Ekonomika zpomaluje, advokáti zrychlují

Přední tuzemští advokáti Jaroslav Havel, řídící partner Havel & Partners, a Ladislav Smejkal s Jiřím Stržínkem, řídící partneři advokátní kanceláře Dentons v Praze, nemají příliš možností se sejít. To, že nedávno získali v žebříčku Právnická firma roku hlavní cenu za „domácí“ a „mezinárodní“ advokacii, k tomu ale bylo dobrou příležitostí. Proto se nabízelo s tuzemskými právnickými lídry zaměřit se nejen na podmínky na českém trhu právních služeb, ale i na aktuální ekonomickou situaci v regionu střední Evropy. Ani právníci totiž nežijí ve vzduchoprázdnu, a tak platí, že to, jak se daří advokacii, do velké míry závisí na celkové situaci ekonomiky. Řídící partneři nejúspěšnějších tuzemských advokátních kanceláří jsou v tomto ohledu poměrně skeptičtí. „Ekonomická situace ve střední Evropě není příliš růžová. Pokud se podíváme na HDP v Česku, na Slovensku, v Polsku, Rakousku a Německu, tak máme poměrně slabé výsledky. V Česku byla ekonomika po covidu jednou z nejpomaleji se vzpamatovávajících v celé Evropě. Ať už jde o růst HDP, nebo o celkový ekonomický výhled, moc optimismu tu není. Některé firmy, například z automobilového odvětví, už potichu stěhují výrobu do levnějších zemí, což může krátkodobě znamenat více právní práce, ale dlouhodobě to může mít negativní dopad na naše klienty, protože o ně přijdeme,“ říká Ladislav Smejkal. Fakt, že příští rok čekají Česko sněmovní volby, podle něj celkovému stavu tuzemské ekonomiky může spíš přitížit. „Náznaky nějakého zásadního růstu nevidím a je těžké odhadovat, jak se to promítne do poptávky po právních službách,“ dodává Smejkal.

Podle Jaroslava Havla nyní bude region střední Evropy doplácet na přílišnou provázanost s Německem, a především tamním automobilovým průmyslem. Zpomaluje totiž jak Německo, tak celý evropský automotive, který se nyní potýká s následky ukvapené sázky na elektromobilitu. „Ekonomika Německa a celé Evropy v současnosti vykazuje známky zpomalení, což bude mít dopad i na naše regiony. Německé koncerny už vyhlásily, že čelí vážným problémům, což znamená, že jejich subdodavatelé budou nuceni zavírat fabriky a následky pocítí i Česko, Slovensko a Maďarsko. Německé HDP bude negativní, rakouské to samé a v Česku očekávám téměř nulový růst, maximálně do jednoho procenta,“ říká řídící partner kanceláře Havel & Partners.

V trochu jiné situaci jsou podle Havla Slovensko a Polsko, ale ani tyto země nebudou vůči ekonomickému ochlazení Německa imunní. „Slovensko, které silně závisí na automotive, se sice drží díky vyšší spotřebě domácností, ale i tam se situace bude zhoršovat. Polsko jako jediné v regionu je na tom lépe, ale i tak bude zasaženo závislostí na Německu. Celkově máme pět zemí v regionu, kromě Polska, které jsou silně provázané a ve kterých lze očekávat problémy s růstem HDP. Tato situace nevypadá příliš pozitivně minimálně pět až sedm let.“

Do roka a do dne?

Debata se nemohla vyhnout ani geopolitickým tématům a širším mezinárodním souvislostem. V tomto kontextu zaznělo, že zejména pro Česko, Slovensko a Polsko by slibnou ekonomickou vzpruhou mohla být poválečná obnova Ukrajiny. Nahrává tomu nejen geografická blízkost, ale také fakt, že všechny tři země platí za věrné a štědré spojence napadené země a přijaly také mnoho uprchlíků. Mnohé však nevypovídá o tom, že by se konflikt blížil k nějakému řešení. Jaroslav Havel v této souvislosti předkládá dva odlišné scénáře spjaté s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Myslím si, že obě naše kanceláře (Havel & Partners a Dentons – pozn. red.) mají určitou výhodu v tom, že pokud se situace na Ukrajině vyřeší, máme možnost využít příležitosti, které by z toho vzešly. Věřím, že během prvního roku vlády Donalda Trumpa s rozumnou pravděpodobností může válka skončit či konflikt nějak zmírnit. To by mohlo být obrovskou příležitostí, na kterou jsme připraveni. Češi a Slováci se v tomto regionu umějí dobře pohybovat. Pokud ale válka do roka od nástupu Trumpa neskončí – myslím si, že bude trvat ještě dlouho –, bude to mít pro nás všechny dalekosáhlé důsledky,“ říká. Pro případ naplnění prvního ze scénářů je Jaroslav Havel se svým týmem připraven vytěžit ze situace maximum.

„Předpokládám, že by po konci války došlo k obdobě Marshallova plánu pro Ukrajinu a okolí, což by znamenalo obrovské množství právní a poradenské práce. Máme kancelář ve Frankfurtu a nejen tam spolupracujeme s řadou špičkových amerických, britských a německých právnických firem, což nám dává silnou pozici a šanci profitovat z této situace. Konkrétně pracujeme zejména s většinou elitních amerických právních kanceláří, které následně zajišťují služby pro velké investiční společnosti, jako jsou BlackRock, Blackstone, Brookfield, Apollo, Bain či KKR. S řadou pak přímo investuje náš spřízněný One Family Office a One Capital Partners. Jsme tedy připraveni a vidíme v této situaci obrovský potenciál. Rozhodně bychom okamžitě v Kyjevě otevřeli kancelář pro právo a daně a stejně i naše spřízněná investiční noha. Už si vybíráme ukrajinské partnery,“ přibližuje detaily chystané ofenzivy.

Úspora na špatném místě

Ohledně domácího trhu právních služeb se všichni tři elitní advokáti shodují na obecných trendech – konsolidaci na trhu a dlouholeté podměrečnosti advokátních tarifů. Jiří Stržínek ale upozorňuje na další specifikum tuzemského trhu. „V našem regionu mi někdy vadí mindset některých klientů. V mnoha případech je tu přístup k právním službám skutečně jiný než v USA a obecně v anglosaském prostředí, kde si klienti často uvědomují, že investice do kvalitních právních a odborných poradců může být klíčová pro dlouhodobý růst a stabilitu firmy. V Česku a dalších středoevropských zemích často dochází k tomu, že v krizových obdobích jsou právníci, auditoři a další poradci první zasažení, protože klienti je považují za náklady, které lze snadno omezit,“ říká řídící partner Dentons. Toto vnímání může být podle něj krátkozraké, protože kvalitní právní poradenství a správně nastavené právní strategie mohou být tím, co firmám pomůže krizí lépe proplout, nebo dokonce využít příležitosti, které by jinak přehlédly. V konečném důsledku tak podle Stržínka jde o šetření na nesprávném místě, protože firmy takto mohou přijít o víc, než kolik osekáním právního poradenství ušetří. „Je to určitý kulturní rozdíl v přístupu k podnikání. V USA je mnohem běžnější vnímat právníka jako partnera v byznysu, zatímco v našem regionu, i mezi lidmi, kteří byli součástí velkých advokátních kanceláří, někdy stále přetrvává přístup k právním službám jako k přebytečnému nákladu. Je výzvou pro advokátní kanceláře, aby vysvětlily klientům hodnotu dlouhodobé investice do kvalitní právní pomoci,“ dodává Stržínek.

Coby řídící partneři lokální kanceláře mezinárodní právnické firmy však mají Stržínek se Smejkalem výhodu v zázemí sítě, a proto nejsou závislí jen na leckdy obtížném tuzemském trhu. Platí to však i naopak. „I když jsme mezinárodní kancelář, máme poměrně silnou lokální klientelu, což znamená, že nejsme zcela závislí pouze na tom, co nám pošle centrála. Na druhé straně vnímám, že kolegové v jiných kancelářích mají tu výhodu, že se kromě právních služeb zaměřují i na další oblasti. Naše strategie se zaměřuje na poskytování kvalitních právních a daňových služeb pro lokální klientelu a na to, abychom nebyli závislí pouze na tom, co nám pošlou klienti z Německa, Francie nebo Itálie,“ přibližuje Ladislav Smejkal.

Předností tohoto nastavení je schopnost pružněji reagovat na výkyvy trhu, jako je zmíněné ekonomické zpomalení Německa. I tam navíc do hry vstupují politické turbulence. „V Německu nás v únoru čekají volby, jejichž výsledek je nejistý,“ upozorňuje Smejkal a dodává, že je nejvyšší čas ekonomiku více diverzifikovat. „Vzhledem k tomu, že pracuji hlavně pro výrobní firmy, mi vadí naše silná závislost na německém automotive a sílící pozice Číny na trhu s dotovanými elektromobily. Vnímám, že Evropská unie není v tomto ohledu konkurenceschopná, což bude mít pro nás v Česku zásadní dopad, řada lidí nebude mít nadále práci kolem výroby aut. Očekávám, že Evropa bude mít nějaký plán, ale zatím ho nevidím,“ uzavírá Smejkal.

Druhou část rozhovoru s Jaroslavem Havlem, Ladislavem Smejkalem a Jiřím Stržínkem naleznete v aktuálním vydání magazínu Top právní byznys, který vychází jako příloha týdeníku Euro.