Když akcie ČEZ padají

Předminulý čtvrtek se náhle rozešly cesty akcií ČEZ a ostatních velkých energetických firem v Evropě, jež jsou komponenty ukazatele Euro Stoxx pro oblast energetiky. Takže zatímco akcie ČEZ se za období od začátku srpna v pátek kolem poledne propadaly o více než pět procent, evropské energetiky – typu španělské Iberdroly, italského Enelu, francouzské Engie či německých RWE a E.ON – v souhrnu přidávaly přes čtyři procenta.

Cesta, po níž se ubírá cena akcií ČEZ, se stočila směrem „jih“ poté, co česká vláda ozřejmila, že hodlá daň z mimořádných zisků vybírat i v příštím roce, přestože již nemá mimořádné výdaje a při započtení mimořádné dividendy ČEZ za rok 2022 je celkově splatí ještě před koncem letoška, aniž se plné splacení příslušným nařízením EU vůbec předpokládalo.

Ministr financí Zbyněk Stanjura zveřejnil záměr hospodařit pro příští rok maximálně se schodkem 231 miliard korun, přičemž s daní z mimořádných zisků počítá i pro rok 2025. Od té doby jsou akcie ČEZ v jakémsi „výprodeji“, přestože energetický sektor v rámci EU roste. Investoři totiž nechápou, proč vybírat mimořádnou daň, když energetická a inflační krize odezněly a veřejné finance jsou z relativního hlediska, tedy ve vztahu k HDP, k velikosti ekonomiky, již stabilizované. Když skončily mimořádné výdaje – v podobě státních dotací na energie při kompenzaci ceny energií nad úrovní stropu –, měly by přece logicky končit i mimořádné daně, které tyto výdaje pokrývaly… Ministr financí ovšem nově pracuje se zdůvodněním, že daň z mimořádných zisků bude pokrývat extra výdaje i z let předešlých.

ČEZ coby mimořádný plátce

Zcela dominantním plátcem letošní daně z mimořádných zisků – tedy i té roku 2025 – přitom je a bude ČEZ. Možná i proto tedy stát chce – musí – v dani z mimořádných zisků pokračovat i příští rok.

Nahrává mu, že ČEZ na rozdíl od bank daňově neoptimalizoval, což v některých expertech budí podezření, že „šel státu na ruku“. Hlavní obětí celého postupu jsou menšinoví akcionáři. To jsou vlastně spolumajitelé ČEZ, takže pokračování daně z mimořádných zisků zaplatí z nemalé části ze své kapsy.

Oč více si na dani, i té mimořádné, vezme ze zisku stát, o to méně zisku se totiž rozdělí právě mezi menšinové akcionáře energetického podniku.

Stát přitom mohl získat peníze z ČEZ jinak, aniž by zatížil menšinové akcionáře. Mohl si říci o dostatečně vysokou dividendu. Vzhledem k tomu, že je většinovým akcionářem, má stěžejní slovo při určování její výše. Z vyšší dividendy by ale těžili také menšinoví akcionáři. Pro stát však zjevně bylo výhodnější, aby mimořádné peníze zůstaly „u něj“, nikam se nerozkutálely, takže dal přednost pokračování mimořádné daně. Menšinoví akcionáři ČEZ tím pádem přispějí „eráru“ jaksi nadmíru, v porovnání s dalšími miliony daňových poplatníků.

Resort financí zdůvodňuje pokračování mimořádné daně i tím, že dividenda, jakkoli vysoká, nepředstavuje mimořádný příjem, takže se nemůže připočítávat k dalším mimořádným příjmům. Ministerstvo nyní tvrdí, že „dividenda ČEZ není s ohledem na mezinárodní metodiku ,jednorázovým´ mimořádným příjmem“. Jenže už prostý pohled na graf vývoje dividendy ČEZ od roku 2000 říká něco jiného. Zhruba od výše 50 korun je dividenda ČEZ za rok 2022 jednorázovým mimořádným příjmem. Vždyť pokud pomineme speciální rok 2022, činila dividenda nejvýše 53 korun v roce – jednalo se o dividendu za rok 2009. Za léta 2020 a 2023 pak dividenda činila 52 korun. Jinak ale byla vždy nižší či rovna padesátikoruně.

No, a za rok 2022 činila náhle a přechodně přibližně trojnásobek (145 korun) do té doby – i v době poté – nejvyšší částky. To je tedy z přímo z definice jednorázový mimořádný příjem. Takový pohled ostatně potvrzují loňská slova samotného ministra Stanjury pro Deník N: „Já myslím, že férové je do [mimořádných příjmů] započítat i část dividendy ČEZ, která byla rekordní.“ Přesně tak. Část dividendy za rok 2022 – ve výši zhruba 95 korun na akcii – představuje mimořádný příjem státu. Pak je ovšem třeba mimořádné příjmy státu rozšířit o dalších cirka 36 miliard korun. Celková bilance windfall tax, tedy bilance mimořádných příjmů a výdajů, se tím pádem dostává do kladného pásma (necelé jedné miliardy korun) už letos a daň z mimořádných zisků tedy má být letos ukončena.

A k roku 2025 se vztahovat nemá. Sečteno a podtrženo: při zahrnutí části mimořádně vysoké dividendy ČEZ za rok 2022 do mimořádných příjmů je tak příslušná bilance státu vyrovnána již letos, aniž by ovšem vůbec takové vyrovnání bylo mezinárodní metodikou – na niž se jindy ministerstvo financí odvolává v rozporu se svým dřívějším postojem – nutně předpokládáno a žádáno.