Evropská banka poskytne Airbusu rekordní půjčku tři miliardy eur

Evropská investiční banka poskytne Airbusu financování ve výši tří miliard eur. Podle prezidentky EIB Nadie Calviño půjde o největší podnikové financování v historii banky. Úvěr má posílit evropský letecký a kosmický průmysl v době, kdy EU hledá nové nástroje pro podporu strategických firem.

V pondělí byla v Bruselu podepsána první část financování, a to ve výši jedné miliardy eur. „Skupina EIB nasazuje veškerou svou sílu, aby posílila technologickou autonomii, průmyslovou sílu a hospodářskou konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla Calviño. Pro finanční rameno EU je dohoda i signálem, že Evropa chce v novém geopolitickém prostředí podporovat své klíčové průmyslové podniky rychleji a ve větším měřítku.

Průmyslová politika dostává nový nástroj

Úvěr má Airbusu umožnit financovat výzkum, vývoj a inovace ve Francii, Německu a Španělsku. Projekty mají běžet do roku 2030 a týkají se civilního letectví i bezpečnostních a obranných technologií. Podle EIB půjde mimo jiné o klíčové technologie, integrované systémy, nové výrobní postupy, úspornější pohony a propojené systémy pro letectví, kosmonautiku a obranu.

Financování zapadá do širší strategie EU. Brusel chce snížit závislost Evropy na USA a Číně v kritických technologiích, posílit evropskou obranyschopnost a udržet průmyslovou hodnotu uvnitř jednotného trhu. Airbus má v této strategii zvláštní postavení: patří k několika málo evropským koncernům, které v globální soutěži dokážou stát na stejné úrovni jako američtí konkurenti.

Klíčové je institucionální postavení EIB. Jako finanční nástroj Evropské unie směřuje kapitál do projektů s politickým a makroekonomickým významem pro celý blok. Dosud se její činnost soustředila především na infrastrukturu, výzkum a klimatické investice. V posledních letech se však pod tlakem členských států posouvá směrem k podpoře konkurenceschopnosti a obranného průmyslu.

Náhrada za staré subvence

Financování Airbusu spadá pod program TechEU, inovační iniciativu EIB. Jejím cílem je mobilizovat kapitál pro evropské technologické firmy od start-upů po velké průmyslové podniky. V případě Airbusu nejde o kapitálový vstup ani o grant, ale o dlouhodobý úvěr se zvlášť výhodnými podmínkami.

Právě forma podpory je podstatná. Úvěr se dotýká starého citlivého místa evropské průmyslové politiky. Francie, Německo, Španělsko a dříve také Británie po desetiletí podporovaly Airbus prostřednictvím takzvaného vratného startovacího financování pro nové letecké programy.

Tento model, známý jako Repayable Launch Aid, stál v centru dlouholetého sporu mezi EU a USA u Světové obchodní organizace. Washington a Brusel se přely o to, zda podpora Airbusu a Boeingu představuje nepovolené subvence. Po transatlantické dohodě už členské státy EU nesmějí poskytovat klasické zvýhodněné startovací úvěry pro nové programy letadel.

Nová konstrukce EIB je proto jiná. Nepředstavuje přímou podporu jednoho nového letadla, ale financování výzkumu, vývoje a inovací. Evropa tím hledá způsob, jak dále podporovat svého průmyslového šampiona, aniž by zpochybnila příměří ve sporu Airbus–Boeing.

Signál členským státům

Podle Calviño byl projekt schválen zhruba během šesti měsíců. EIB tím chce ukázat, že evropské instituce dokážou jednat rychle, když jde o strategické technologie a průmyslovou konkurenceschopnost. Pro Brusel je to zároveň test, zda lze průmyslovou politiku dělat prostřednictvím úvěrů a finančních nástrojů namísto starých státních podpor.

Podpisu v Bruselu se vedle Calviño účastní šéf Airbusu Guillaume Faury, finanční ředitel Thomas Toepfer a místopředsedové EIB Robert de Groot, Ambroise Fayolle a Nicola Beer. Složení účastníků ukazuje, že nejde jen o podnikové financování, ale o politicky sledovanou dohodu mezi evropskou institucí a firmou, která je pro EU strategická.

Pro EIB je transakce odpovědí na tlak členských států. Ty banku vyzvaly, aby se méně soustředila jen na tradiční infrastrukturu a výzkum a více podporovala obranu, průmysl a konkurenceschopnost. Airbus je v tomto směru viditelný případ: spojuje civilní výrobu, kosmonautiku i obranné technologie.

Otevřenou otázkou zůstává, jak daleko EIB v podobném financování půjde i u dalších evropských podniků a technologií. Rozhodovat o tom budou banka, členské státy a politické zadání, které EU pro svou průmyslovou a obrannou politiku v příštích letech nastaví.