Všimne si jich každý, kdo jede po D10 z Mladé Boleslavi na Turnov. Napravo od dálnice, na dohled od Svijanského pivovaru, je na odstavné ploše v těsném sousedství silnice zaparkováno ohromné množství aut. V dlouhých řadách jsou za sebou úhledně vyrovnané octavie, obalené ochrannými foliemi proti poškození.
Loukov u Mnichova Hradiště ale není jediná lokace, kde jsou odstaveny čerstvě vyrobené škodovky. Stejný pohled se naskytne na letišti v Hradci Králové, v Čachovicích u Benátek nad Jizerou a v dalších lokacích, kde mladoboleslavská automobilka uskladňuje nové, ale dosud nedokončené vozy. Chybí jim pár nedostatkových komponent – čipů, polovodičů a v minulosti kabelových svazků či dveřních výplní.
Počet škodovek, jež čekají na pár součástek a následnou finální kompletaci, se neustále vyvíjí. Na začátku loňského roku jich bylo dvanáct tisíc, pak se číslo vyhouplo až k čtyřiceti tisícům, nyní jich je přes deset tisíc.
Evropský automobilový průmysl, tedy i ten český, trpí zejména nedostatkem čipů. Kolínská Toyota kvůli tomu na téměř celý únor zastavila výrobu, Škoda Auto redukuje směny a omezuje produkci modelů s nižší marží. To z hlediska domácí ekonomiky není úplně pozitivní zpráva. V Česku se loni vyrobilo jeden a čtvrt milionu osobních vozů, nákladních aut a autobusů, což je v rámci kontinentu čtvrtý největší počet, z globálního pohledu držíme 11. místo, kupříkladu je to téměř dvojnásobek italské nebo britské produkce aut. Automobilový průmysl dává práci až tři čtvrtě milionu obyvatel naší země a tvoří skoro čtvrtinu českého exportu.
Problém automobilového průmyslu není – navzdory opakovaným navýšením cen vozů – v poptávce. Jen v Česku čeká na novou škodovku přes 60 tisíc lidí, což takřka stoprocentně odpovídá počtu nových aut z produkce Škoda Auto, které zákazníci loni registrovali v Česku. V minulosti býval počet čekajících objednávek zhruba poloviční.
Z čipů a polovodičů se stala nová ropa. Kdo vlastní výrobní kapacity, je vládcem dneška. Ostatně investoři, kteří ovládají výrobce počítačových čipů, si mohou vybírat, zda svou produkci – kterou před třemi lety fatálně zastavil covid-19 a dodnes se z toho obor pořádně nevzchopil – budou směřovat do automobilové branže, nebo upřednostní jiný průmyslový obor, třeba elektroniku. Postavit novou továrnu na čipy nelze z roku na rok, navíc se ukazuje, že designéři automobilek nedokážou bez těchto milimetrových součástek už v podstatě fungovat – nové modely aut obsahují až tři tisíce čipů! Takovou závislost na elektronice si před pár lety nedokázal představit ani největší skeptik.
Navzdory složité situaci a omezené produkci aut jsou kapitáni českého autoprůmyslu o něco optimističtější než na začátku loňského roku. „Rok 2023 se plánuje ještě obtížněji než předešlé roky, ale s ohledem na změny v produkci komponent, zájem lidí a firem o auta i uvedení nových modelů vypadá výhled nadějně,“ říká Jiří Maláček, vedoucí českého zastoupení Škody Auto.
Nadějný je i výsledek prezidentských voleb, které na Pražský hrad doslova katapultovaly Petra Pavla. Pevně doufám, že nový prezident bude i nadále ctít slušnost a pracovitost, tedy vlastnosti, jež ho vynesly mezi nejvyšší ústavní činitele Česka.
Zároveň je třeba připomenout, že konec prezidenta Miloše Zemana ve funkci znamená definitivní stopku hájení kabinetu Petra Fialy. Strany vládní koalice drží většinu v Poslanecké sněmovně i v Senátu a nelze očekávat, že by jim nová hlava státu „házela klacky pod nohy“. Skutečně by bylo záhodno, aby vláda začala aktivně řešit největší průšvihy – ať už jde o deficit rozpočtu, vládní úspory, či důchodovou reformu – namísto toho, aby věnovala energii na zbytné věci, jako je zkrácení voleb na jeden den.
Je dost pravděpodobné, že Andrej Babiš ještě v politice neřekl poslední slovo. Touha po pomstě je velká motivace. A pokud Fiala a spol. výrazně nezvýší své pracovní tempo (a výsledky), na podzim roku 2025 bude novou vládu skládat Babiš s Okamurou a Šlachtou.
