Koronaviroví otesánci

Zatímco státní rozpočty krvácejí, některé firmy na celosvětové pandemii značně vydělávají a dosahují nečekaných zisků. Jen za rok 2020 minimálně 447 miliard amerických dolarů. Vyplývá to ze studie „Daň z nadměrného zisku: Odhad potenciálních daňových výnosů pro Evropskou unii“ tří výzkumníků Univerzity Karlovy v Praze v čele s Petrem Janským, vypracované pro skupinu Levice v Evropském parlamentu (EP). Zaměřila se na nadnárodní společnosti působící na trhu EU s ročním obratem sto milionů dolarů.

Jedním jejím závěrem je, že v případě zahrnutých nadnárodních společností zmíněná částka nadměrných zisků (447 miliard dolarů) tvořila více než dvě pětiny jejích celkových ročních výnosů. Oproti tomu například u malých amerických firem se jen ve druhém čtvrtletí 2020 snížily přibližně o 85 procent. Na koronakrizi nejvíce vydělaly korporace se sídlem v USA. „Ty si loni v důsledku pandemie připsaly 120 miliard dolarů dodatečných zisků, zatímco například německé jen 19 a francouzské 25 miliard,“ říká jeden z autorů studie Petr Janský.

Zajímavá je i oborová skladba nadměrných výnosů. „Drtivou většinu z nich vytvořily společnosti ve třech odvětvích − zpracovatelském průmyslu, informačních technologiích a finanční sféře −, které dosáhly téměř 79 procent všech nadměrných zisků,“ doplňuje Janský s tím, že studie měří i jejich koncentraci v jednotlivých oborech. Nejčastěji je měly v jednom z nich jen některé firmy.

Například v IT jedna vydělala téměř polovinu a top 5 společností celkem 77 procent veškerých nadměrných zisků. Podobné je to ve zdravotnictví, kde podíl pěti nejziskovějších firem na mimořádných výnosech dosáhl dokonce 89 procent. Naopak jejich nejnižší koncentrace je ve výrobní a finanční sféře, kde si jich pět nejvýdělečnějších podniků připsalo méně než čtvrtinu.

Daňové přínosy

Dalším zajímavým ukazatelem je, ze kterých zemí tyto nadměrné zisky velkých firem pocházejí. Podle studie (počítáno dle počtu zaměstnanců v jednotlivých zemích) pobočky nadnárodních společností v EU loni dosáhly přibližně 60 mi­liard dolarů, z toho nejvíce v Německu a ve Francii. Jak však prozrazuje i zmíněný název studie, jejím cílem bylo otevřít diskusi, zda není na místě část těchto výnosů vrátit formou daní. Tento záměr sleduje i zadavatel studie – skupina Levice v EP.

„Je nejvyšší čas, aby i korporace odevzdaly svůj díl ke zvládnutí následků pandemie. Hovoříme o společnostech, které drží tisíce investic v daňových rájích, tedy vyvádějí peníze z našich zemí a požadují podporu daňových poplatníků,“ prohlásil koncem listopadu spolupředseda této skupiny EP Martin Schirdewan. Studie rovněž vypočítala výnos této daně pro celou EU, například v případě desetiprocentní sazby by to bylo šest miliard a při 30procentní dokonce 18 miliard dolarů.

Zatím však není jisté, že tato daň bude zavedena. Mluvčí skupiny Sonja Gieseová však týdeníku Euro potvrdila, že Levice svou snahu nevzdala: „Toto téma chceme nastolit v Hospodářském a měnovém výboru Evropského parlamentu a Martin Schirdewan bude především vyvíjet tlak na nově zvolenou vládu v Německu.“

Zdanění nadměrných zisků není levicový výmysl. V minulosti se takové daně objevily například v USA, Kanadě, Francii nebo v Itálii. Organizace Německá síť daňové spravedlnosti (Das Netzwerk Steuergerechtigkeit Deutschland) po­ukazuje na to, že v průběhu první a druhé světové války Spojené státy americké zdanily mimořádné zisky zbrojního průmyslu až 95 procenty.

Obdobně postupovala i Velká Británie, která za první světové války zavedla daň z nadměrného zisku ve výši 50 procent výnosu nad běžnou předválečnou úrovní. V roce 1917 byla sazba zvýšena na 80 procent a vybírala se až do roku 1921. V Německu se o dodatečném zdanění zisků z ropy a zemního plynu diskutovalo v průběhu ropné krize v roce 1973 a k mimořádným daním v něm letos na jaře vyzývali i Zelení.

Jak by tato daň mohla vypadat? Zmí­něná Německá síť daňové spravedlnosti navrhuje metodu průměrného výdělku. Tímto způsobem by byl pro každou firmu stanoven zisk, který je na základě daného minulého období považován za normální. Jakýkoli dodatečný, vytvořený v krizovém daňovém roce by pak podléhal dani z nadměrného výnosu.

Ekonomové tento návrh kritizují. „Není správné trestat úspěšné firmy. Buďme rádi, když společnost, jako je BioNTech, má vysoké zisky, které může zpět investovat do výzkumu,“ prohlásil například Marcel Fratzscher, prezident Německého institutu pro ekonomický výzkum.