Hořící Kanada straší svět

Tu pohromu by z dálky viděl i mimozemšťan. Od jednoho pobřeží k druhému svírají Kanadu ničivé požáry, tisíce lidí musely opustit své domovy, aby neuhořely či se neudusily hustým dýmem. „Je to nejhorší sezona požárů v naší historii,“ řekl nažehlený premiér Justin Trudeau již začátkem června, dávno před tradičně horkými měsíci, a dojem hollywoodského spektáklu doplnily v televizích celého světa záběry ze začouzeného New Yorku, z něhož nesměle vykukovaly ikonické stavby, jako jsou socha Svobody či Empire State Building…

Ale není to katastrofický film. Realita je nesmlouvavá; letos prvně hoří skoro celá Kanada, nejde o lokál­ní ohně kdesi v divočině. Od března, kdy se rozhořely, zachvátily stovky požárů jedenáct kanadských provincií a teritorií. K letošnímu 14. červnu lehlo popelem, jak se říká, neuvěřitelných 5,3 milionu hektarů půdy v celkem 2 619 lokalizovaných požářištích, uvá­dějí oficiální statistiky Natural Resour­ces Canada. A vědecký magazín Nature doplnil, že do konce května sezonně shořelo tolik porostů, jako tomu bylo za celé žhavé léto roku 2021!

„Požáry jsou opravdu extrémní z řady hledisek. Například velikost spálené plochy je čtvrtá až třetí největší za uplynulých 40 let, a to přitom vrchol sezony přírodních požárů v Kanadě přijde teprve zhruba za měsíc… Náklady na hašení požárů přesáhly miliardu kanadských dolarů. Pohledem družic jde o nejhorší sezonu vůbec, což je zarážející, pokud si uvědomíme, že obvyklý nárůst dopadů požárů pozorujeme až během července a srpna,“ řekl týdeníku Euro meteorolog Michal Žák z Matematicko-fyzikální fakulty UK, přičemž dodává, že takový vesmírný „makropohled“ máme díky datům k dispozici teprve od roku 2000.

Ohrožené životy i zaměstnání

Jde samozřejmě o přírodní pohromu nebývalých rozměrů, ale bytostně se dotýká lidských životů; dávno to nejsou „jen“ stromy kdesi v tundře. „Jen stěží se to někoho v téhle zemi nedotklo. Je tu přímé a smrtelné ohrožení domovů a bezpečnosti desítek tisíc lidí, kteří museli uprchnout. Ale jsou tu také obavy ze ztráty pracovních míst i zabezpečení těch, kteří pracují přímo v odvětví těžby (ropy či plynu). Nelze pominout fyzické i duševní vypětí hasičů, kteří byli nuceni dřít bez adekvátních zdrojů a financování. A miliony dalších Kanaďanů byly uvězněny oblaky dýmu z ohňů vzdálených tisíce kilometrů daleko. Každého z nich teď souží úzkosti z měnící se planety,“ napsal kanadský environmentální deník The Narwhal, který připomíná, že ohně plají v době, kdy tamní politici debatují o řešení klimatické změny.

Celosvětovou pozornost přitáhly ke kanadské katastrofě i jakoby postapokalyptické fotky a videa z amerických měst, zejména New Yorku, který žlutavě „překryl“ dým ze severu. Je to běžné? Co za tak hutnou oranžovou clonu může? „Důvodem rozšíření kouře z požárů byly vhodné meteorologické podmínky – konkrétně tlaková výše, která se usadila nad srdcem Severní Ameriky, což vedlo k šíření kouře z desítek ohňů na severovýchod USA; v této části světadílu totiž vanul severozápadní až severní vítr. Kromě ikonického New Yorku v oranžovém hávu však mimořádně vysoké koncentrace prachových částic z požárů – a tedy i velmi vysoká úroveň znečištění ovzduší – panovala i v Kanadě, mimo jiné v Torontu. Při požárech v Albertě pak podmínky špatné kvality ovzduší v některých oblastech trvaly spíš v řádu týdnů, s kolísající úrovní znečištění,“ připomíná meteorolog Michal Žák. K 14. červnu v Kanadě hořelo 385 aktivních požárů, z nichž třetina nebyla pod kontrolou.

Globální údiv nad hořící zemí

Rozsáhlé požáry v Kanadě nejsou úplnou novinkou. Kupříkladu přesně před deseti lety, v červnu 2013, dýmala severní část Ameriky tak mocně, že družice zachytily kouř nikoliv nad sochou Svobody, nýbrž dokonce ho vyfotily až nad Španělskem! V srpnu 2019 byl čmoud z Alberty viditelný nad Zemí dokonce ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů – z vesmíru.

Jak a kdo to způsobil, že letos hoří ještě víc? Byly to vesmírné lasery přece! Kdepak, to pravda není, ale jde o docela rozšířenou dezinformaci, hoax čili česky kravinu. Objevila se už během roku 2018 u požárů v Kalifornii, tehdy dokonce s doplněním, že ohně zapalovali na dálku zlí židovští bankéři… Méně bizarním zdůvodněním letošního výjimečného inferna jsou lidové povídačky o žhářích, kteří úmyslně zapalují části krásné země – na sociálních sítích to dokonce schytali klimatičtí aktivisté, neboť to prý mohli udělat i celé naschvál, aby se téma klimatické změny, velkého sucha i řešení spřízněných problémů dostalo do mnoha médií.

Proč ale doopravdy hoří tolik a tak brzy? „Z hlediska příčin je nutné zmínit, že zima byla v řadě částí Kanady velmi suchá a teplá a rovněž začátek jara přinášel výrazně nadprůměrné teploty vzduchu. Požáry podpořil i vůbec nejteplejší a sedmý nejsušší květen v Kanadě od roku 1940. Tyto podmínky vedly k vysušení vegetace, kde se pak mnohem rychleji a snadněji šíří požáry,“ vysvětluje docent Žák, proděkan matfyzu a moderátor počasí České televize.

Velké ohně propukly zprvu v západní vnitrozemské Kanadě, ale postupně se přesunuly i do Ontaria, Quebeku nebo přímořských provincií. Rozsahy shořelých či hořících ploch jsou obrovské. „Třeba ve zmíněném Quebeku je plocha zasažená požáry pro první polovinu června skoro šestsetkrát (!) větší, než je desetiletý průměr,“ upozorňuje Michal Žák na extrémy i skutečnost, že rozšíření požárů takřka v celé Kanadě je „mimořádně neobvyklé“.

Spáleno jako za čtyři roky

Asi polovina letošních ohňů vznikla přirozeně: ze vznícení teplem nebo úderem blesku, což bývá dle kanadské vlády každoročně příčinou zhruba 67 procent spálené plochy, protože takto hořívá nejčastěji v dalekých, odloučených oblastech – bez rychlé pomoci stříkaček. Ovšem k tomu, aby se z ojediněle hořících stromů stala celostátní katastrofa, je zapotřebí dalších podmínek, především vyschlé okolní přírody, porostu. A to se podle řady klimatických aktivistů i seriózních ekologů děje více než dříve: „Období požárů v divočině bude začínat dříve, potrvá déle a bude intenzivnější,“ píše list The Narwhal, který se věnuje i ekologické investigaci a nasbíral řadu cen. Ve svém nejnovějším článku připomíná, že do půlky června shořelo k šesti milionům hektarům ploch, což je sice obrovské číslo, ale ještě konkrétněji „naroste“ při představě, že jde též o kumulativní cifru za roky 2016, 2019, 2020 a 2022.

Druhou polovinu způsobují lidé. Ne přímo žháři, ale spíše lemplové. Jako hlavní příčiny letošních ohňů uváděla správa Britské Kolumbie motory velmi silných i starých automobilů, rozličné průmyslové činnosti, petardy a ohňo­stroje, hořící papírové draky a lampy i obligátní odhazování ještě hořících cigaret a nedopalků. Fakta? Kupříkladu hasičské sbory Alberty identifikovaly z plných 634 ohňů 368, které zapříčinil člověk (58 procent), takže v této provincii došlo i k zákazu venkovních ohňů – třeba pro grilování. Jak je vidět, lecčemus se dalo předejít, a to i v tak horkém pozdním jaru, kdy je vyschlá příroda stále „chytlavější“.

Ale pozor, výjimky – jak známo – potvrzují pravidla. Najdou se i skuteční žháři, šílenci a pyromani, které zažehnutí okolí vzrušuje, či si tím něco kompenzují. Třeba v květnu zatkla albertská policii muže, jenž byl podezřelý ze žhářství v obci Cherry Grove i dalších devíti útoků v loňském roce na stavby i vozidla. Vinnou byla uznána jistá žhářka z Kamloops, ale přestože se takoví hříšníci sem tam objeví, jsou v celém hořlavém „balíku“ spíše raritou.

Co na výhně říkají vědci

„Hlavní příčinou je počasí,“ říká Anthony Taylor, expert na lesní hospodářství z Un­iversity of New Brunswick ve Fre­derictonu. Kanadské požáry se stávají v posledních letech rutinou, ale letošní enormní nedostatek vláhy – na východě země až o polovinu nižší než obvykle – zrychlily situaci spolu s nejteplejším i nejsušším květnem na západě v historii země. Vědci nadále přemítají, proč je pozdní jaro v Kanadě právě takové, zda není na vině i takzvaný efekt El Niño, který přináší teplejší počasí na východní část Pacifiku, nicméně podezřelého mají: „Klimatické změny (planety) jsou rozhodně tím faktorem, který způsobuje tyto extrémní podmínky stále častěji,“ řekl magazínu Nature Piyush Jain z Canadian Forest Service.

A to, co se nyní děje v hokejové vlasti, se může brzy dít leckde jinde. Dlouhotrvající požáry v Kanadě, Kalifornii a nedávno také v Austrálii jsou dle vědců oslovených prestižním časopisem trendem, který bude nejspíš posilovat. Extrémní vedra, s nimiž se předčasně seznámili v uplynulém týdnu i Češi a další obyvatelé střední Evropy, logicky přinášejí podmínky, jež požárům nahrávají. Vždyť nedávno i byznysový týdeník Euro popisoval, jak a co znamenají ohně ve spáleném Českosaském Švýcarsku. Stačí jiskra – klidně také od táborníka – a neštěstí vzplane. Přestože za pár týdnů shořela obrovská část Kanady, ještě není konec. Ta běžná „sezona ohňů“ má teprve začít, a jak říká lesník Taylor: „Pokud bude žhavé a suché počasí pokračovat, bude v lesích stále dost paliva ke spálení. A to jen tak všechno nevyhoří.“

Autor je vědecký novinář, působí na Univerzitě Karlově