Které univerzity vynikají

Jak vybrat dobrou vysokou školu? Po­mohou i žebříčky univerzit, kterých vychází spousta. Mívají různou metodiku, sledují jiná kritéria, ale dá se říct, že kdo si chce „vyvolenou“ školu proklepnout, neprohloupí kontrolou dané instituce ve velké trojce rankingů. Do ní patří Times Higher Education (THE), Šanghajský žebříček (ARWU) a Quacquarelli Symonds (QS). Nabízejí jak obecné pořadí, tak různé specializované přehledy dle studijních oborů – třeba v ekonomii, právech, biochemii nebo informatice.

V prvně jmenovaném rankingu, THE, již osmkrát za sebou světu dominovala Oxfordská univerzita. Jaké to je být stále nejlepší? „Pro nás je příjemné, že jsme už poosmé na prvním místě – svědčí to o našich špičkových zaměstnancích a studentech. Ale troufám si říct, že se to jednou změní, přesto věřím, že zůstaneme mezi těmi nejlepšími univerzitami na světě, poněvadž to zpětně pomáhá přilákat k nám opravdu dobré studenty i pracovníky,“ řekla týdeníku Euro loni v listopadu Irene Traceyová, rektorka Oxfordu.

Česku vévodí Karlovka

Jak si v uvedených žebříčcích vedou české vysoké školy? A z okolních zemí? Je dobré si připomenout, že na světě je odhadem zhruba 25 tisíc vysokých škol, přičemž tři vybrané rankingy udílejí umístění jen špičce z nich. Aktuální pořadí THE tak čítá 2 671 škol, ARWU rovnou tisícovku a QS 1 498 univerzit. Když všechny přehledy zúžíme jen na „tisíc nejlepších škol světa“, najdeme mezi nimi postupně v daných žebříčcích čtyři, šest a osm českých vejšek. Ve všech patří tuzemská zlatá příčka Univerzitě Karlově a pomyslné stříbro brněnské Masarykově univerzitě, což z nich činí mezinárodně viditelné instituce.

V nejnovější edici tří rankingů zabodovala i nenápadná Česká zemědělská univerzita z Prahy-Suchdola, jíž se říkalo „hnojárna“, ovšem letos už dvakrát přeskočila i starobylou Univerzitu Palackého z Olomouce, tedy druhé nejstarší vysoké učení v zemi (založené roku 1573). Dlouhodobě si slušně vedou obě elitní techniky: pražské ČVUT a brněnské VUT, výzkumně silná je VŠCHT. Celkově je v Česku 26 veřejných vysokých škol, dvě státní (vojenská a policejní) plus několik desítek soukromých institucí, jimž je však umístění v trojici globálních top přehledů vzdáleno.

Tradiční povzdechy ze sociálních sítí, že „Karlovka je kdesi až 248. na světě“, je dobré vnímat v širším kontextu, že jen v Indii je 1 114 vysokých škol a do popředí se s miliardovými investicemi tlačí Číňané (plus Arabové), přičemž už prohánějí zcela dominantní americké a britské univerzity. Pro představu: USA mají ve všech třech žebříčcích umístěných 169, 187 a 198 škol, Britové přibližně kolem stovky. Konkurence je obrovská, vložené peníze rovněž.

Přebor střední Evropy

Dnešní studenti už dávno nemusejí studovat jen doma. Regionu „střední Evropy“ vládnou Němci s pěti i více desítkami univerzit v trojici přehledů – a většinou i daleko v popředí. Některé školy – jako TUM a LMU (obě v Mnichově) atakují první světovou třicítku, nejstarší Heidelberg je 47. v globálním pořadí THE. Rakouským školám kraluje Vídeňská univerzita (třikrát těsně za první stovkou), polským Krakov s Varšavou (mezi třetí a sedmou stovkou na světě). Slovenskou „jedničkou“ je Univerzita Komenského – vesměs kolem tisícího místa.

Kdo ale cílí nejvýše, pokukuje pro premiantech. Nejnovější vydání ARWU vede trio Harvard, Stanford a MIT; nový žebříček QS pak MIT, Cambridge a Stanford. A jak už víme, THE dobyl poosmé v řadě Oxford před Stanfordem a MIT. Dobrou zprávou pro Čechy je, že není nedosažitelný. Nadace i samy školy nabízejí stipendia, jež umožňují si takový sen splnit.