Není týden, aby cestující naštvaně nekomentovali nespolehlivost vlaků v Česku. Souběhy rozsáhlých výluk na koridorech v kombinaci s mimořádnými událostmi v podobě nehod a poruch v některých dnech dálkovou dopravu téměř paralyzovaly. Stačí se podívat na poslední statistiku Českých drah. Z důvodu výluk měly vlaky ČD letos v září v součtu 137 tisíc minut zpoždění a výluky stály za pětinou všech zpoždění Českých drah. Už ale není tolik vidět, že problémy mají kvůli výlukám i nákladní vlaky, které nemohou včas dojet do cíle.

Uhlí totiž tolik nekřičí. Ale zato křičí elektrárny a teplárny, které jedou na plný výkon, potřebují rychlé dodávky, ale přetížená železnice plná výluk a mimořádností je sotva zvládá zajistit. Vlaky s cestujícími mají přednost a náklady musí čekat, až na ně na hlavních tratích zbyde místo. Výjimkou nejsou ani situa­ce, kdy nákladní vlak projíždí z jednoho konce země na druhý den a půl. Jeden výlukou zpožděný vlak dokáže ovlivnit svým zpožděním další vlaky, jež nabírají další zpoždění, a tím zpožďují zase další vlaky. Jízdní řád na přetížených koridorech se pak hroutí a dojet včas nakonec nedokáže vůbec nikdo, ať veze cestující, nebo náklad.

Energetická krize, která zamíchala kartami na evropském trhu, stojí za nečekanými změnami na dopravním a energetickém trhu v Česku. Elektřina se vyrábí naplno, elektrárny pracují už několik měsíců na plný výkon, teplárny také. A k tomu přichází topná sezona.

Na maximum tak jede i těžba a dominantní dopravce uhlí v Česku ČD Cargo, zajišťující přibližně 96 procent všech uhelných přeprav u nás, sotva stíhá elektrárny a teplárny zásobovat. Jen pro srovnání – loni v srpnu přepravilo ČD Cargo přes 500 tisíc tun hnědého uhlí. Letos v srpnu to bylo přes 900 tisíc tun. Jde o osmdesátiprocentní srpnový nárůst poptávky ze strany energetického průmyslu. V celkových číslech jde za prvních osm měsíců roku o nárůst 2,2 milionu tun přepraveného uhlí. ČD Cargo tak nasadilo do provozu všechny vozy, jež má k dispozici. Denně zajišťuje uhelné přepravy 2 115 vozy, proti loňsku je to víc než dvojnásobek. Přesto to nestačí. Přepravy letos mohou překonat hranici 11 milionů tun hnědého uhlí.

Česko tak na konci srpna začalo hledat řešení, jak upřednostnit vlaky s energetickými surovinami v případě, že bude hrozit akutní problém u konkrétní elektrárny či teplárny, že by byla její výroba ohrožena. Ve stejný okamžik se rozběhla stejná diskuse i v sousedním Německu, kde řeší podobný problém. Němci byli v zavedení potřebného opatření do praxe o něco rychlejší. Tam už platí. V Česku ho schválila vláda formou usnesení 9. listopadu. Co se tedy změní?

V osobáku si počkáme

Zjednodušeně řečeno usnesení zpřesňuje pojem mimořádných vlaků v obecném zájmu z dopravního řádu drah a detailně specifikuje vlaky s komoditami, jako jsou energetické uhlí, lehké topné oleje, dřevní štěpka a další, jež mohou dostat na dráze přednost před osobními vlaky. Ovšem pouze v rámci operativního řízení dopravy a v případě, že je omezena kapacita železniční infrastruktury výlukami či nějakou mimořádnou událostí a hrozí-li krizová situace či přerušení výroby například elektrárny, která čeká na uhlí.

„Toto opatření může pomoct tím, že vlaky projedou omezující místa přednostně. Kolegové z ministerstva průmyslu a obchodu vyhodnotí potřebný vlak, který musí v národním zájmu dojet v určitý čas, a my na dopravě zajistíme se Správou železnic jeho přednostní průjezd,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. Nejde tedy o plošnou přednost nákladních vlaků, ale vždy o rozhodnutí o jednom konkrétním vlaku na železniční síti.

Ministerstvo průmyslu bude výchozím partnerem pro elektrárny, rafinerie, teplárny a další provozovatele kritické infrastruktury důležité pro energetický systém v Česku. „Nastane-li náhle situace, kdy bude dotčený subjekt kriticky ohrožen nedostatkem určité komodity a zároveň tímto nedostatkem bude ohrožen jeho nepřetržitý provoz, zašle nám požadavek, ve kterém uvede, které komodity a v jakém množství potřebují přednostně vypravit jako mimořádný vlak v obecném zájmu,“ vysvětluje Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu s tím, že takový požadavek musí například elektrárna zdůvodnit a prokázat, že její aktuální zásoby nejsou dostatečné pro zajištění nepřetržitého provozu.

Jak to bude fungovat v praxi, ukážou až první dny. Podle nových pravidel je možné jezdit v podstatě okamžitě, když usnesení prošlo vládou. Jak často budou cestující v osobáku čekat, protože je bude předjíždět vlak s uhlím v mimo­řádném zájmu, teď nelze odhadnout. Rychlost, s jakou je opatření zavedené u nás i v sousedním Německu, však ukazuje vysokou naléhavost celé situace.

Renesance uhlí

Podle ředitele ČD Cargo Tomáše Tótha ještě v pololetí loňského roku nikdo netušil, jak skokově přeprava uhlí poroste.

Drtivou většinu nákladních vlaků v Česku zajišťuje ČD Cargo. Loni činil jeho podíl na trhu měřený počtem hrubých tunokilometrů 56,3 procenta a díky nárůstu uhelných přeprav to letos bude ještě o něco víc. V segmentu energetického uhlí ČD Cargo vozí téměř všechny zakázky a zajišťuje i transporty vojenské techniky pro českou armádu.

„Přeprava uhlí roste už od loňského druhého pololetí. Když po letošní zimě nešel objem přeprav dolů, a ani v červnu, kdy je poptávka po uhlí tradičně nejslabší, objednávky nezpomalily, museli jsme začít řešit, co budeme dělat v zimě, kdy přijde navíc ještě topná sezona. Řešíme to my i Severočeské doly, které vytěží přibližně 800 tisíc tun hnědého uhlí každý měsíc, a jediné, kde se teď můžeme kapacitně posunout, je železniční infrastruktura, kterou potřebujeme proskákat mezi výlukami rychleji,“ říká šéf firmy Tomáš Tóth.

Do jaké míry stojí konflikt na Ukrajině za takovou poptávkou po hnědém uhlí?
Cena elektrické energie rostla ještě před válkou na Ukrajině. S mírně se snižující dodávkou plynu do Evropy postupně rostla cena elektřiny, čímž prudce narostla poptávka po uhlí. Alternativní zdroje byly vyčerpané, plyn postupně rostl na ceně. I teplárnám se tak díky růstu cen na burze začalo vyplácet vyrábět elektřinu. Najednou to byl byznys i pro ně. I přes větší náklady na výrobu jim to dokázalo přinést profit. A nyní je tu skutečná válka, omezené zdroje plynu, energetická krize se prohlubuje, ceny na burze dále rostou. A to je i důvod, proč naše uhelné elektrárny jedou na maximum. Je to byznys, zároveň je teď výroba z plynu neuvěřitelně drahá a nastupuje naplno renesance uhlí.

Vyvolal válečný konflikt i další nečekané přepravy
na české železnici?
Ano, například na jaře se začaly ocelárny rychle zásobit železnou rudou z Ukrajiny, nikdo nevěděl, jak se bude válka vyvíjet, zda nezasáhne ložiska železné rudy. Dopravovali jsme do Třince a Ostravy i půl milionu tun železné rudy měsíčně, bylo to maximum, co dokázala železnice přivézt.

Jako dopravce vlastněný státem jste také partnerem pro českou armádu při převozech vojenské techniky. V jakém režimu jezdí tyto vlaky?
V utajeném. Jezdí se v noci, technika je zakrytá, tyto vlaky se pohybují pod taktovkou dispečerů, kteří mají bezpečnostní prověrky a vlaky jsou vedené i v oddělených informačních systémech. Je omezené množství lidí, kteří o tom vědí. Přepravy na Ukrajinu jsou koordinované na úrovni české a polské armády a koordinujeme se i my jako dopravci s PKP Cargo, aby to nikde nestálo. Kolik takových vlaků a s čím jezdí, se mě ale prosím neptejte.