Nový šéf Fedu oznámil, jak chce tlumit inflaci

Americká centrální banka ponechala úrokové sazby beze změny i na druhém zasedání pod vedením Kevina Warshe, přestože inflace zůstává nad cílem. Nový šéf Fedu opakuje, že cenový růst je příliš vysoký už příliš dlouho. Na poslední tiskové konferenci ale nevysvětlil, jak chce inflaci tlumit, pokud základní sazbu nezvýší.

Místo toho zdůraznil růst výnosů státních dluhopisů mezi červnovým a červencovým zasedáním. Vyšší dlouhodobé sazby zdražují hypotéky i úvěry firmám a mohou ekonomiku brzdit podobně jako zásah centrální banky. Warsh tím však otevřel jinou otázku: zda Fed nepřenáší část odpovědnosti za boj s inflací na investory.

Proč vyšší výnosy nejsou nutně pomocí

Fed přímo určuje jen krátkodobou sazbu, za kterou si banky půjčují mezi sebou. Dlouhodobé financování se odvíjí především od výnosů desetiletých a třicetiletých amerických dluhopisů, které slouží jako měřítko pro hypotéky i podnikové úvěry. Tyto výnosy vznikají z očekávání budoucích sazeb a z rizikové prémie, v níž se odráží také výhled inflace.

Centrální banka je proto ovlivňuje hlavně nepřímo: svými rozhodnutími a komunikací. Pokud trh věří, že Fed inflaci zvládne, mohou dlouhodobé výnosy klesat, i když banka krátkodobé sazby zvyšuje. Tak tomu bylo po roce 2004 za Alana Greenspana. Fed tehdy sazby zvedl o 1,5 procentního bodu, dlouhodobé úroky však klesaly. Greenspan vývoj označil za „záhadu“, investoři ale ve skutečnosti sázeli na nižší inflaci a nižší sazby v delším horizontu.

Po Warshově vystoupení nastal opačný pohyb. Investoři prodávali dlouhodobé státní dluhopisy, jejich ceny klesly a výnos třicetiletého bondu vystoupal nejvýše od roku 2007. Vyšší výnosy sice zpřísňují podmínky v ekonomice, současně ale mohou znamenat, že investoři požadují větší kompenzaci za budoucí inflaci a čekají pozdější, razantnější zásah Fedu.

Nobelista Paul Krugman proto pohyb trhu nevyložil jako reakci na samotné rozhodnutí, ale jako soud nad Warshovým vysvětlením. Řízení očekávání označuje za jednu z hlavních úloh centrální banky: vedení Fedu musí nejen rozhodnout, ale také přesvědčivě ukázat, jak jeho postup zapadá do boje s inflací. Warsh podle něj při tomto úkolu selhal a dluhopisový trh jeho vystoupení odmítl.

Podobně argumentuje ekonom Commerzbank Bernd Weidensteiner. Když trh žene dlouhodobé výnosy vzhůru, očekává podle něj, že Fed bude muset sazby později zvýšit více, než se dosud předpokládalo. Warsh proto nemůže tvrdit, že investoři práci za centrální banku odvedli. „Tady se kočka kouše do ocasu,“ uvedl.

Menší role základní sazby

Warsh na otázku, zda by vyšší sazby pomohly inflaci omezit, odpověděl, že mohou být součástí řešení, nelze je však posuzovat izolovaně. Podle Enriqueho Diaz-Alvareze z finanční společnosti Ebury tím naznačil, že základní sazbě přisuzuje menší význam než jeho předchůdci. Vyšší tržní výnosy mu současně umožňují zpřísnit finanční podmínky bez vlastního zásahu.

To je citlivé také kvůli Warshově minulosti. Svého předchůdce Jeroma Powella kritizoval, že po pandemii reagoval na inflaci příliš pozdě. Nyní čelí podobné výhradě. Inflace v USA se nad dvouprocentním cílem Fedu drží už pět let. V červnu činila 3,7 procenta po květnových 4,2 procenta. Pokles tedy základní problém neodstranil.

Dalším sporným bodem je omezení takzvané forward guidance, tedy předběžné komunikace o dalším směru sazeb. Weidensteiner varuje, že méně čitelný Fed zvyšuje nejistotu o tom, jak bude reagovat na nová data, a může zesílit výkyvy na trzích. Každé překvapení v inflaci nebo zaměstnanosti pak může vyvolat prudší přecenění dluhopisů.

Viceprezident Fedu a šéf newyorské pobočky John Williams nový přístup hájí. Při současné nejistotě podle něj není vhodné trhu dopředu naznačovat, kam sazby zamíří, protože nové informace mohou výhled rychle změnit. Odmítl však představu, že dluhopisový trh může centrální banku zastoupit. „Nemám rád větu, že trhy odvádějí práci za nás, protože vím, že tu práci musíme udělat sami,“ řekl.

Rozhodnou data i politický kalendář

Další rozhodnutí Fed oznámí 16. září. Podle nástroje CME FedWatch trh přisuzuje zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu pravděpodobnost 65 procent. Do té doby budou investoři sledovat zejména údaje z trhu práce a nové inflační statistiky.

Do úvah vstupují také listopadové volby do Kongresu. Raphaël Gallardo z investiční společnosti Carmignac neočekává, že by Warsh chtěl sazby zvyšovat v říjnu těsně před hlasováním, pokud mu data umožní vyčkat. Podle Weidensteinera se šéf Fedu snaží tvrdou rétorikou vytvořit prostor, aby se zvýšení sazeb vyhnul. Taková strategie však může fungovat jen dočasně.

Pokud inflace znovu zrychlí, bude muset Warsh své výroky podpořit rozhodnutím. Jinak Fed riskuje další oslabení důvěry i hlubší rozkol uvnitř měnového výboru, kde už při červencovém hlasování zazněly tři nesouhlasné hlasy. O dalším postupu tak rozhodnou zářijová data, členové FOMC a reakce dluhopisového trhu.