Čipy a zbraně. Tchaj-wan chce být pro Trumpa nepostradatelný

Na Tchaj-wanu sílí obavy, že americký prezident Donald Trump může v jednáních s Čínou omezit podporu ostrova. Čínský prezident a šéf komunistické strany Si Ťin-pching na konci září ve Washingtonu o takovou změnu usiloval. Peking považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za součást svého území a nevylučuje jeho obsazení silou. Spojené státy ostrovu přislíbily pomoc, nevysvětlily však, zda by při čínském útoku zasáhly vlastními vojáky. Trump se v této otázce vyjadřuje ještě nejednoznačněji než řada jeho předchůdců.

Americko-tchajwanské vztahy se však současně prohlubují v obchodu, technologiích a obraně. Ostrov už pro Spojené státy nepředstavuje pouze klíčového výrobce polovodičů. Stává se také partnerem amerických zbrojovek a součástí jejich dodavatelských řetězců. Tchaj-pej chce z ostrova učinit natolik důležitého partnera americké ekonomiky a armády, aby Washington považoval jeho obranu za vlastní zájem.

Peking zkouší, kam až může Washington ustoupit

Obchodní vazby podle Elizabeth Economyové, bývalé poradkyně americké vlády a odbornice na vztahy USA a Číny ze Stanfordovy univerzity, rostou „prudce“. Economyová předpokládá, že Tchaj-wan může Čínu v objemu obchodu se Spojenými státy předstihnout. Jde přitom o širší vztah než o polovodiče, v jejichž zakázkové výrobě jsou tchajwanské podniky světovými lídry. Přibývá rovněž společných zbrojních projektů.

Podle právníka Stephana Ebnera, který působí jako poradce společnosti Brain Trust International na Tchaj-wanu, se Spojené státy k ostrovu chovají „téměř jako k 51. americkému státu“, přestože leží tak blízko Číny. Jeho výrok vystihuje rozpor mezi politickou nejistotou a hospodářským sbližováním. Tchaj-pej se snaží tuto spolupráci proměnit v argument pro americkou ochranu; samotná obchodní závislost však vojenskou záruku nepředstavuje.

Peking se snaží oslabit americkou podporu ostrova a zvýšit tlak na Tchaj-pej, aby se podřídila čínským požadavkům. Si Ťin-pching na washingtonském setkání naléhal, aby Trump výslovně odmítl nezávislost Tchaj-wanu a zacházel s otázkou ostrova obezřetně. Takový krok by nebyl jen změnou slovníku. Washington sice nepodporuje formální vyhlášení tchajwanské nezávislosti, dosud se ale vyhýbá konečnému určení statusu ostrova. Výslovnější americké stanovisko požadované Pekingem by posílilo čínský politický tlak na Tchaj-pej a zúžilo její prostor pro jednání.

Další možný ústupek by měl bezprostřední vojenské důsledky. Čína by mohla usilovat o to, aby Spojené státy odložily dlouho očekávané dodávky zbraní Tchaj-wanu, případně od obchodu při širší dohodě s Pekingem ustoupily. Obě varianty by oslabily důvěru Tchajwanců v USA jako neoficiálního bezpečnostního garanta. Důležitý je proto i osud již sjednaných zbrojních dodávek.

Po summitu se na stranu Tchaj-wanu postavil republikán Mike Johnson, předseda Sněmovny reprezentantů, který je v pořadí nástupnictví na prezidentský úřad hned za viceprezidentem. Stanici Fox Business řekl, že v několikaměsíčním zpoždění dodávek zbraní není nutné hledat vyjednávací taktiku. Spíše je spojoval s nedostatkem výzbroje v důsledku války s Íránem. „Jsme si vědomi, že Tchaj-wan je pro nás velmi důležitým partnerem, přítelem a spojencem. Potřebujeme jej jako stabilního a nezávislého partnera,“ prohlásil s odkazem na hospodářskou, a zejména vojenskou spolupráci. Jeho slova kontrastovala s Trumpovou nejednoznačností.

Zákazník amerických zbrojovek se mění v dodavatele

Na začátku října dorazily na Tchaj-wan první dvě ze 66 objednaných amerických stíhaček F-16. Pentagon podle dostupných zpráv současně zvažuje umístění svých pracovníků přímo na tchajwanské ministerstvo obrany, aby usnadnil vzájemnou koordinaci. Uzavřené dohody současně otevírají tchajwanským firmám cestu do amerických obranných dodavatelských řetězců. Pozornost se soustředí na bezpilotní letadla, pozemní vozidla a plavidla.

Americko-tchajwanský hospodářský dialog v lednu 2026 výslovně zahrnul dodavatelské řetězce pro bezpilotní letouny. Americký obranný zákon NDAA pro rozpočtový rok 2026 navíc ukládá Pentagonu zapojit Tchaj-wan do programů zaměřených na drony. Stále více tamních podniků současně splňuje požadavky pro zařazení na seznamy schválených dodavatelů vojenských i komerčních bezpilotních prostředků. Mohou tak dodávat americkým výrobcům, místo aby Tchaj-wan zůstával pouze odběratelem hotových zbraní ze Spojených států.

Průmyslové sbližování má také širší hospodářské zázemí. Tchajwanská vláda nedávno otevřela další neoficiální zastoupení v americké Arizoně, kde výrobce čipů TSMC buduje rozsáhlé polovodičové továrny. Na vývoji vojenských technologií spolupracují také zavedené firmy a výzkumné instituce. Patří k nim bezpilotní letoun Mighty Hornet IV, na kterém spolupracují tchajwanský Národní institut vědy a techniky Čung-šan a americká společnost Kratos Defense & Security Solutions.

Rozsah proměny dokládá vývoj tchajwanského odvětví dronů. Jen za první polovinu roku 2026 ostrov vyvezl více než 200 tisíc bezpilotních prostředků, tedy více než za předchozí rok. Na trh vstupují další zavedené společnosti i technologické start-upy. Americkým firmám se tím rozšiřuje nabídka dodavatelů, kteří splňují jejich požadavky a umožňují omezovat závislost na Číně.

Rychlost vývoje jako tchajwanská výhoda

Konkrétní podobu spolupráce ukazuje společnost Str8 Industries. Start-up je registrován ve Spojených státech, ale vývoj a výroba jeho námořního dronu Ghostwake probíhají na Tchaj-wanu. Spoluzakladatel Phil Ho, který vyrůstal v Paříži ve francouzsko-tchajwanské rodině, vyvinul plavidlo schopné operovat na otevřeném moři. Podle jeho údajů uveze náklad o hmotnosti 350 kilogramů a dosahuje rychlosti až 55 uzlů, tedy přibližně 102 kilometrů za hodinu. Druhý spoluzakladatel Bilal Awad dříve pracoval jako hlavní inženýr na amerických raketových torpédoborcích.

Ho zdůrazňuje spojení amerických vojenských zkušeností s tchajwanskou výrobní základnou. „Nemáme ten luxus, abychom někde jinde pět nebo deset let budovali loděnice a výrobní kapacity od nuly,“ vysvětluje v Tchaj-peji. Na ostrově jsou podle něj potřebné podniky i odborníci již k dispozici. Kolem polovodičového a počítačového průmyslu vznikla síť technologických firem, která umožňuje sestavit dodavatelský řetězec nezávislý na Číně.

Vedle světově významných smluvních výrobců elektroniky tu působí odborníci na robotiku, software a elektrotechniku i společnosti schopné rychle přejít k sériové produkci. „Všechno už tu je, stačí začít stavět,“ říká Ho. Jeho tým podle něj potřeboval od prvního návrhu Ghostwaku k testům na vodě méně než 120 dní. Rychlost, kterou označuje za „tchajwanské tempo“, má pomoci uspět jak při dodávkách domácí armádě, tak při získávání amerických vojenských zákazníků.

Ho tím sleduje dvojí cíl: posílit obranu Tchaj-wanu a současně prohloubit jeho význam pro Spojené státy. Zůstává však otevřené, nakolik se rozšiřující výrobní spolupráce promítne do politických rozhodnutí Washingtonu. O pokračování zbrojních dodávek a zapojení tchajwanských firem bude rozhodovat americká administrativa a Pentagon; otázku případného vojenského zásahu by muselo politické vedení USA řešit až v konkrétní krizi.