ECB zpřesnila své předpovědi. I proto znovu zvýšila úroky
Šéfka ECB odmítá, že poslední zvýšení sazeb bylo pojistkou. Rozhodnutí podle ní stálo na lepších prognózách inflace.
Evropská centrální banka podle své prezidentky Christine Lagardeové při posledním zvýšení sazeb těžila z výrazně přesnějších prognostických modelů. Chyby v odhadech během inflační vlny v roce 2022 vedly mimo jiné k tomu, že ECB začala detailněji modelovat vývoj cen ropy, plynu a elektřiny, uvedla Lagardeová v pondělí večer při zahájení fóra ECB v portugalské Sintře.
Od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě jsou podle ní odchylky prognóz velmi malé. „Prognózy nám poskytují ucelenější střednědobý obraz,“ řekla šéfka ECB. Nejde podle ní jen o výhled inflace, ale také o odhad toho, jak bude inflace reagovat na měnovou politiku. Pro centrální banku eurozóny je to klíčové v prostředí, které zůstává geopoliticky napjaté.
Spor o motiv posledního kroku
Lagardeová zdůraznila, že ECB může své prognózy průběžně porovnávat s nově přicházejícími daty. Tím podle ní snižuje riziko, že by se rozhodovala podle zastaralých předpokladů. Právě tento rámec byl podle prezidentky ECB rozhodující pro poslední měnověpolitické rozhodnutí.
Odmítla přitom výklad, že zvýšení sazeb z počátku června bylo preventivním krokem proti nejistotě. „Někteří označili zvýšení sazeb z počátku tohoto měsíce za zajišťovací opatření. Tento popis však není správný,“ uvedla Lagardeová.
Podle analýzy ECB by inflace při nezměněných sazbách zůstala i v letech 2027 a 2028 nad dvouprocentním cílem centrální banky. Rozhodnutí tak podle Lagardeové vycházelo z aktuálního posouzení situace. To, že jej rada guvernérů přijala „s plným přesvědčením“ navzdory vysoké nejistotě, je podle ní výsledkem dlouholetých investic do dat, ukazatelů a prognóz.
Inflace proti riziku slabší ekonomiky
ECB 11. června poprvé téměř po třech letech zvýšila základní úrokovou sazbu, a to z 2,0 na 2,25 procenta. Krok přišel v situaci, kdy měnová politika balancuje mezi rizikem přetrvávající inflace a obavami ze slabšího hospodářského růstu.
Směr debaty v ECB naznačuje, že poslední zvýšení nemusí být konečné. Německá členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabelová nedávno v rozhovoru pro týdeník Die Zeit uvedla, že z dnešního pohledu bude nutné sazby dále zvyšovat, aby se inflace ve střednědobém horizontu vrátila ke dvouprocentnímu cíli.
Další rozhodování tak zůstane závislé na tom, zda nová data potvrdí výhled ECB. Rada guvernérů bude muset znovu vážit, zda je větším rizikem trvale vyšší inflace, nebo dopad dražších peněz na ekonomiku eurozóny.
