Kam se schoval růst?

Zdá se totiž, že česká ekonomika zabředla do podivné stagnační fáze, v níž vykazuje menší výkon při vysokém růstu cen. Obvykle by se takové situaci řeklo „stagflace“, ta je ale podle učebnic doprovázena vysokou nezaměstnaností, což se v Česku ani náhodou neděje. Lidí je naopak všude nedostatek a podniky nemohou naplnit objednávky, které se jim stále ještě hrnou. Růst ekonomiky tu tedy potenciálně existuje, jen se jaksi kvůli nedostatku lidí nemůže projevit. Psychoanalyticky řečeno: růst je v Česku latentní, potlačený a otázkou je, co udělat pro to, aby se manifestoval, aby byl vidět.

Ať už bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, nebo česko-americký ekonom a neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Švejnar, oba považují toto utlumení růstových možností, tedy konec bohatnutí společnosti, za větší problém než znehodnocení peněz inflací. Razí zlaté pravidlo, že ekonomika musí především jet naplno, vše ostatní se potom nějak zvládne. Soustředit se nyní na boj s inflací nebo s rozpočtovým dluhem, který je beztak poloviční, než je v Evropě běžné, je tak trochu palba mimo terč. Vláda by podle Švejnara a Singera měla napřít svou aktivitu právě tímto směrem: k podpoře ekonomického růstu, protože koneckonců k čemu jinému vládu máme, než aby se snažila pomoct, aby se život lidí zlepšoval, aby bohatli?

K růstu se nelze proškrtat, opakuje opozice starou mantru z krize na konci nultých let 21. století, což dosti koresponduje s názorem dvou významných ekonomů, kteří by tlačili hlavně na růst a pak na vše ostatní. Je tu ovšem jeden podstatný rozdíl. Zatímco opozice vidí šanci v pokračování dotačních peněžních náletů na obyvatelstvo a firmy, Švejnar se Singerem by především pohnuli s trhem práce, který je potřeba mnohem více otevřít mladým lidem na rodičovské, lidem odcházejícím příliš brzy do důchodu a zahraničním pracovníkům. Taková konkurence pak může motivačně přitlačit na mzdová vyjednávání, zpružnit celý trh práce a odblokovat růstový potenciál daňovou podporou investic.

Zatím to zní trochu jako pohádka. Přece jen – Česko teď prochází fází protiinflačního ochlazení, které bude ještě chvíli trvat. Už dnes by však vláda měla mít jasno, jak podpoří růst ve chvíli, kdy ČNB začne opět zlevňovat peníze. Jakási konsolidace rozpočtů probíhá, je na čase pracovat na budoucím růstu. Před volbami se bude hodit každý krok tímto směrem. Zchudli jsme, s tím už se nedá nic dělat, ale už to berme jako šanci, jak znovu a dlouhodobě bohatnout.