
Investoři po výprodeji znovu nakupují AI akcie
Americké burzy se po pátečním výprodeji stabilizovaly. Investoři dál řeší sazby, Blízký východ i možnou bublinu kolem AI.
Americké akciové trhy vstoupily do nového týdne po pátečním výprodeji s větším optimismem, z denních maxim se však v závěru obchodování stáhly. Dow Jonesův index standardních hodnot odepsal 0,2 procenta na 50 786 bodů. Širší index S&P 500 naopak přidal 0,3 procenta na 7406 bodů a technologický Nasdaq vzrostl o 0,9 procenta na 25 930 bodů. V pátek přitom Nasdaq utrpěl největší bodovou ztrátu ve své historii.
Náladu na trzích zlepšilo částečné uklidnění po prudkém propadu z konce minulého týdne. Ten spustila mimo jiné překvapivě silná zpráva z amerického trhu práce, která znovu přiživila obavy z vyšších úrokových sazeb. Výprodej na Wall Street smazal tržní hodnotu přes bilion dolarů. „Někdy zajdou tyto pohyby příliš rychle příliš daleko a trh potřebuje malou korekci,“ řekl Art Hogan, stratég společnosti B Riley Wealth.
AI jako tahoun i zdroj nervozity
Ke zlepšení sentimentu přispělo také oznámení íránské armády, že ukončila první vlnu útoků na Izrael od dubnového příměří. Izrael zároveň uvedl, že zastaví útoky na cíle v Íránu. Přesto zůstává geopolitická situace jedním z faktorů, které trhy drží ve zvýšené nejistotě.
Vedle Blízkého východu investory znepokojuje otázka, zda se boom kolem umělé inteligence nepřelil do spekulativní bubliny. Trhy v Asii v pondělí následovaly páteční vývoj ve Spojených státech a investoři prodávali technologické tituly. Tchajwanský index Taiex ztrácel v průběhu obchodování zhruba pět procent. Jihokorejský Kospi zahájil den propadem kolem deseti procent, část ztrát ale později umazal.
Páteční čtyřprocentní pokles Nasdaqu vyvolaly slabší výsledky výrobce čipů Broadcom. Ty stáhly dolů i další polovodičové tituly. Na začátku týdne se však akcie čipových firem zotavily a pomohly stabilizovat americké indexy. Trh tak dál rozlišuje mezi krátkodobou nervozitou a dlouhodobým očekáváním růstu poptávky po technologiích spojených s AI.
Ropa zdražuje, zlato doplácí na sazby
Obavy, že přeprava ropy přes Hormuzský průliv může zůstat delší dobu omezená, tlačily vzhůru ceny energetických surovin. Severomořská ropa Brent s dodáním v srpnu zdražila téměř o 1,3 procenta. Americká lehká ropa WTI s dodáním v červenci přidala 0,9 procenta.
Kvůli napjaté nabídce se ropné uskupení Opec+ v neděli rozhodlo už počtvrté během čtyř měsíců zvýšit svůj těžební cíl. Podle analytiků však může mít tento krok jen omezený dopad. Většina členů Opec+ totiž kvůli uzavření průlivu stejně nedokáže své cíle naplnit.
Rostoucí obavy ze sazeb mezitím výrazně zasáhly zlato. Cena drahého kovu během dne klesla téměř o procento na zhruba 4363 dolarů za troyskou unci, tedy nejníže za téměř šest měsíců. Investoři se obávají, že napětí na Blízkém východě zvýší ceny energií, a tím i inflaci. To by mohlo americkou centrální banku přimět ke zvýšení sazeb.
„Zlato by mohlo příště otestovat psychologicky důležitou hranici 4000 dolarů, pokud bude americká inflační zpráva v tomto týdnu vyšší, než se čeká,“ varoval Han Tan, hlavní analytik obchodní platformy Bybit. Vyšší úroky zvyšují atraktivitu úročených aktiv a snižují poptávku po kovech, které žádný výnos nenesou.
SpaceX může zvýšit volatilitu
Pozornost investorů se soustředí také na chystaný vstup společnosti SpaceX na burzu. Nabídka by krátkodobě výrazně zvýšila objem akcií na trhu a globální akciový trh se podle analytiků bude muset s takovým přílivem vyrovnat. Jochen Stanzl, hlavní analytik Consorsbank, proto očekává, že „citelně vyšší volatilita v kurzech ještě nějakou dobu přetrvá“.
Vstup vesmírné firmy Elona Muska na burzu má být rekordní. SpaceX chce v pátek získat přibližně 75 miliard dolarů. Při ocenění kolem 1,7 bilionu dolarů by se společnost okamžitě zařadila mezi deset nejhodnotnějších veřejně obchodovaných firem světa.
Firma už stanovila emisní cenu na 135 dolarů za akcii, aniž by předtím obvyklým způsobem zveřejnila cenové rozpětí. Seznam bilionových společností nyní vede Nvidia, jejíž tržní hodnota se pohybuje kolem pěti bilionů dolarů. Právě její postavení ukazuje, jak silně trhy v posledních měsících oceňují firmy spojené s umělou inteligencí.
Z jednotlivých titulů výrazně posílil Intel. Akcie amerického výrobce čipů vzrostly o více než jedenáct procent poté, co investoři vsadili na možné velké zakázky od Googlu a Nvidie. Technologický server The Information s odkazem na osoby obeznámené s věcí uvedl, že mateřská společnost Googlu Alphabet si u Intelu objednala výrobu více než tří milionů procesorů Tensor Processing Units pro rok 2028.
Dařilo se také akciím farmaceutické společnosti Eli Lilly, které přidaly více než jedno procento. Výsledky studií ukázaly, že její nová generace léku na hubnutí Retatrutide nejen podporuje snižování hmotnosti, ale také pomáhá při bolestech kolen a zmírňuje závažnost spánkové apnoe.
Výrazný růst zaznamenala i společnost Corning. Akcie výrobce speciálního skla posílily téměř o šest procent poté, co firma oznámila miliardovou zakázku od Amazonu. Corning má několik let dodávat optické kabely a související komponenty pro rozšiřování datových center Amazonu ve Spojených státech. Akcie společnosti se od začátku roku už více než zdvojnásobily.
Další vývoj bude záviset především na amerických inflačních datech, situaci v Hormuzském průlivu a ochotě investorů dál financovat vysoká ocenění technologických firem. O směru trhu tak budou v nejbližších dnech rozhodovat centrální bankéři, geopolitické zprávy i poptávka po nových emisích akcií.


