Dva roky bojů s rakovinou

Jsou to právě dva roky, kdy se v Česku zrodil Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ač nese jméno „ústav“, jde spíše o chytře propojenou síť dalších institucí, jež se na vysoce nadstandardní úrovni věnují biomedicínskému výzkumu nádorů a věcí souvisejících. Síť má tři takzvané uzly: v Praze, Brně a Olomouci, kde sídlí jedenáct organických součástí. Jde o nejlepší školy v zemi (Univerzitu Karlovu, Masarykovu univerzitu a Uni- verzitu Palackého), sedm předních ústavů Akademie věd ČR a Masarykův onkologický ústav v Brně.

Počáteční investicí bylo 1,5 miliardy korun. „Náš projekt je z řady důvodů unikátní, neboť jde o největší projekt akademické onkologie v historii, který tady kdy vůbec byl, pokud se nepletu. Pokrývá skutečně špičková pracoviště v Praze, Brně, Olomouci. Takže jsme taková ,ekumenická trojka‘. Bereme to ekumenicky, naši přátelé z ministerstva školství tomu říkají ,trojhlavá saň‘, protože někdy s nimi více diskutujeme,“ řekl týdeníku Euro profesor Aleksi Šedo, ředitel NÚVR, jenž byl děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy i náměstkem zdravotnictví.

Vědecké výstupy nad plán

Celý projekt odstartoval v létě 2022. Co se povedlo? „Jedna z průběžných kontrol z resortu školství byla i pro nás východiskem, abychom si sami udělali bilanci jak z hlediska vědeckého, tak logistiky. Pro kontrolu jsme byli vyzváni, abychom řekli, co je náš nejlepší výsledek. Nejdříve jsme hledali nějakou naprosto nejlepší vědeckou studii nebo mezinárodní aktivity, ale pak jsme si uvědomili, že cílem bylo vybudovat národní ústav – a že tato síť už vlastně jako centrum kompetence pracuje, koordinuje a ovlivňuje prakticky celou akademickou onkologii v Česku. To se docela zadařilo,“ říká Šedo, přičemž dodává, že k účasti byla vybrána pracoviště „s nadmediánovým výkonem“. Přeloženo do laické řeči, jedenáctka institucí a jejich konkrétní vědecké skupiny přinášejí skvělé (tedy nadstandardní) výsledky a spolupracují s dalšími subjekty – logicky především s nemocnicemi. Těmi jsou kupříkladu pražská Ústřední vojenská nemocnice, Všeobecná fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Motol nebo veliká zdravotnická zařízení v Brně a v Olomouci. Kromě Šeda jsou stěžejními postavami vědecký ředitel Ondřej Slabý z Masarykovy univerzity a lékařský ředitel Marián Hajdúch z Univerzity Palackého, výjimečné postavy české vědy. „Původně jsme celý koncept sítě pracovišť spolu vlastně vymýšleli, rozumíme si také lidsky, takže i z provozu mám dobrý pocit,“ pochvaluje si Šedo.

Všechny partnery síťuje pět výzkumných programů, které se věnují molekulární podstatě nádorových chorob, vývoji protinádorových léčiv a terapeutických postupů, biomarkerům nádorových nemocí i jejich diagnostice, včasné detekci i prevenci nádorů a také translační onkologii či ověřovacím klinickým studiím s doložením jejich funkčnosti. A výsledky? Vyšlo již kolem dvou stovek publikací v impaktovaných (kvalitních) časopisech. „Jsem rád, že poměrně vysoce překračujeme většinu hodnoticích indikátorů, který jsme si zadali,“ říká profesor Šedo s tím, že se články dostávají mezi čtvrtinu (první kvartil), a dokonce i top desetinu (první decil) nejlepších časopisů v onkologii a v biomedicínském výzkumu.

Posily, které mají pomoci

Na stěžejním úkolu – zdravější a uzdravené populaci – pracuje dnes již 71 vědeckých skupin čili speciálních týmů. Jak Aleksi Šedo upozorňuje, je mezi nimi na základě mezinárodních konkurzů i řada mladých „group leaderů“, žen, cizinců i osobností vracejících se ze zahraničí, jako jsou docentka Lenka Zdražilová Dubská, doktorka Lenka Bešše nebo doktor Zdeněk Andrysík. Aktuálně se také dojednává částečný příchod Jonathana S. Duke-Cohana, špičkového molekulárního imunologa z Dana Farber Cancer Institutu v Bostonu, jenž by se do spolupráce s tuzemskými onkology měl zapojit od letošního září.

Dva roky rozjetý NÚVR, který dle managementu přináší pověstné synergie i výhody většího celku, má značné aspirace. Tomu pomáhá i poradní sbor, takzvaný International Supervisory and Advisory Board (ISAB), v němž zasedá tucet respektovaných lidí z organizací, jakou jsou Harvard Medical School či Heidelberg Universität, na kterou je navázáno i tamní onkologické centrum: Deutsches Krebsforschungszentrum (DKFZ) s vysokou prestiží.

Český ústav se primárně věnuje vědě, ale i přípravě budoucích vědců. I proto se hrdě hlásí k vytvoření dvou ojedinělých studijních programů (Ph.D.), které vznikly pod jeho patronací, a sice Molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého a Experimentální a klinické onkologie na Karlově univerzitě. „Moderní medicína se odehrává především na molekulární úrovni. To, co ji žene kupředu, je její biomedicínská složka, která je předmětem multidisciplinární spolupráce. Proto v této souvislosti nehovoříme pouze o lékařích či přírodovědcích. Chceme vychovávat profesionály, jejichž práce v sobě integruje oba tyto elementy, ale i řadu dalších disciplín. To jsou lidé, kteří budou určovat budoucí směřování našich oborů,“ líčí Šedo.

Inspirace a vazby v zahraničí

Tak trochu vzorem pro zrod NÚVR byl National Cancer Institute v USA. Navíc je síť excelentních institucí svojí „kritickou velikostí“ atraktivnější a rozpoznatelná pro další partnery ze zahraničí. „Existuje trend budování podobných sítí v dalších státech EU i mezi nimi. Je to efektivnější než stavět nové budovy a víme, že jsme jako success model zmiňováni třeba na jednáních expertního výboru Mise rakovina v rámci programu Horizont Europe,“ říká profesor Šedo, když odpovídá na otázku, jak dál. Z původní státní investice 1,5 miliardy korun šla asi třetina do rozjezdu vybrané „jedenáctky“ a minimum pak do stavebních věcí, třetina do vědeckého vybavení (technologie, přístroje pro proteomiku či genomiku) a třetina do provozu. „Tým je to nejdůležitější: investovali jsme do lidí a zejména do mladých lidí, aby si zakládali nové výzkumné skupiny,“ vysvětluje emeritní děkan 1. lékařské fakulty UK – a motorkář.

Z projektu již vzešly čtyři patenty (jeden americký, tři české). Co firemní spolupráce? „Ta nás velmi zajímá. Shodou okolností se nám teď podařilo dát dohromady dobrou publikaci a práci s kolegy ze Stanfordovy univerzity, přičemž by výsledky mohly být substrátem pro spolupráci se zatím nejmenovanou firmou,“ prozrazuje opatrně Šedo, co se již rýsuje. Projekt NÚVR má skončit v prosinci 2025, zatím nemá jistou takzvanou udržitelnost, tedy pokračování. Co bude dál? „To je základní, klíčová otázka. Představa, že se pak vše, co se podařilo pospojovat, rozpustí, se mi zdá absurdní. A myslím si, že by se zdála absurdní i poskytovateli prostředků, EU. Podařilo se nám vybudovat něco, co je na naše podmínky unikátní a nese to výsledky,“ říká ředitel, jehož čekají jednání s ministry vědy či školství. Závěrem Šedo upozorňuje, proč má takový úkol smysl: „Medicína léčí pacienty dneška. Ale akademická onkologie se stará, abychom předem věděli, jak léčit nádorová onemocnění i za dalších pět a více let. Připravujeme profesionály a vytváříme know-how, expertizu.“