Daně a blížící se doba kontrolní

V poslední době tolik skloňovaná otázka udržitelnosti totiž zdaleka není jen o alternativních zdrojích energie a ochraně životního prostředí, ale právě o daních. Ruku v ruce s tím jde i stále větší tlak na výběr daní ze strany orgánů finanční správy. Jedná se o celoevropský trend, který v posledních letech sledujeme i v Česku. S ekonomickými dopady způsobenými pandemií nemoci covid-19 a aktuálním stavem veřejných financí můžeme očekávat, že daňových kontrol finančních úřadů bude v následujících letech přibývat.

Na co se mají podnikatelé připravit? Obecně platí, že podnikatelé nesou odpovědnost za to, co uvedou do svých daňových přiznání, a vykázanou daň musí být schopni doložit konkrétními podklady. Finanční úřady přitom mohou v některých případech kontrolovat záležitosti staré i deset let. Z tohoto důvodu je nutné se daňovou compliance zabývat průběžně a nečekat, až se ve firmě ohlásí finanční úřad. A to už jen z toho důvodu, že neřešená daňová rizika mohou mít zásadní vliv na hodnotu firmy při jejím prodeji.

Finanční úřady také ve stále větší míře kontrolují faktickou podstatu prováděných obchodních transakcí a nikoli pouze její formální stránku. Typickým příkladem jsou daňové kontroly takzvaných převodních cen, kdy se kontrolují transakce mezi společnostmi ve skupině s cílem zabránit neoprávněnému odlivu zisku do zahraničí. Finanční úřady se v této souvislosti již zcela běžně ptají na to, v jakém státě jsou přijímána zásadní obchodní rozhodnutí a kdo o nastavení vztahů ve skupině fakticky rozhoduje a nese s tím spojená rizika. Tyto skutečnosti chtějí i konkrétně doložit. To je pro firmy samozřejmě mnohem složitější než jen předložit danou smlouvu tak, jak to stačilo v minulosti.

Kromě toho, že se daňové předpisy téměř neustále novelizují, mění se i jejich výklad. Požadavky kladené na podnikatele před třemi či pěti lety se významně liší od toho, co finanční úřad očekává dnes. Mediálně známým případem jsou v tomto ohledu daňové kontroly takzvaných korunových dluhopisů. Podobně „zostřený“ pohled lze v budoucnu očekávat například u licenčních poplatků a v zásadě veškerých dalších plateb do zahraničí. V rámci kontroly daňových povinností bohužel stále chybí dialog mezi orgány finanční správy a kontrolovanými subjekty. Vzájemné pozice jsou vyměňovány převážně písemně a podnikatelé dost často nevědí, co mají prokazovat a hlavně z jakého důvodu. Daňová kontrola pak spíše tkví v nachytání kontrolovaných subjektů než ve správném stanovení daně.

Kontrolám finančních úřadů je nutné věnovat významnou pozornost hned od počátku. Obrovské doměrky na dani totiž mohou začít relativně nevinnou výzvou finančního úřadu k předložení informací o vybraných obchodních transakcích či obchodních partnerech. Orgány finanční správy již zcela běžně pracují s informacemi získanými od ostatních orgánů státní správy, bank a dalších institucí v Česku i v zahraničí. Ve stále více oblastech dochází rovněž k automatické výměně informací v rámci Evropské unie. Uřídit celý proces daňové kontroly tedy není vůbec jednoduché. Míra spolupráce během daňové kontroly má nicméně významný vliv na promíjení souvisejících sankcí, jež v jednotlivých případech mohou dosahovat i desítek milionů korun.

Jen pro představu – celkový objem stanovených sankcí za rok 2020 činil více než deset miliard korun. V rámci promíjení souvisejících sankcí bohužel stále není důsledně rozlišováno mezi tím, kdo porušil daňové předpisy úmyslně a kdo prostě jenom udělal chybu. I to je další z mnoha důvodů, proč by podnikatelé měli v této době věnovat zvýšenou pozornost nastavení způsobu zdaňování ve společnosti.

Jiřina Procházková, partnerka a advokátka, Deloitte Legal