Inflace v USA dosáhla 3,7 %. Fed má dilema, Trump problém

Americká inflace se vydala směrem, který si prezident Donald Trump sotva přál. Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 3,7 procenta, oproti srpnovým 3,4 procenta. Ekonomové sice očekávali zrychlení, nikoli však tak výrazné. Podle údajů ministerstva práce zveřejněných ve středu ceny meziměsíčně stouply o 0,6 procenta. A vyhlídky nejsou povzbudivější: analytici předpokládají, že do konce roku inflace znovu překročí čtyři procenta. Dvouprocentní cíl americké centrální banky (Fed) se tak vzdaluje.

Finanční trhy zareagovaly okamžitě. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů vyskočil o 13 bazických bodů na 5,34 procenta, než mírně ustoupil na 5,30 procenta. Třicetileté dluhopisy nesly výnos 5,61 procenta. Investoři tím dali najevo, že počítají s delším obdobím přísné měnové politiky. Pro Trumpa je to nepříjemná kombinace: vyšší ceny, dražší peníze a blížící se volby do Kongresu.

Inflace jako předvolební soupeř

Na začátku listopadu Američané rozhodnou o obsazení celé Sněmovny reprezentantů a části Senátu. Republikánům průzkumy předpovídají slabý výsledek a prezidentova popularita klesá. Trump přitom postavil značnou část své ekonomické argumentace na slibu levnějšího života. Za předchozí inflační vlnu pravidelně obviňoval Joea Bidena. Nyní se však stejný problém vrací jako politická zátěž jeho vlastní administrativy. Inflace se nad dvouprocentním cílem Fedu drží už déle než pět let.

Za nynějším zdražováním stojí především válka na Blízkém východě. Energie v září meziročně podražily o 20,4 procenta a představovaly nejsilnější zdroj inflačních tlaků. Ceny nafty kvůli konfliktu vystoupaly na rekordní úrovně. Trump proto oznámil kontroverzní plán dovozu nafty z Ruska. Moskva má nejprve dodat Spojeným státům a světovému trhu 300 tisíc tun, další dodávky mají následovat.

Jenže ani případné zlevnění paliv by nevyřešilo celý problém. Jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, zrychlila z 2,4 na 2,6 procenta. I zde růst překonal očekávání. Cenové tlaky tedy pronikají hlouběji do ekonomiky. Pro Fed je to důležitý rozdíl: jednorázový energetický šok může odeznít, zatímco širší zdražování se může ukázat jako vytrvalejší.

Silná ekonomika, nepohodlné úroky

Americká centrální banka už začala jednat. Na posledním zasedání poprvé po třech letech zvýšila základní úrokovou sazbu do pásma 3,75 až 4,0 procenta. Po nových inflačních číslech vzrostla podle nástroje FedWatch chicagské termínové burzy pravděpodobnost, kterou trhy přisuzují dalšímu zvýšení sazeb již v říjnu, z přibližně 22 na téměř 50 procent.

Ne všichni však očekávají okamžitý zásah. Dirk Chlench z německé zemské banky LBBW předpokládá, že Fed v říjnu vyčká. Současná kombinace ekonomických okolností podle něj rozhodování komplikuje. „Zvýšení v prosinci se však zdá být jisté,“ říká analytik. Takový krok by šel přímo proti Trumpovu přání, aby úrokové sazby klesaly. Prezident chce levnější úvěry, centrální banka však musí bránit dalšímu růstu cen.

Trumpovy argumenty navíc oslabuje paradox americké ekonomiky: navzdory inflaci si vede poměrně dobře. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí rostl tempem 2,2 procenta v ročním přepočtu. Také údaje za třetí čtvrtletí, které budou zveřejněny koncem října, mají podle ekonomů potvrdit solidní růst. Mezinárodní měnový fond předpovídá americkému hospodářství expanzi o 2,3 procenta letos i v roce 2027.

Silný růst by za jiných okolností byl pro Bílý dům vítanou zprávou. V současné situaci však omezuje prostor pro snižování sazeb. „Silný hospodářský růst při vysoké inflaci a téměř plné zaměstnanosti dává jen málo důvodů ke snižování sazeb,“ konstatuje harvardský ekonom Kenneth Rogoff.

Fed tak stojí před rozhodnutím, zda sazby zvýšit už v říjnu, nebo počkat do prosince. Trump mezitím vstupuje do závěrečné fáze předvolební kampaně s ekonomickým problémem, na jehož řešení má jen omezený vliv. O cenách energií rozhoduje také vývoj konfliktu na Blízkém východě. O ceně peněz bude rozhodovat Fed.