Ekonomika eurozóny odolává omikronu

Omikronová varianta páchá v evropské ekonomice výrazně menší škody než předchozí vlny, ukazuje analýza vysokofrekvenčních ekonomických indikátorů, kterou zpracovala redakce Financial Times. Nejvíce tomu napomáhá vysoká proočkovanost a promořenost obyvatel, kteří dokážou s virem lépe fungovat.

I když země eurozóny hlásí rekordní počty nakažených, indikátory ekonomické aktivity jako prodeje lístků do kina, rezervace v hotelích, zveřejňování pracovních inzerátů a údaje o mobilitě klesly výrazně méně ve srovnání s předchozími vlnami.

Loni touto dobou spadla návštěvnost obchodů, barů a restaurací o více než 40 procent ve srovnání s dobou před pandemií. Podle údajů Googlu o mobilitě obyvatel je letošní pokles sotva poloviční.

„Dopady na ekonomiku s každou vlnou slábnou,“ tvrdí ekonom banky ING Bert Colijn. „Relativně vysoká mobilita obyvatel ekonomické aktivitě prospívá.“

Tyto změny se promítají v předpovědích hospodářského růstu. Silvia Ardagnová, hlavní ekonomka bankovní skupiny Barclays, odhaduje, že ekonomika eurozóny mohla během posledního kvartálu loňského roku i navzdory omikronu růst okolo 0,2 procenta a stejný růst očekává i během prvních tří měsíců letoška. Dále předpokládá, že v letech 2022 a 2023 ekonomika díky domácí poptávce silně poroste.

Z údajů pracovního portálu Indeed je zřejmé, že omikronu odolává i pracovní trh. Nezaměstnanost v eurozóně klesla už loni v listopadu na menší hodnotu, než byl průměr v roce 2019.

Podle Clause Vistesena, ekonoma v poradenské společnosti Pantheon Macroeconomics, nezaměstnanost eurozóny klesne na úroveň před pandemií. Dále očekává, že napjatý pracovní trh v kombinaci s nastartováním ekonomiky přispějí k vysoké inflaci, která v prosinci v eurozóně dosáhla rekordních pěti procent.

I tak exponenciální nárůst infikovaných ekonomice škodí, protože lidé musí kvůli restrikcím zůstávat v karanténách a vyhýbat se hromadným akcím. To se negativně projevuje zejména v odvětví služeb.

Americký portál Box Office Mojo monitorující prodeje lístků v kinech zjistil, že v prvním lednovém týdnu klesly příjmy evropských kin ve čtyřech největších ekonomikách EU zhruba o 20 procent ve srovnání se stejným obdobím v roce 2020. Počet rezervací v německých restauracích byl v polovině ledna také o 30 procent nižší než ve stejné době před třemi lety.

Oslabená aktivita přetrvává v turistickém odvětví a mezinárodní dopravě. Odbavuje se o 35 procent méně letů než v roce 2019. Z údajů digitální marketingové platformy Sojern vyplývá, že rezervace v hotelech se propadly na úroveň, kde byly naposledy loni na jaře.

Na začátek roku jde však o výrazné zlepšení v porovnání se stejným obdobím loni, kdy byl pokles markantně vyšší.

Analytici připomínají, že hlavním rozdílem oproti ostatním covidovým vlnám je, že restrikce – jako zavedení očkovacích pasů, které jsou ve Francii či Itálii požadovány pro přístup k pohostinství a volnočasovým aktivitám – ve většině případů cílí na nenaočkované a promořené obyvatele. Ti představují menšinu a zbytek ekonomiky se proto nemusí uzavírat jako dřív.

„Počet případů se zvýšil v celé Evropě, ekonomika se omezuje a mobilita snižuje,“ popisuje situaci George Buckley, ekonom finanční skupiny Nomura. „Ale i tak máme důvody k optimismu,“ naráží na možné rychlé zotavení v jarních měsících.

Odborníci tvrdí, že ekonomika letos netrpí tolik také proto, že míra hospitalizací a úmrtí stoupá výrazně pomaleji než počet nakažených. V roce 2021 se euro­zóna propadla do hluboké recese s výrazně menším počtem infikovaných.

Jack Allen-Reynolds, ekonom poradenské společnosti Capital Economics, očekával, že „aktuální vlna omikronu ustoupí rychleji než ty předchozí a restrikce se už během února začnou uvolňovat“. A zdá se, že má pravdu. Francie na konci ledna oznámila, že v únoru začne omezení uvolňovat v pařížském regionu, kde už došlo k vrcholu nákazy, a podobně bude postupovat ve zbytku země.

Lepší časy podle prognóz čekají i výrobní firmy. Údaje o denním počtu ujetých kilometrů kamionů v Německu – které lze použít jako přibližný ukazatel intenzity průmyslové výroby – se od listopadu zvýšily. To lze vnímat jako dobrý signál, že politika nulové nákazy v Číně zatím neovlivnila světové dodavatelské řetězce.

K výpadkům v dodávkách sice dochází, ale díky navýšení skladových zásob by měly být továrny schopny se s nimi lépe vyrovnat. Přinejmenším to tvrdí Paul Donovan, hlavní ekonom investiční společnosti Global Wealth Management: „Celkově se dá očekávat, že omikron způsobí výrazně menší problémy než předchozí vlny. Lidé se naučili s nákazou žít, což minimalizuje ty největší škody.“