Čínské autotsunami přijde z moře

Přestože čínská ekonomika jako celek aktuálně není v nejlepší kondici, silně dotovaný automobilový sektor stále vzkvétá. Podle odhadů Center of Automotive Management (CAM) a Mercator Institute for China Studies (Merics) Čína letos předběhne Japonsko v pozici největšího světového vývozce automobilů. Za prvních devět měsíců roku 2023 Čína vyvezla kolem 3,4 mi­lionu vozů, meziročně téměř o dvě třetiny více, uvádí CAM. A velká část z toho skončila právě v Evropě. Podle údajů evropské analytické společnosti Sinolytics dorazilo do evropských přístavů mezi lednem a říjnem 2023 asi 632 tisíc elektromobilů z Číny – o 121 procent více než za celý rok 2021. Největšími odběrateli čínských vozů do zásuvky jsou Belgie, Velká Británie a Španělsko.

Čína? Obří exportér s apetitem

Singapurská analytická skupina Canalys v říjnu odhadovala, že čínské automobilky za celý uplynulý rok vyvezou 5,4 milionu aut, dvě pětiny z toho měly tvořit elektromobily. A to rozhodně není strop – podle analýzy společnosti Canalys již v roce 2025 Čína vyveze 7,9 milionu vozidel, z toho téměř 55 procent mají tvořit ty s elektrickým pohonem.

Silné zaměření čínských výrobců na Evropu není překvapivé. Zatímco americký trh je pro elektromobily z Číny prakticky uzavřen, Evropa láká nízkými dovozními cly ve výši jen deset procent. Navzdory nákladům na dopravu jsou elektromobily od čínských výrobců nabízené v Evropě v průměru o dvacet tisíc eur levnější než nečínské značky, jak potvrdil listu Manager Magazin Fabian Piontek, partner mnichovské pobočky poradenské společnosti AlixPartners. Zároveň čínská vláda udělala z průmyslu elektromobilů klíčové odvětví a jen v letech 2009 až 2022 jej dotovala asi 29 miliar­dami dolarů. Jörg Wuttke, bývalý dlouholetý prezident Hospodářské komory EU v Pekingu, je přesvědčen, že čínští výrobci vybudovali obrovské výrobní kapacity, jejichž produkci domácí poptávka dokáže pohltit nanejvýš z poloviny. To by znamenalo obří přebytečnou kapacitu – již loni se totiž v Číně vyrobilo 27 milionů vozů.

Na druhé straně se dosavadní pokusy čínských automobilek prosadit se v Evropě nenaplnily a reálné prodeje značně zaostaly za ambiciózními plány. Jedním z důvodů je, že v současnosti není k dispozici dostatek nákladních lodí pro masivní čínskou exportní ofenzivu. Čínské firmy provozují asi jen sto z přibližně sedmi stovek světových plavidel na přepravu aut a pouze zlomek z nich je způsobilých k plavbě po volném moři. A to je málo. Přitom v roce 2023 bylo podle odhadu Institute for Maritime Economy and Logistics po moři přepraveno 27,7 milionu aut, což je historický rekord.

Megalodě pro 9 000 vozidel

Peking se však už nějakou dobu snaží tuto slabinu odstranit: čínské loděnice masivně rozšiřují své kapacity. Podle amerického Centra pro strategická a mezi­národní studia si zákazníci do roku 2026 objednali 198 lodí u čínských výrobců a 76 z nich popluje pod čínskou vlajkou. Mezi významné zákazníky patří také státní automobilka Saic. Ta má dokonce vlastní logistickou společnost Saic Anji Logistics specializující se na přepravu aut.

A Saic rozhodně nezahálí. Na konci loňského srpna skupina uvedla na trh plavidlo pod označením H2659, postavené společností Jiangnan Shipyard, jedním z největších výrobců takzvaných RoRo (z anglického roll-on/roll-off loď, druh nákladní lodě určený pro přepravu kolových vozidel – pozn. red.) lodí v Číně. Plavidlo dokáže převézt až 7 600 vozů najednou. Letos loď začne operovat mezi Čínou a Evropou a také Austrálií. Zároveň Saic objednal dalších dvanáct plavidel s rekordní kapacitou až devět tisíc vozů a ty se budou spouštět na vodu postupně v letech 2024 až 2026 (pro srovnání aktuál­ně největší plavidlo na přepravu aut norské společnosti Höegh má kapacitu 8 500 vozů). Jen samotná společnost Saic Anji pak bude mít flotilu 42 velkých plavidel na přepravu automobilů.

Přitom Saic nezbrojí na expanzi do zámoří sám. Například společnost BYD, která se nyní stala dokonce největším výrobcem elektroaut na světě (od ledna do listopadu roku 2023 prodala zhruba 2,7 mi­lionu elektrifikovaných vozů, meziročně o 65 procent více) si navrhla vlastní nákladní loď, která na konci roku absolvovala úspěšnou sedmidenní testovací plavbu. Loď o délce dvě stě a šířce osmatřicet metrů je schopna uvést až 7 700 elektromobilů, navíc je poháněna dvoupalivovým pohonným systémem zemní plyn (LNG)/klasická nafta a obsahuje funkce pro úsporu energie, což je velký krok k čistším energetickým řešením v námořní dopravě.

Nyní BYD počítá, že v blízké budoucnosti objedná výrobu až deseti podobných plavidel. „Budou-li všechny tyto nákladní lodě připraveny k použití od roku 2025, zažijeme automobilové tsunami z Číny. To povede k brutální cenové válce v automobilovém sektoru,“ předpověděl Jörg Wuttke v rozhovoru pro list Manager Magazin. Do této bitvy se zřejmě zapojí i další asijské automobilky. Například logistická divize jihokorejského Hyundai v říjnu ohlásila, že plánuje utratit 1,84 miliardy dolarů za dvanáct plavidel na přepravu aut. Mají mít LNG pohon, přepravní kapacitu dokonce 10 800 vozů a uvedené do provozu mají být v roce 2027.

Od roku 2026 čekejte vlnu

Jacob Gunter, hlavní analytik společnosti Merics, potvrzuje rostoucí poptávku po námořní dopravě aut: „V současné době je objednáváno bezprecedentní množství nových plavidel, aby Čína dokázala vyvážet stále více automobilů,“ říká s tím, že na konci roku 2023 nebylo „neobvyklé“, že čínské společnosti hromadně objednávaly více než tucet takových nových lodí měsíčně.

Pro srovnání – v letech 2016 až 2020 globální poptávka po takových plavidlech činila v průměru čtyři kusy ročně. Čína, již nyní největší stavitel lodí na světě, se evidentně chce stát i jakousi „dopravní supervelmocí“. Nové přepravní kapacity pravděpodobně vyvinou další tlak na evropské výrobce automobilů zejména v těch regionech, kde dříve bodovali levnějšími modely nebo modely střední třídy – tedy v méně bohatých evropských zemích nebo v částech Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie, domnívá se Gunter.

Je nepravděpodobné, že by všichni čínští výrobci automobilů vybudovali vlastní přepravní kapacity. Předpokládá se, že automobilka BYD nabídne svoji flotilu i konkurentům bez vlastní zámořské logistiky, podobně jako to dnes Saic již dělá. Saic a její dceřiná společnost Anji Logistics jsou podle vlastních informací jednou z deseti největších čínských logistických skupin. Je tedy jisté, že čínské obří přepravní lodě s nákladem aut budou v budoucnu v evropských přístavech k vidění častěji. Jak říká konzultant Fabian Piontek z AlixPartners: „Od roku 2026 uvidíme vlnu aut z Číny valící se do Evropy, o tom není pochyb.“

A nemusí se jednat jen o vlnu námořní. Opakovaně zmíněný výrobce BYD koncem prosince oznámil záměr postavit svůj první evropský závod v Szegedu v jižním Maďarsku. Továrna nabídne tisíce pracovních míst, uvedl BYD v prohlášení na svém oficiálním účtu WeChat bez dalších podrobností. Přesto je více než pravděpodobné, že se v následujících letech evropské automobilky budou muset vyrovnávat se stále větším náporem čínských konkurentů.