních letech je vidět výrazně větší důraz na sdílení informací, koordinaci aktivit nebo komunikaci s veřejností přes sociální sítě. Bez propojení veřejné a soukromé sféry by boj proti nelegálnímu trhu nebyl efektivní, protože každá strana disponuje jiným typem informací a zkušeností. Zároveň je ale třeba říct, že organizovaný zločin se vyvíjí rychle a systém na něho vždy nedokáže reagovat stejně pohotově. Velkou výzvou je například online prostředí, anonymizované komunikační platformy nebo přeshraniční fungování skupin, které vyžaduje mezinárodní spolupráci. Hlavním problémem proto většinou není absence legislativy ani její „šedé zóny“, ale rychlost adaptace systému na nové formy kriminality.

► Jako ředitelka Sekce pro boj s nelegálním trhem zastupujete zájmy výrobců značkových výrobků. Jaké nástroje mají dnes firmy na ochranu svého duševního vlastnictví v digitálním věku, kdy se prodej padělků přesouvá na sociální sítě a šifrované platformy?

Společnosti dnes musejí chránit své značky v mnohem komplexnějším prostředí než dříve. Prodej padělků se z velké části přesunul do online prostoru, na sociální sítě nebo uzavřené komunikační platformy, kde jsou padělatelé velmi flexibilní a anonymní. Výrobci proto stále více využívají digitální monitoring, analytické nástroje nebo technologie k ověřování originality výrobků. Klíčový je ale také přístup značek k tomuto problému. Pokud je společnost vůči padělkům lhostejná a není dostatečně proaktivní, může to bezpečnostním složkám výrazně ztížit práci. Jsem proto ráda, že spolupracuji se značkami, které k této problematice přistupují zodpovědně a aktivně podporují boj proti nelegálnímu trhu.

► Iniciativa Nefejkuj se v první fázi zaměřuje na tabák. Plánujete do budoucna rozšířit záběr i na další segmenty, jako jsou textil, kosmetika nebo elektronika, kde je problém padělání také palčivý? Co všechno chcete postihnout?

Už nyní v obecné rovině začínáme komunikovat rizika spojená s padělky dalších druhů výrobků, nejen cigaret. V mnoha případech totiž nejde jen o ekonomickou škodu, ale o přímé ohrožení zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, například u padělků léčiv nebo dětských hraček. Do budoucna proto chceme toto téma otvírat více a upozorňovat na problematiku padělků v širším kontextu.

► Máte zkušenosti s koordinací trestních řízení i mezinárodní spoluprací. Jak si Česko stojí v boji s padělky v porovnání s ostatními zeměmi EU? Jsme spíše tranzitní zemí, nebo cílovým trhem?

Česko bylo dlouhodobě vnímáno především jako tranzitní země, ale v posledních letech se u některých komodit postupně stává i atraktivním cílovým trhem. Organizovaný zločin totiž pragmaticky vyhledává trhy s dostatečnou poptávkou po levnějším zboží. Podle tiskové zprávy Hospodářské komory tvoří padělky v Česku přibližně 3,3 procenta celkového maloobchodního trhu a každý rok se zde prodá nelegální zboží za téměř 30 miliard korun. Jde o významný nelegální trh ekonomicky atraktivní pro organizované skupiny. Ve srovnání se zeměmi západní Evropy na tom stále nejsme nejhůř, ale vývoj varuje. Zkušenosti z Francie ukazují, že nelegální trh může rychle narůst, pokud stát situaci podcení.

► Pokud byste mohla změnit jedinou věc v českém právním řádu, která by zásadně ztížila život distributorům nelegálního zboží, která by to byla?

Nemyslím si, že hlavním současným problémem je absence legislativy. Český právní řád dnes nabízí poměrně široké možnosti, jak proti distributorům nelegálního zboží postupovat. Výzvou spíše je, že distribuční sítě jsou mnohem flexibilnější, anonymnější a technologicky pokročilejší než dříve. Nelegální distribuce se stále více přesouvá do online prostředí, na sociální sítě nebo uzavřené komunikační platformy a velmi často funguje přeshraničně. Klíčové proto není vytvářet další zákony, ale posilovat kapacity bezpečnostních složek, jejich specializaci, technické vybavení a efektivní sdílení informací. Stejně důležitá je spolupráce veřejné a soukromé sféry, protože výrobci a vlastníci značek disponují cennými informacemi o padělcích, distribučních kanálech a nových trendech na nelegálním trhu.