Limonádový Donnie versus Fed

Pal! Nepal! Legendární scénu ze starého dobrého českého filmu Limonádový Joe připomíná politika Donalda Trumpa dost často. Cla, která platí večer, ale už ne ráno, jsou toho typickým příznakem. V řadě zatím posledním je odvolávání a neodvolávání guvernéra americké centrální banky Fed Jeroma Powella.

Ten se nechal před Velikonocemi slyšet na konferenci Economic Club of Chicago, že prezidentova cla komplikují Fedu práci na udržení stabilních cen při nízké nezaměstnanosti. „Výše dosud oznámeného zvýšení cel je výrazně větší, než se předpokládalo. Totéž bude pravděpodobně platit i pro ekonomické dopady, které budou zahrnovat vyšší inflaci a pomalejší růst,“ řekl Powell. Americkému guvernérovi ztěžuje činnost i fakt, že Fed má na rozdíl od většiny centrálních bank ve světě zákonem daný duální cíl zahrnující nejen cenovou stabilitu, ale i plnou zaměstnanost.

Reakce z Bílého domu přišla za pár hodin: „Jerome Powell z Fedu, jehož rozhodování je vždy pozdní a špatné, včera vydal zprávu, jež byla dalším a typickým ,průšvihem‘! Ceny ropy klesají, potraviny (dokonce i vajíčka!) klesají a USA bohatnou na tarifech,“ napsal Trump na svou síť Truth Social a dodal: „Příliš dávno měl snížit úrokové sazby, stejně jako ECB, ale rozhodně by je měl snížit teď. Powellův konec ve funkci nemůže přijít dost rychle!“ Jako by Doug Badman v Limonádníkovi zvolal pal! Zvlášť když se zároveň objevilo vyjádření Kevina Hassetta, ředitele americké Národní ekonomické rady, že administrativa skutečně zkoumá, zda by prezident mohl nějakým způsobem Powella odvolat.

Reakce trhů byla blesková. Americké akcie se po pár dnech klidu prudce propadly a dolar oslabil. A Donald Trump si jen počkal přes svátky a záměr vyhodit Powella rychle popřel hned v úterý po Velikonocích. „Byl bych rád, kdyby byl trochu aktivnější, pokud jde o snížení úrokových sazeb… ale ne, nemám v úmyslu ho vyhodit,“ řekl novinářům v oválné pracovně. „Nyní je ideální čas na snížení úrokových sazeb. Pokud to neudělá, je to konec? Ne, není,“ řekl Trump.

Jeho rozhodnutí přišlo po intervencích ministra financí Scotta Bessenta a ministra obchodu Howarda Lutnicka, kteří Trumpa údajně varovali, že takový krok by mohl vyvolat dalekosáhlý chaos na trhu a nepříjemný právní boj. Lutnick také prezidentovi řekl, že snahy o odvolání předsedy Fedu by nejspíš nevedly k žádné praktické změně úrokových sazeb, protože ostatní členové rady Fedu by pravděpodobně přistupovali k měnové politice podobně jako Powell.

Nezávislost Fedu je klíčová

Trhy se po tomto Trumpově povelu „nepal!“ zklidnily, ale atmosféra je nadále napjatá. Protože Jerome Powell má z velké části pravdu. Dopady vysokých cel na ceny nepochybně přijdou, ale nikdo netuší v jakém rozsahu, protože se stále vyjednává. Že přispějí k zpomalení ekonomiky a možná i vyvolají v USA recesi, je také možné. O pohybu sazeb rozhodnou nejspíše inflační tlaky, ale na toto rozhodnutí je třeba počkat na další informace. Kousek pravdy má ale i Trump. Powell v minulosti projevil značnou váhavost. Především při nástupu nedávné inflace, kdy začal zvedat úrokové sazby velmi pozdě, a inflace v USA vylétla na devět procent. Zlé jazyky říkají, že čekal na rozhodnutí tehdejšího prezidenta Joea Bidena o svém jmenování na druhé funkční období, což drobet zpochybňuje princip nezávislosti centrální banky na politice… Někdy tyto nepřekvapivě lidské pohnutky bývají dost silné.

Důvěra v nezávislost centrální banky je pro americké trhy zásadní. Operační autonomie Fedu byla zejména pro investory do dluhopisů na Wall Streetu dlouho považována za nedotknutelnou. Pokud by nyní byla oslabena, někteří zahraniční investoři by mohli přestat nakupovat americké státní cenné papíry, což by vedlo ke zvýšení úrokových sazeb, a tím i k zdražení splátek dluhu a financování federálního rozpočtu.

Reakce trhu na úspěšné vypuzení předsedy Fedu „by byla apokalyptická“, napsal podle The Wall Street Journalu ve své poznámce klientům Tim Mahedy, hlavní ekonom společnosti Access/Macro, který dříve působil jako hlavní poradce v sanfranciském Fedu. Předpověděl, že „bolest by byla tak rychlá a silná, že by prezident byl nucen vrátit Powella do funkce, jinak by čelil systémové finanční události“.

Rytí politiků do centrální banky kvůli vysokým úrokům, když ekonomika nešlape, není neobvyklé a zažili jsme ho i u nás docela nedávno, když Jiřím Rusnokem vedená ČNB začala zvyšovat sazby v roce 2021 a dočkala se ostré kritiky od tehdejšího premiéra Andreje Babiše.

Tak silné zpochybňování nezávislosti měnové politiky na vládě, jež nyní předvedl Trump, jsme ale nezažili po desítky let. A v situaci, kdy centrální banky na celém světě složitě hledají, jak reagovat na stálé změny cel a nestabilitu mezinárodního obchodu, takovéto „přestřelky“ nejsou nic, o co bychom měli stát.