Dva biliony korun za chladivé potěšení
Zmrzlina se konzumuje ve všech světadílech a její spotřeba činí ročně více než 15 miliard litrů, průměrně necelé dva litry na obyvatele Země.
Vyšší desítky miliard dolarů se ročně na celém světě „protočí“ ve zmrzlině. Nejen tradiční točené nebo kopečkové, ale také různě balené, ať v nanucích, či větších nebo menších kelímcích. Její výroba stále roste, protože se zvyšuje poptávka, v uplynulých letech především v nejlidnatějších zemích světa, jako jsou Indie, Čína či Brazílie. Tradiční zmrzlinářské velmoci USA, Francie, Itálie a Německo zase podporují spotřebu novými netradičními chutěmi, případně zmrzlinami s takzvanými benefity, za které se označují veganské nebo s proteiny a ty s maximálními výživovými hodnotami. Odvětví navíc stále více ovlivňuje nárůst nízkotučných a organických zmrzlin.
Luxus pro každého
Tak jako se odborníci nemohou shodnout, zda zmrzlinu „vynalezli“ Italové, nebo Číňané, nelze získat přesná čísla k prodejům a tržbám. Podle americké servisní a informační společnosti Ripley Believes dosáhl loni celosvětový trh se zmrzlinou 89 miliard dolarů, tedy přesáhl výši příjmů českého státního rozpočtu na rok 2023, který má činit 1,928 bilionu korun. Podle statistik se zmrzlina konzumuje ve všech světadílech a její spotřeba činí ročně více než 15 miliard litrů, průměrně necelé dva litry na obyvatele Země.
Podle údajů Potravinářské komory ČR sní každý Čech či Češka ročně 4,5 litru zmrzliny, tedy více než dvojnásobek světového průměru, ale za nejvydatnějšími jedlíky výrazně zaostávají. Žebříčku dominuje Nový Zéland, kde na každého obyvatele připadá 28,4 litru zmrzliny ročně, následují Američané s téměř 21 litry a Australané (18 litrů). V Evropě patří první příčka Estonsku (16,6 litru), které je celosvětově čtvrté. Díky Eurostatu existují přesnější údaje pro Evropskou unii, kde se v roce 2021 vyrobilo více než 3,1 miliardy litrů zmrzliny, což představovalo čtyřprocentní nárůst oproti předchozímu roku.
Ve stejném období vyvezly členské státy EU do zemí mimo Unii 338 milionů litrů zmrzliny v celkové hodnotě 850 milionů eur. Oproti tomu dovoz zmrzliny ze zemí mimo EU činil 71 milionů kilogramů v celkové hodnotě 192 milionů eur. Množství dovezené zmrzliny mimo EU se oproti roku 2020 snížilo o jedenáct procent, vývoz stoupl o devět procent.
Mezi členskými státy EU bylo v roce 2021 největším výrobcem zmrzliny Německo, kde se jí vyprodukovalo 614 milionů litrů. Také proto, že 60 kilometrů jižně od Frankfurtu nad Mohanem se na sto tisících metrech čtverečních rozkládá ve skoro 30tisícovém městě Heppenheim největší „továrna na zmrzlinu“ v Evropě. Patří sice britskému konsorciu Unilever, ale Eurostat počítá tamní výrobu pod státy EU. Ročně odsud vyexpedují 150 milionů litrů zmrzliny rozdělených do 1,5 miliardy porcí. Ve výrobní špičce „sjede z pásů“ až 450 i v Česku dobře známých a oblíbených zmrzlin Magnum.
Za Německem následovaly v roce 2021 ve výrobě Francie (459 milionů litrů) a Itálie (381 milionů litrů). V Česku se vyrobilo desetinové množství než v Itálii s celkovými tržbami ke třem miliardám korun. Český statistický úřad řadí ke zmrzlině též podobné výrobky včetně ovocné dřeně a nanuků. A podle jeho nejnovějších údajů loni stoupl prodej tuzemské produkce již na 44,8 milionu litrů.
Eurostat seřadil tři největší evropské výrobce zmrzliny také podle ceny za litr. Nejlevněji ji před dvěma roky vyráběli
v Německu, za 1,4 eura, Francouzi se v průměru dostali na dvě eura, Italové na 2,1 eura za litr. „Všechno zdražilo, proto také stouply náklady na výrobu,“ obhajovala loni ceny italské zmrzliny mluvčí tamního svazu výrobců Annalisa Carniová. A tvrdí, že italští výrobci jsou řemeslníci a vyrábějí kvalitní produkty. „Zmrzlina je luxus pro každého,“ uzavřela Carniová.
Autor je publicista
