Jak děti čtou a prožívají fakta

Ještě než v září začne její výzkumný projekt, udělala si literární vědkyně Anežka Kuzmičová malý předvýzkum. Skupině asi 20 dětí ve věku od devíti do jedenácti let předložila různé dětské knihy pojednávající o lidském těle. Každá z nich byla jiná. Jedna vypadala spíše jako klasická příručka s dominantním textem a fotografiemi, jiná byla podobná pohádkové příběhové knížce s obrázky a další – věnovaná jen ruce – byla hodně hravá: měla místy až komiksové pojetí a hodně „nahozených“ témat, jež spojovalo téma lidské ruky.

„S dětmi jsme dělali hloubkové rozhovory, během nichž jsme jim dali i hromádku šesti knížek. Skupina se více­méně rozpadla na podskupiny, jež preferovaly nějakou z těchto tří. O té první některé z dětí říkaly, že je moc nadupaná fakty a jakoby ,chytrá‘, takže volily druhou odlehčenou, příběhovou. A pak se tam vyskytlo i pár dětí, které si nad fakty přály hlavně žasnout a volily pojetí třetí knížky, která pojednávala o ruce, ovšem z mnoha nečekaných pohledů. Ale měli jsme tam i dívku, která – ač se silně zajímala o čtení i fakta – měla velký problém tuhle knihu nějak smyslu­plně uchopit,“ řekla týdeníku Euro expertka na volnočasové čtenářství. Anežku Kuzmičovou totiž zajímá, jak a proč si právě takto staré děti vybírají, prožívají a osvojují fakta z knih a jiných textů, potažmo také z médií.

Vědecky se dívá na způsoby, kterak děti z různých prostředí (od dětských domovů až po privátní školství) užívají knížky, jak je prostředí a vlivy tvarují k různým čtenářským pojetím i preferencím a jak si v tak klíčovém věku volí svoje zájmy – a možná i své budoucí profese. A dělá to natolik inovativně, mezioborově a dobře, že loni Kuzmičová získala startovní grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši 1,5 milionu eur, tedy přibližně 37 milionů korun na pět let. „Dává mi to obrovskou tvůrčí svobodu, ale je to také zodpovědnost. Můžeme si dovolit i ten luxus chybovat, narazit do zdi, vrátit se a jít jinudy,“ chválí Anežka Kuzmičová prestižní ERC, které řeší jako vůbec první společenskovědní badatelka na Univerzitě Karlově.

Ze Švédska jako nejcitovanější

Po zakončení studia na Filozofické fakultě UK (2007) zamířila na Stockholmskou univerzitu, odkud v rámci doktorského studia spolupracovala s vědci po celé Evropě; působila též v Dánsku, Anglii nebo Kanadě. V říjnu 2019 se v rankingu ekonomického magazínu Fokus dostala na první příčku mezi všemi humanitními vědci ve Švédsku (konkrétně před religio­nistu a specialistku na antiku), což ji samotnou překvapilo. „Myslela jsem si, že se asi spletli,“ říkala k tomu tehdy. Krátce nato se Kuzmičová vrátila do Česka.

Umožnil to interní program Univerzity Karlovy s názvem Primus, který podporuje mladé vynikající vědce (často se zahraniční zkušeností) v založení výzkumných skupin, a tak i v přínosu nových nápadů; Anežka tehdy na svůj tříletý záměr Integrální výzkum textu a četby (Integrating Text & Literacy Research) dostala čtyři miliony korun. Díky nim roku 2020 založila čtyřčlenný tým, jenž se začal zabývat dětským čtením a prožitkem fikce. Tak začala i spolupráce s kolegyní Markétou Supa (se kterou dnes společně působí na Fakultě sociálních věd UK), jež měla zkušenosti z Velké Británie a zabývala se mediální výchovou i tím, jak děti prožívají média, jejich sdělení a narativy. Sama Anežka Kuzmičová se zase věnovala výzkumu digitálního čtení či toho, jak důležité jsou niterné prožitky, čtenářské situace i vizuální výjevy uchovávané v paměti. Zkrátka jak čtení spoluvytváří lidské osobnosti – a naopak.

Pětiletý výzkum čtenářství

Nový ERC projekt na někdejší práci navazuje, ovšem v jeho jádru už není dětské prožívání fiktivních příběhů, nýbrž nonfiction četby, tedy knih a textů založených na faktech. Ty jsou ve výzkumu čtení a čtenářské výchově celosvětově jakousi „popelkou“. „Nový grant mi umožní založení nejméně pětičlenného týmu a pětiletý výzkum. Sice jsem ERC získala již loni, ale zažádala jsem o odklad z ledna na září, protože se práce hodně překrývá se školním rokem,“ říká Kuzmičová o plánu, jak bude zkoumat ohniskové skupiny čtenářů v různých školních třídách. Před pár dny vybrala dva nové členy svého týmu: k již ověřené Markétě Supa přibude po konkurzu postdoktorandka z Francie a doktorand; páté místo čeká na doplnění časem. „Tým je lepší stavět postupně kvůli vzájemné chemii,“ ví vědecká šéfka.

„Realizaci grantu na FSV UK vnímám jako skvělou příležitost. A to nejen pro řešitelský tým, který díky němu bude mít možnost věnovat se fascinujícímu tématu dětského čtení, ale také pro zbytek fakulty – věřím, že projekt poslouží jako inspirace a povzbuzení. Dochází jím totiž k prolomení ‚skleněného stropu‘, skrze nějž se zatím společenskovědním akademikům nedařilo proniknout. Snad se projekt stane prvním na cestě dalších podobných úspěchů,“ uvedl loni na podzim děkan Tomáš Karásek, když oznamoval získání elitního grantu.

Ač půjde o základní výzkum podmínek zrodu čtenářství, nabízí i reálné aplikace, využití. Anežka Kuzmičová počítá i se zapojením redaktorů a nakladatelů, s nimiž bude tým sdílet i poznatky o tvorbě knih pro děti – o přírodě, dějinách nebo vesmíru. K vědeckým článkům přibydou nejspíše i doporučení pro pedagogy a ostatní členy „dospělého světa“. Co je podstatné a stále ještě unikátní, je její plán dát dětem samým velký prostor; stanou se vlastně „spoluřešiteli“! Kuzmičová říká: „Děti žijí v oslabené mocenské pozici. Nejsou však ve společnosti nějakou malou skupinou, aby mohly být přehlíženy… V dialogu jsou našimi partnery.“