ECB váhá se sazbami. Stagflace klepe na dveře

Ekonomické zpomalení v eurozóně se prohlubuje a současně sílí tlak na růst nákladů. Nejnovější průzkumy mezi nákupními manažery ukazují, že válka s Íránem výrazně zasahuje sektor služeb. Evropská centrální banka (ECB) proto pravděpodobně zatím upustí od zvyšování úrokových sazeb.

Index nákupních manažerů od společnosti S&P Global v dubnu klesl o 2,1 bodu na 48,6 bodu. Ukazatel tak spadl na 17měsíční minimum a výrazněji, než se čekalo, se dostal pod hranici 50 bodů oddělující růst od poklesu.

Služby pod tlakem, průmysl odolává

Největší propad zasáhl služby, kde se nálada propadla na pětileté minimum. Hlavní ekonom společnosti Bantleon Daniel Hartmann hovoří o „panickém záchvatu v sektoru služeb“. Naproti tomu průmysl zůstává překvapivě v růstovém pásmu.

Současně firmy hlásí skokový nárůst nákupních cen. Podle hlavního ekonoma S&P Global Chrise Williamsona byl podobně silný nákladový šok naposledy zaznamenán během narušení dodavatelských řetězců v pandemii covidu-19.

Ekonom ING Peter Vanden Houte varuje, že „stagflace se přibližuje“ – tedy kombinace slabého růstu a vysoké inflace. Pro ECB to znamená složité rozhodování. Vyšší sazby by sice tlumily inflaci, ale zároveň by dále brzdily ekonomiku.

Centrální banka mezi inflací a recesí

Podle analytiků se ECB ocitá v obtížné situaci. „Není jí co závidět,“ uvedl Williamson. Na jedné straně zůstává inflace problémem, na druhé hrozí hlubší hospodářský pokles.

Rizika dále zvyšují problémy v dodávkách. Pokračující výpadky ropy z oblasti Perského zálivu podle hlavního ekonoma Commerzbank Jörga Krämera zhoršují výhled: „Každý další den bez dodávek ropy zvyšuje konjunkturální rizika.“

Část ekonomů očekává, že se pozornost ECB postupně přesune od inflace k podpoře růstu. Slabší ekonomika totiž obvykle omezuje schopnost firem zvyšovat ceny. Zároveň ale někteří analytici nepovažují aktuální cenový vývoj za dostatečný důvod k okamžitému zpřísnění politiky.

Rozhodnutí se odkládá

O nastavení sazeb bude ECB rozhodovat příští týden. Půjde o druhé rozhodnutí od začátku konfliktu s Íránem, který vyvolal energetický šok. Podobně jako minule se očekává spíše opatrný přístup: signalizace připravenosti jednat, nikoli okamžité zvýšení sazeb.

Hlavní ekonom ECB Philip Lane upozornil na mimořádnou nejistotu spojenou s délkou konfliktu. Bez jasného výhledu je obtížné posoudit, zda jde o dočasný šok, nebo o hlubší zásah do ekonomiky.

Podobně se vyjadřují i další členové bankovní rady. Guvernér řecké centrální banky Yannis Stournaras uvedl, že je lepší vyčkat. Litevský guvernér Gediminas Šimkus i lotyšský šéf centrální banky Martins Kazaks zdůrazňují potřebu získat více dat. Výjimkou zůstává prezident Deutsche Bundesbank Joachim Nagel, který možnost zvýšení sazeb zcela nevylučuje.

Další postup ECB tak bude záviset především na vývoji konfliktu, cen energií a hloubce ekonomického zpomalení.